Zelenskyj žádá a žádá, Trump váhá, Kreml syčí – a svět se baví. Ukrajina dostane pár Tomahawků, které spíš zvednou obočí než frontovou linii.
Když dnes zpravodajský portál Forum24.cz s odkazem na Financial Times slavnostně odhalil, že Ukrajina nedostane tolik Tomahawků, aby to „hnulo dějinami,“ rozběhl se mediální maraton. Ostatní seriózní portály se s vědomím investigativního étosu copy-paste žurnalistiky vrhly na téma jako hladový influencer na slevový kód. A protože redakce magazínu FaktHusty.cz ctí tradici reagovat na každou geopolitickou telenovelu po svém, přinášíme vlastní satirický pohled, který má stejně ostrou hranu jako samotná střela.“ Ukrajinské nebe se znovu rozblikalo nadějí, že konečně přijde zlom. Bohužel, místo bouře přichází jen malý ohňostroj. Spojené státy se totiž rozhodly, že Ukrajině pošlou – podržte si helmy – dvacet až padesát střel Tomahawk. Tolik, že by to stěží stačilo na jedno Putinovo ego, natož na změnu války.
Podle britského deníku Financial Times takový počet sotva ovlivní dynamiku bojů. Jinými slovy: raket je málo, PR je hodně. Západní analytici se předhánějí, kdo to řekne diplomatičtěji, ale všichni se shodují – bude to jen symbolická salva, ne změna hry.
Zelenskyj však zůstává věrný svému hereckému instinktu a hraje roli odhodlaného vůdce do posledního potlesku. Tvrdí, že právě tyto střely by mohly přimět Moskvu k ukončení války. Ironie? Možná. Ale ve světě, kde se diplomacie dávkuje po gramech a rakety po kusech, se naděje prodává nejlépe.
Když Pentagon počítá do padesáti
Bývalý úředník Pentagonu Mark Cancian spočítal, že Spojené státy mají kolem 4150 střel Tomahawk. Jenže Pentagon nakupuje pomaleji než české dráhy obnovují jídelní vůz – a spotřebovává rychleji než teenager data na TikToku. Z 200 nových střel pořízených v roce 2022 už většinu vystřílel a teď žádá rozpočet na dalších 57. To je zhruba tolik, kolik zvládne jeden americký filmový hrdina během úvodní scény.
Pentagon se ke konkrétním číslům odmítl vyjádřit, což v překladu znamená, že čísla nejsou k chlubení. Kdyby jich měl dost, tisková konference by už dávno běžela na všech kanálech CNN.
Zelenskyj zatím obvolává světové státníky a zjišťuje, kdo má na skladě něco, co ještě nelítalo. V posledním hovoru s Donaldem Trumpem prý probrali „všechny aspekty situace“ – což obvykle znamená, že každý mluvil o něčem jiném.
Trump, Tomahawk a telefonát století
Trump po rozhovoru prohlásil, že dodávky „by mohly být povoleny“.
V překladu z „trumpštiny“ to znamená, že si to rozmyslí, až to bude trending na X (dříve Twitteru). Zelenskyj se každopádně pochlubil, že hovor byl „produktivní“. Což u diplomacie většinou znamená, že se nikdo neurazil a telefon nespadl.
Mezitím Kreml zachytil vůni střel Tomahawk ve větru a začal tradičně dštít oheň a síru. Mluvčí soudruh Peskov oznámil, že Rusko má „vážné znepokojení“. To v ruské terminologii znamená, že se na pár dní zvedne hlasitost propagandistických pořadů a přidá se o jeden tank do záběrů z cvičiště.
Putinův dvorní vypravěč Medveděv šel ještě dál. Vzkázal, že „nelze rozlišit, zda střela nese jadernou nebo konvenční hlavici“. A hned dodal výmluvné „jak by mělo Rusko reagovat? Přesně tak!“ V překladu: dejte nám důvod a my si ho vysvětlíme po svém.
Když válka vypadá jako talkshow
Západní svět sleduje celou situaci jako napínavou reality show. Každý díl má svého hosta – jednou Pentagon, podruhé Zelenskyj, pak opět Trump nebo Putin. Jen kulisy se nemění: zničené město, rozstřílené domy, unavené tváře.
Při tom všem se z Tomahawků stává spíš symbol než zbraň. Symbol solidarity, která se počítá v kusech, nikoli v účincích. Válka se tak mění v geopolitický Instagram, kde se lajky měří podle počtu „přislíbených“ střel. A zatímco analytici hovoří o „omezených kapacitách“, obyčejní lidé dál hledají způsob, jak přežít zimu bez elektřiny. Naděje, že padesát raket přinese mír, zní jako víra, že kapka deště uhasí požár.
Možná, že svět si už zvykl na válku jako na večerní zprávy. Každý večer stejné obrazy, jen komentář se mění. A tak když přijde zpráva, že „Ukrajina dostane Tomahawky“, zní to jako notifikace z minulého roku. V kontextu všech velkých slov, velkých sankcí a malých činů působí padesát střel jako gesto spíš symbolické než strategické. Ale možná právě o to jde – válka už dávno není jen o zbraních, ale i o dojmech.
A tak svět znovu čeká, jestli několik amerických Tomahawků opravdu změní běh dějin. Anebo jen prodlouží reklamu na odvahu.