Exprezident Klaus se v televizi čertí, že ploténka vyhodila Turka ze seznamu ministrů. Voliči mu jen připomínají staré kostlivce z devadesátek.
CNN Prima News se teď vážně věnuje otázce, proč Filip Turek chybí na seznamu ministrů, a protože jde o téma křiklavě hodné satiry, magazín FaktHusty.cz ho samozřejmě musel okomentovat – jako vždy po svém, s ironií a s pamětí delší než jedno televizní vystoupení.
Kauza je jednoduchá: Andrej Babiš byl jmenován premiérem a na Hrad přinesl seznam ministrů. Na něm ale chybí jméno Filipa Turka, čestného prezidenta Motoristů a poslance, který měl mířit na ministerstvo životního prostředí. Oficiální důvod? Turek leží v nemocnici kvůli vyhřezlé ploténce a vláda se prý nemá sestavovat nad kapačkami. Václav Klaus nad tím v pořadu K věci jen nevěřícně kroutí hlavou a označuje celou situaci za „legrační“.
Ploténka jako státní problém
Exprezidentovi nejde o Turka samotného, ale o princip: nechápe, jak může někdo vypadnout z ministerské nominace kvůli nemoci. V Klausově vesmíru je vyhřezlá ploténka něco jako rýma – obtěžující, ale rozhodně ne důvod, proč zadržet politickou kariéru. Když říká, že tomu „naprosto nerozumí“, zní to skoro, jako by nemocný ministr byl horší než žádný ministr. Ve veřejnosti to ale vyvolává spíš podrážděný úsměv. V zemi, kde ministři přežili kdejaké skandály, trestní stíhání nebo přinejmenším pořádně tlustý spis v novinových archivech, najednou představuje problém vyhřezlá ploténka. Co všechno už česká politika ustála – a teď ji má položit pár obratlů jednoho motoristy?
Klaus, politický komentátor-agitátor v důchodu
Dnešní Klaus už nepůsobí jako exprezident v důchodovém módu, ale jako permanentní politický komentátor-agitátor. Jednou hodnotí Babiše, podruhé Pavla, potřetí vykládá, komu se smí a komu nesmí ulevit kvůli zdravotnímu stavu. Jestli má česká politika nějakého „stálého hosta“, je to právě on – jen studio se občas mění.
Jenže část republiky se jeho výrokům už prostě směje. Jakmile začne horlit o spravedlnosti a nesmyslných „úlitbách“, vynoří se neodbytné déjà vu: devadesátky, kuponová privatizace, zhasnutá světla, rychlé ruce a pomalá justice. Kritici mu dodnes vyčítají, že pod jeho politickým vedením se republika nechala rozebrat pod reklamními hesly o svobodném trhu a příležitosti pro všechny. Když právě tahle persona kárá „nesmyslné úlitby“, působí to, jako by hlavní architekt tunelu vykládal, že se nemělo šetřit na zábradlí.
Motoristé sobě a páteř národa
Do toho všeho vstupují nově Motoristé sobě. Ti, kteří se stavěli do role neohrožených bojovníků proti „ekoterorismu“, teď vysvětlují, že jejich největší hvězda bojuje hlavně s vlastní páteří. Kandidát na ministra životního prostředí místo schůzky s prezidentem zveřejňuje fotku z nemocnice a posílá omluvné vzkazy. Symbolika je krutě přesná: hnutí, které slibovalo narovnat páteř národa, má problém narovnat páteř vlastního lídra.
Klausovi se navíc nelíbí ani to, jak Babiš s Pavlem situaci sehráli. Mluví o „úlitbě kvůli nemoci“ a žádá, aby bylo jasno: buď Turka chtějí, nebo ne. Žádné mezi stavy, žádná provizoria. Jenže právě provizorium, lavírování a šedá zóna mezi „ano“ a „ne“ byly dlouhá léta živnou půdou i pro jeho vlastní éru. Teď, když to předvádějí jiní, náhle mu to připadá jako ohrožení řádu.
Kdo komu dluží vysvětlení
Nový premiér chce působit státnicky, nový prezident taky.
Oba proto mluví o respektu a spolupráci, zatímco motoristický kandidát na ministra se kroutí bolestí na nemocničním lůžku a Klaus se rozhořčeně ptá, proč není na seznamu. Výsledkem je podívaná, kde každý hraje svou roli – a voliči mají pocit, že už tenhle seriál někdy viděli.
Celá kauza ale ukazuje něco jiného, než doufá exprezident. Ne to, jak je systém krutý k nemocným politikům, ale spíš to, jak málo mají někteří státnici sebereflexe. Když člověk, kterému kritici roky připomínají kuponovou privatizaci jako „maisterštick“ rozkladu státního majetku, moralizuje kvůli jedné vyhřezlé ploténce, je těžké brát jeho indignaci úplně vážně. Možná nás tak tenhle příběh učí jednoduchou věc: co republiku bolí nejvíc, nejsou akutní ploténky, ale chronické následky rozhodnutí, která kdysi padala u vládních stolů. Turek se může z nemocnice vrátit, páteř vyztužit a jednou se třeba i na ten seznam ministrů dostat. Ale paměť lidí, kteří si pamatují, kdo stál u zrodu „rozkradené“ kuponové éry, se nezacelí tak rychle – a žádný televizní komentář to nepřekryje.
Použité zdroje: CNN Prima News