Monarcha vedl londýnskou vzpomínku na padlé. Jeden člen rodiny ale brilantně chyběl – a víme proč.
Britský panovník Karel III. si v neděli zahrál na hlavního truchlitele u londýnského památníku padlých vojáků. Tradiční ceremonii k uctění těch, kdo se už nikdy nevrátili z obou světových válek a dalších radovánek, doprovodil celý balík vládních i opozičních politiků a samozřejmě plejáda dalších příslušníků královské rodiny. Jenže jeden vzácný host tam nebyl – princ Andrew Mountbatten Windsor. Ten si tentokrát vzpomínání odpustil. A není se čemu divit. Tématu se dnes věnoval iRozhlas.cz s odkazem na další své interní zdroje.
Když legendární Big Ben odbil jedenáctou hodinu dopoledne (tedy pro nás smrtelníky ve střední Evropě poledne), tisícovka přítomných vojáků, veteránů a zvědavých diváků držela dvě minuty ticho jako hrob. Nebo spíš jako kenotaf. Mlčení ukončil jeden dělostřelecký výstřel – protože nic jiného by asi nebylo dost dramatické. Pak se do akce vrhli trubači královské námořní pěchoty, kteří zahráli skladbu The Last Post. To je ta melodie, co se tradičně hraje na vojenských pohřbech a při všech ceremoniích, kde je třeba zdůraznit, že někdo už tady prostě není. Nálada byla nasazena perfektně.
Šestasedmdesátiletý král, naparáděný v uniformě polního maršála, pak položil k památníku věnec z papírových vlčích máků na černém podkladě.
Kenotaf stojí ve Whitehallu už přes sto let – vznikl jako hold britským a spojeneckým vojákům, kteří padli v první světové válce. Od té doby slouží jako centrum obřadů pro všechny, kdo zahynuli v tomto i dalších konfliktech. Zkrátka místo s tradicí.
Věnce pak pokládaly i další významné osobnosti: následník trůnu princ William, premiér Keir Starmer a celá plejáda politických špiček. Královna Camilla, princezna Catherine a další královští příbuzní sledovali dění tradičně z balkonu budovy ministerstva zahraničí – nejspíš s šálkem čaje v ruce a slušným výhledem.
Ale zpátky k tomu, kdo tam nebyl
Princ Andrew nedostal pozvánku. A co hůř – už není ani princ. Karel III. ho (co čert nechtěl…) totiž minulý měsíc zbavil titulu i všech hodností a privilegií. Důvod? Veřejnost dlouhé měsíce tlačila na palác kvůli Andrewovým vazbám na Jeffreyho Epsteina, odsouzeného sexuálního delikventa. Takže zatímco ostatní uctívali padlé hrdiny, Andrew měl nejspíš volný den. A klid na duši.
Celá vzpomínková akce se koná vždycky v neděli nejblíž 11. listopadu – výročí podpisu příměří, které v roce 1918 ukončilo první světovou válku. Účastníci si na prsa nebo na klopy připínají papírové vlčí máky. Ty symbolizují květiny, které kvetly na bojištích západní fronty během toho největšího masakru. Hezký detail, že? Květiny uprostřed chaosu a krve. Skoro jako poezie. Jenže realita byla brutální – a i dnes se tu lidé snaží nezapomenout.
Takže zatímco Karel ukazoval, jak se slušně vzpomíná, Andrew někde jinde řešil, co to vlastně znamená být „bývalý princ“.
A možná si říkal, jestli by na něj někdo taky položil věnec. Ale to už je jiná kapitola.