Předseda STAN Vít Rakušan prohlásil, že půjde raději ze scény, než by uzavřel koalici s hnutím, které odmítá. Když politika přestane být volbou, stává se šachovou partií.
V politickém studiu pořadu „Za pět minut dvanáct,“ jak uvádí Novinky.cz stálo jedno z nejtvrdších výzev letošní kampaně. Vít Rakušan se objevil v roli politikova „Hranice, kterou nepřekročím“ — a před diváky oznámil: raději skončím v politice, než abych vstoupil do koalice s ANO, SPD nebo Stačilo!
Jeho prohlášení znělo jako politický manifest: „Chceme stojedničku demokratů,“ opakoval s důrazem. V jiné části rozhovoru dodal, že pokud STAN nezíská minimálně deset procent, nemá v srdci sílu nést předsednictví dál.
Koalice, nebo politický trojský kůň?
To, co je pro jiné politiky pragmatickým vyjednáváním, Rakušan rámuje jako kompromis příliš velký na to, aby jeho hodnoty přežil. Koalice s blokem, který odmítá, vnímá jako ztrátu identity, ne vítězství.
Hrozba pádu, nebo gesto integrity?
Když politik tvrdí, že skončí, pokud nebude mít deset procent, svádí duel s veřejným míněním. Je to výzva k voličům, nebo sebeochrana? Každopádně to upozorňuje na to, že některé limity v politice nejsou jen rétorika, ale i ostré hranice. Vyjádření tohoto typu může sloužit jako politická pojistka — i když STAN skončí ve vládě bez Rakušana, jeho odchod bude mluvit dál. Ve světě, kde si strany mění názory častěji než vlasy, slib „raději pryč“ zní zhusta jako poslední karta v rukávu.
Na závěr: hodnoty proti kalkulu
Volby 2025 nebudou jen o mandátech, ale o tom, jak daleko jsou strany ochotny jít pro moc.
Rakušan nyní ukázal, že někam vedou hranice — a že i politika může mít červenou čáru. Kdo se jí odváží překročit, může ztratit víc než funkce — může přijít o důvěru voličů.