Politická reality show se mění v právní telenovelu. Babiš, Okamura, Rajchl i Jurečka – každý má svůj díl, jen popcorn chybí.
O tom, že Česko se už dávno proměnilo ve scénu nekonečného sitcomu, píše i CNN Prima News, která přinesla hádku století: Jurečka by Andreje Babiše rád poslal na Pankrác, zatímco Jindřich Rajchl by mu spíš poslal právní slovník. A protože v redakci FaktHusty.cz milujeme, když se politika mění v kabaret, musíme to okomentovat po svém – s humorem, ironií a notnou dávkou satiry.
Ministr práce Marian Jurečka prohlásil, že „v normálním světě by trestně stíhaný člověk nemířil do Strakovky, ale na Pankrác“. Výrok, který by mohl být sloganem volebního plakátu, rozpoutal mediální bouři. V přímém přenosu se pak Jindřich Rajchl proměnil v samozvaného právního lektora a s vážnou tváří vysvětloval, že Jurečka „nerozumí právu“.
Inu, když se politik začne ohánět paragrafy, většinou to končí slovní přestřelkou a ztrátou signálu.
Když politika přechází do módu „vy jste nervózní“
Na obrazovce CNN Prima News to chvílemi vypadalo, že se místo politické debaty natáčí zkušební pilot k talkshow Kdo má větší paragraf. Rajchl s Jurečkou se přetahovali o to, kdo ví víc o trestním řádu, a diváci mezitím doufali, že se aspoň někdo zmíní o práci. Marně. Kdyby se v tomhle pořadu rozdávaly diplomy, oba by odešli s oceněním „Čestný doktor v oboru Kecologie aplikovaná“.
Rajchl se oháněl paragrafy, Jurečka morálkou, a mezi nimi se vznášel duch Pankráce jako symbol české politické spravedlnosti – takový zlatý retrívr všech debat, který se vždy objeví, když někdo z politiků potřebuje dodat váhu svým slovům.
Pankrác – nová Mekka české politiky?
Jurečka by Babiše rád viděl na Pankráci, ideálně s permanentkou, zatímco Okamura by si podle něj mohl rezervovat vedlejší celu. Rajchl oponoval, že soudy překročily své pravomoci a že „v normálním státě by se tohle nestalo“.
To všechno v přímém přenosu, zatímco část diváků přepínala na pořad o pěstování kaktusů – protože tam je méně trnů než v české politice.
Pankrác se tak znovu stává symbolem, tentokrát ne trestu, ale mediálního mýtu. Každý politik, který chce znít zásadově, do ní aspoň jednou pošle svého soupeře. Je to nový politický folklór – podobně jako selfie z volební místnosti nebo výrok o „zdravém rozumu národa“.
FaktHusty.cz: když už, tak všichni společně
V redakci FaktHusty.cz si říkáme, že pokud by se měl někdo vydat na Pankrác, měla by to být hromadná jízda – ideálně autobusem plným všech, kdo kdy slíbili, že „budou jiní“. Každý by dostal mikrofon a mohl by si zazpívat hymnu české politiky: „Já nic, já muzikant.“
CNN Prima News nám zkrátka nadělila krásný obraz dnešní reality: politici se hádají, soudy rozhodují, veřejnost zívá a redakce FaktHusty.cz jen s úsměvem zapisuje, kdo komu tentokrát „nerozumí“. Protože když jde o to, zda vydat nebo nevydat Andreje, česká politika má jasno – vydá ze sebe to nejlepší.
A zatímco Rajchl listuje zákoníkem a Jurečka moralizuje, my si dáváme kafe a ptáme se: kdo asi napíše první petici za právo politiků používat větu „v normálním světě“ bez ironie?
Do té doby zůstává všechno při starém.
Babiš tvrdí, že je to, (jak jinak) politický proces, Okamura bojuje s plakáty a my v redakci jen dodáváme: „Všichni míří vysoko, ale Pankrác má pořád omezenou kapacitu.“