Kreml viní Ukrajinu z patu v jednáních. Mírotvůrce s tankem v zahradě, nebo jen mistrovská lekce cynismu?
V pozoruhodném rétorickém cvičení, které by mohlo sloužit jako učebnicový příklad ironie, obvinil Kreml Ukrajinu z patové situace v mírových jednáních. Mluvčí Dmitrij Peskov v pondělí prohlásil, že Rusko, které již čtvrtým rokem vede „speciální vojenskou operaci“ na území svého souseda, má eminentní zájem na diplomatickém řešení. Situace však, dle jeho slov, uvázla na mrtvém bodě, a to „nikoli vinou Ruska“. O tématu dnes informovala CNN Prima News s odkazem na další své interní zdroje. A protože „Svět je v lóji“ redakce magazínu FaktHusty.cz na to musí reagovat svou neotřelou satirou s nádechem ironie.
Ticho na diplomatické frontě je ohlušující. Zástupci obou znepřátelených stran se k jednacímu stolu neposadili již déle než tři měsíce. Zatímco z Moskvy zní písně o touze po míru, Kyjev a jeho západní spojenci poukazují na neochotu Ruska k jakýmkoli smysluplným kompromisům. Peskov viní z neúspěchu jednání Ukrajinu a její evropské partnery, kteří se podle něj mylně domnívají, že mohou dosáhnout svých cílů vojenskou cestou. „Vzhledem k situaci na frontě jde o iluzi,“ dodal s vážnou tváří.
Trumpův ‚mírový plán‘ a diktát z Kremlu
Do hry se vkládá i americký prezident Donald Trump, který během své kampaně sliboval rychlé ukončení války, údajně ještě před svou inaugurací.[1] Jeho vize míru však naráží na tvrdou realitu kremelských požadavků.
Trump, známý svým sebevědomím, se snaží přimět prezidenty Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského k osobnímu setkání.[2] Během nedávné schůzky s maďarským premiérem Viktorem Orbánem vyjádřil optimismus, že válka skončí „v nepříliš vzdálené budoucnosti“. Detaily jeho plánu, které unikly do médií, však naznačují ústupky, jež jsou pro Kyjev jen těžko přijatelné.[3][4][5] Hovoří se o zmrazení konfliktu podél současné frontové linie, faktickém uznání ruské kontroly nad okupovanými územími a závazku, že Ukrajina nevstoupí do NATO.[1][4][5]
Summit v Moskvě: Jediná cesta k míru?
Kreml sice myšlenku summitu neodmítá, ale klade si nepřekročitelnou podmínku: jednání se musí konat v Moskvě.
Tento požadavek ukrajinská strana pochopitelně odmítá jako nepřijatelný a ponižující. Nabídka jednání v hlavním městě agresora tak působí spíše jako další z řady provokací než jako upřímná snaha o dialog.
Zelenskyj: Putinova slova o míru jako prázdná fráze
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě tvrdí, že Putinova prohlášení o snaze dosáhnout míru nejsou myšlena vážně.[6] Kyjev je ochoten jednat, ale nikoli za cenu ztráty suverenity a územní celistvosti. Zelenskyj opakovaně zdůrazňuje, že jakákoli mírová dohoda musí vycházet z mezinárodního práva a respektovat hranice Ukrajiny.[7][8] Ruské požadavky, které de facto znamenají kapitulaci, jsou pro něj a pro většinu Ukrajinců nepřijatelné.[9][10]
Vedlejší poznámka: Lavrovova ‚nemilost‘ a západní spekulace
Jako by diplomatického napětí nebylo dost, v západních médiích se v posledních dnech objevily spekulace o tom, že šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov upadl v nemilost.[11][12][13] Důvodem mělo být ztroskotání snah o uspořádání summitu Putina a Trumpa v Budapešti.[11][14] Mluvčí Peskov tyto zprávy rázně odmítl a doporučil je ignorovat jako součást informační války.[11][14][15] Faktem však zůstává, že se Lavrov několik týdnů neobjevil na veřejnosti a chyběl i na důležitém zasedání ruské bezpečnostní rady.[12][13][15]
Závěr: Kdo se směje naposledy?
Kreml tedy hraje svou oblíbenou hru, v níž se prezentuje jako mírotvorce, zatímco klade podmínky, které jsou pro druhou stranu nepřijatelné. Obviňování oběti z neochoty k míru je jen dalším dílkem do mozaiky cynické politiky, která spoléhá na to, že svět je unavený a ochotný přistoupit na „mír“ za jakoukoli cenu.
Otázkou zůstává, zda se tato strategie nakonec vyplatí, nebo zda se ten, kdo se snaží přepsat pravidla mezinárodního řádu, nakonec nesetká s jednotným a rozhodným odporem.