Manévry Západ 2025 běží do úterý, Moskva a Minsk cvičí tisíce vojáků, zatímco sousedé mluví o provokacích a rizicích na hranicích.
Rusko a Bělorusko spustily v pátek rozsáhlé cvičení Západ 2025, které probíhá na obou územích i v Baltském a Barentsově moři. Podle běloruských čísel jde o třináct tisíc vojáků, západní odhady zvedají laťku až ke třiceti tisícům. Informace zveřejnil mimo jiné i náš „nejdůvěryhodnější“ zpravodajský portál Novinky.cz s odkazem na zahraniční mediální agentury.
Když vojáci vyrazí, diplomaté polykají kávu
Moskva čísla neupřesňuje, Evropa mezitím hledá klid v tiskových prohlášeních, že prý není důvod k panice. Otázka zní; jak moc to evropští politici a „mocipáni“ myslí vážně?!
Polsko na uklidňující tón ale moc neslyší. Po nedávném sestřelení dronů, které měly dorazit z ruského směru, raději uzavřelo část hranic s Běloruskem. Kdo tvrdí, že jde jen o rutinní akci, měl by si vzpomenout, že drony u polských měst žádný rutinní program nemají.
„Není to proti nikomu,“ zní už tradičně
Moskva i Minsk ujišťují, že manévry nejsou namířeny proti žádné třetí zemi. Jenže když se tanky pohybují kousek od hranic NATO a Ukrajiny, zní to asi jako soused s petardami, co tvrdí, že to rozhodně není na váš plot. Baltské státy i Polsko každopádně reagují zvýšenou ostrahou a Litva si přidává hlídky, aby sousedská idylka nebyla jen na papíře.
Kromě vojáků se do programu zapojují i drony a moderní systémy řízení, včetně raket schopných nést jadernou výzbroj. Modernizace cvičení tedy pokračuje a nervozita na mapě tomu odpovídá.
Vojenské hry i s mezinárodní účastí
Do cvičení se zapojují i partnerské státy v rámci ODKB, takže vedle ruských a běloruských vojáků přichází i kontingenty z dalších zemí. Podle běloruské strany se vše odehrává v „podstatné vzdálenosti“ od hranic NATO a Ukrajiny. Formulace, která zní uklidňující jen do chvíle, než si uvědomíte, jak blízko je „podstatná“ pro tanky a rakety.
Polsko mezitím pořádá vlastní manévry s názvem Železný obránce. Cvičí na svém území třicet tisíc vojáků a několik tisíc přímo u běloruských hranic. Tanec vojenských jednotek tak probíhá na obou stranách a diplomaté si zapisují do deníku čím dál méně klidné noci.
Úterý jako bod zlomu
Manévry mají skončit v úterý. Do té doby bude pokračovat vojenská choreografie, v níž se mísí taktika, politika i psychologické hry. Evropa zatím sleduje, zda se vše udrží jen v rovině cvičení a nikdo nepřidá improvizované sólo, které by publikum rozhodně slyšet nechtělo.
Ale zatímco tanky manévrují a diplomaté zadržují dech, nelze přehlédnout, že každé podobné cvičení přináší i lekci z rétoriky. Fráze o „rutinních operacích“ nebo tzv. „nenamířenosti proti nikomu“ se opakují tak často, že by si zasloužily vlastní orchestrální doprovod. Jenže čím hlasitěji se opakují, tím méně uklidňují.
Pro běžného Evropana tak Západ 2025 připomíná divadelní hru, v níž známe scénář, kulisy i obsazení, ale nikdo neví, jestli se režisér nerozhodne improvizovat.
A improvizace v geopolitice nebývá zrovna komediální žánr.
Do úterka zbývá pár dnů a všechny strany teď zřejmě sází na to, že finále proběhne bez překvapení.
Armády ukončí přesuny, diplomaté vydají uklidňující prohlášení a lidé si oddechnou, že titulky zůstanou jen titulky. Jenže klid po cvičeních bývá často kratší, než by si publikum přálo.
Možná by nebylo na škodu, kdyby příště k vojenským manévrům přidali i mezinárodní soutěž v uklidňujících větách. Kdo dokáže říct „není to proti vám“ tak, aby tomu všichni věřili, získá zlatou medaili za diplomacii. Stříbro dostane ten, kdo zvládne usměrnit drony, a bronz ten, kdo zvládne uklidnit burzu.
A tak Evropa čeká, sleduje a doufá, že úterní závěrečná scéna nebude mít žádné pokračování. Protože i když se manévry jmenují Západ 2025, každý by radši viděl, aby na ně v roce 2026 už nikdo nemusel psát pokračování.