Stínová ministryně Schillerová má řešení na každý rozpočtový výbuch: vrátit EET, zvednout úplně vše a referendum odmítáme… Připravují se volby plné daní, škrtů a zákeřných fiskálních triků.
Poslaneckou sněmovnou teď rezonuje výkřik Aleny Schillerové, že návrh rozpočtu na rok 2026 je „peklo a katastrofa“, přičemž skřípá a rozpitvává samotné rozpočtové řemeslo. Zbyněk Stanjura podle ní předložil něco, „na čem se nedá hospodařit“, rozpočet je prý děravý jako cedník a až po volbách se odtajní reálné problémy. Schillerová se znovu nabízí jako strážkyně státní kasy a navrhuje EET 2.0 od roku 2027 – s mobilní aplikací místo složitých pokladen – a přísnou evidencí, která podnikatele rozhodně nepotrápí nadbytečnými údaji.
Schillerová na návrh rozpočtu zareagovala ostře: chybí podle ní přehledné členění příjmů a výdajů a plánovaný schodek ve výši 286 miliard korun je v rozporu s dřívějšími sliby vlády o rozpočtové odpovědnosti. Připomněla, že po svém návratu k moci v roce 2022 měla vláda sice ještě vyšší schodek, ale hnutí ANO tehdy snížilo daně, aniž by zároveň přijalo opatření k navýšení příjmů státní kasy. Změny v daňové politice se podle ní odehrály plošně – DPH i daň z příjmů firem se zvýšily, zatímco různé daňové slevy a úlevy pro rodiny s dětmi se naopak omezily. Provozní výdaje státu navíc vzrostly o dalších 50 miliard, což situaci dál zhoršuje.
Rozpočtový chaos nebo ministerské hry?
Schillerová dál argumentuje: Armáda, doprava, zdravotnictví, kultura i školství čelí škrtům či přehozeným prioritám. Obhajuje deficity ve výdajové části s tím, že růst platů ve veřejném sektoru je zanedbaný a hrozí migrace kvalifikovaných lidí. Zdravotnictví přišlo o 14,5 miliardy, kultura ztratila 3,4, školství přes 14, doprava téměř 33 miliard. Taková čísla, že i ekonomický noc vypadal přívětivě. Přidání na platy podle odborů v řádu 10 procent je podle ní nutné, jinak Česko může ztratit bezpečnostní složky a stabilitu.
Rozpočtové provizorium považuje za slabinu, kterou nepodpoří, a slibuje v případě vlády zapracování stínových změn – ovšem až když bude vnitřní vhled úplný.
Znovuzavedení EET by mělo minimalizovat administrativu – jen částka, den, hodina a DPH, podnikatelé opět ocení technologii šetrnou k jejich mozku i k peněžence.
EET 2.0 – šance nebo pasti?
S EET 2.0 chce zachytit šedou ekonomiku a zvýšit transparentnost, přičemž navrhuje minimální informační výstupy a možnost daňových odpočtů, čímž chce „popravit“ 2–3 % HDP ztracených kvůli zrušené EET. Její koncept vychází z vlastní síly – osm let ve vedení ministerstva finančí bez zvýšení daní kromě spotřebních. Šlo hlavně o odborné a zdravotní důvody.
Konsolidace veřejných financí by u ní neznamenala škrtání rozvoje. Aniž by dusila ekonomiku, chce podporovat infrastrukturu – například Dukovany, přestože část peněz na ně visí ve vzduchu kvůli neupřesněné notifikaci. Místo toho, aby se snižovalo v dopravě, přidává se průmyslu a obchodu – schodek ale zůstane přiznaným těžkým břemenem nad dalšími vládními rozhodnutími.
Politika, peněženka versus volby
Kampaň ANO vede Schillerová s hlavním důrazem na peněženku voliče: „Máte se lépe nebo hůře?“ – otázka, kterou zná každý politik. O veřejné referendum obecně není problém, ale referendum o NATO či EU odmítá přísně. Pokud ANO vyhraje, připravuje změny, ale převzetí ministerstva financí si dokáže představit jen za výhodných ekonomických podmínek. Její stínová role by pak nabyla konkrétních obrysů. Otázka zní, nakolik může EET 2.0, drobné úspory či daňové odpočty zachránit rozpočtové řemeslo, které podle Schillerové padlo na kolena.
Rozpočet minulých vlád byl přitom robustní, teď je podle ní „ještě horší“, a schodek mimo kontrolu – situace nutí debatovat o řemesle, politice i infrastruktuře jak na narozeninové oslavě, kde se vše míchá s výkřiky o dluzích, číselných hrách a lidském přežití v krizovém rozpočtu.