Měl jsem poruchu auta. Zavolal jsem asistenční službu. Po faktuře jsem málem zavolal i pohřební ústav – tentokrát pro moji peněženku.
Stálo to na krajnici, kouřilo to víc než lokomotiva z 19. století a já měl pocit, že moje stará Fabie právě odevzdala duši automobilového nebe. Co člověk dělá v takové chvíli? Zavolá asistenční službu. Protože žijeme v moderní době, kde se za pár stovek dostaví záchrana na čtyřech kolech. Aspoň jsem si to myslel.
Když přijela odtahovka, řidič byl milý, usměvavý a tvářil se, jako by zachraňoval lidský život. Vyslechl příběh mé porouchané káry, kývl a začal nakládat auto na plošinu s takovou grácií, že jsem čekal, kdy kolem projde moderátor s kartou „Porota, dejte desítku za styl“.
Všechno šlo hladce. Auto odjelo do servisu, já domů. Idylka. A pak přišla faktura. Když jsem ji otevřel, chvíli jsem si myslel, že jde o pokus o humor. Ale ne. Částka na papíře by utáhla malý rodinný rozpočet na měsíc. Za tu cenu bych si mohl koupit další Fabii. Možná dvě. Ale rozhodně nevolat odtahovku.
Drahota nadevše
Ptal jsem se sám sebe, jestli asistenční služba náhodou cestou nevyměnila moje auto za zbrusu nové Ferrari, protože jinak si tu sumu neumím vysvětlit. Odpověď? Ne, nevyměnila. Jen v Česku platíte za všechno. A čím víc to bolí, tím víc se smějí ti, co vám to účtují. Odtahovka má podle všeho tarif, který připomíná ceník vesmírné lodě NASA. Kilometr sem, kilometr tam, sto korun tady, dvě stě tam, manipulace s navijákem, příplatek za špatnou náladu řidiče, pohonné hmoty, amortizace planety Země a DPH z DPH.
Inflace? Ne, český sport
Vysvětlení je vždy stejné: inflace, drahá nafta, pojištění, mzdy. Jenže já mám podezření, že z toho půlka jde na sponzoring golfových turnajů odtahových firem, protože jinak nevidím důvod, proč jsem za pět kilometrů po okresce platil tolik, co za týdenní dovolenou v Chorvatsku.
Člověk si říká, jestli by nebylo levnější si auto nechat tam, kde chcíplo, a postavit z něj památník „Oběť drahoty 2025“. Vstupné by možná zaplatilo aspoň část faktury.
Zlatý český byznys
Česko totiž zvládlo povýšit zdražování na uměleckou disciplínu. Ceny rostou tak rychle, že ani stíhačka Gripen by je nedohonila. A když se náhodou něco nezdražuje, je to jen proto, že to ještě nikdo nenapadlo.
Odtahovka mi otevřela oči. Nejde jen o benzín nebo rohlíky. Jde o princip. Zavoláte pomoc a dostanete účet, ze kterého vám přijde špatně dřív než z toho kouře z motoru.
Poučení pro příště
Příště si na porouchané auto asi zavolám kamaráda s traktorem. Nebo pošlu holuba, ať přiletí a psychicky ho podrží, než se rozhodnu, jestli je levnější koupit nové auto, nebo druhou hypotéku na odtah.
Protože v Česku už neplatíme jen za služby. Platíme za odvahu podívat se na fakturu, aniž bychom omdleli.