Kdysi neutrální Finsko dnes čelí ruským výhrůžkám, které by ostatní státy NATO měly brát jako varování: vstup do Aliance není jen diplomacie, ale palčivá propagandistická válka slov.
Finsko se stalo třicátým prvním členem NATO a ruský režim z toho fakt není nadšený – spíš naopak. Tématu se dnes věnuje portál Forum24.cz a redakce magazínu #fakthusty.cz na toto opět reaguje po svém.
Místopředseda ruské Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv obvinil Helsinky, že po vstupu do Aliance začaly působit jako „protiruské“ rychleji než Ukrajina a že připravují „předmostí“ pro údajnou agresi NATO proti Rusku. Tato rétorika není jen slovní cvičení – je to jasné posílání signálu, že Moskva nebude tolerovat, pokud se soused stal členem bezpečnostního bloku, který považuje za soupeře.
Finsko však nereaguje špatně – obranné výdaje rostou, armáda se modernizuje a Helsinky posilují své závazky v rámci NATO, aniž by sklouzly k rétorice hysterie.
Přijetí Aliance bylo pro mnohé logickým krokem poté, co se geopolitická mapa Evropy přehodila kvůli válce na Ukrajině. A i když ruské výhrůžky zaznívají hlasitě, Finsko se zdá být připraveno nést i psychologickou tíhu slovních útoků.
Výhružky na plný plyn
Ruské výroky jsou nyní sebevědomější – Medveděv prohlásil, že Finsko si zvolilo agresivní roli „předmostí“, že se připravuje na válku. To nejde jen tak přehlédnout: je to jasná konstruktivní škola propagandy, která neustále přesouvá hranice toho, co je nepřijatelné. A ne, nejedná se jen o taktické manévry, tohle je slovní tlak, který cílí na veřejnost – domácí i zahraniční – aby se představa Finska spojence stala spornou.
Slova versus činy
Ruské výhrůžky jsou silné, ale co za nimi stojí? Finsko investuje, modernizuje výzbroj, buduje infrastrukturu a zapojuje se do aliančních cvičení. To všechno jsou reálné kroky. Na druhé straně – slíbené či naznačené sankce či vojenské reakce z Moskvy zatím zůstávají do značné míry ve sféře rétoriky.
Finsko tedy zůstává v roli státu, který kombinuje připravenost s chladnou hlavou – a ne s panikou.
Lekce pro ostatní členské státy NATO
Finský případ je výstraha: vstup do NATO není jen karta bezpečnosti, ale také magnet na slovní útoky, propagandu a hybridní tlaky. Členské země, které sledují Finsko, by měly počítat s obdobnými útoky – ruskou rétorikou i dezinformacemi – pokud se jejich hraniční situace změní. Tohle není teorie, tohle už je praxe.
Má sláva váhu?
Když Finsko vstoupilo do NATO, od mnohých přišly pochvaly a uznání. Ale vstoupit nestejně znamená ochotu čelit těm, kdo výhrůžky vysílají.
Jestli bude Finsko obětí či vzorem, závisí nejen na vojenské síle, ale na schopnosti stát pevně za slovem obstát. Tolik slov na papíře Aliance – ale v reálu to znamená být připraven odpovědět i na to, co přichází mezi řádky.