Zatímco se v zákulisí míchají karty velkého byznysu, Západ ladí noty pro Ukrajinu.
Když se portál seznamzpravy.cz jel mapovat nejnovější geopolitické šachy, bylo jasné, že kombinace Zelenského neúnavného optimismu, evropské váhavosti a amerického pragmatismu je pro satiru materiálem snů. V tomto velkolepém rusko-americko-evropském divadle, kde jde o miliardy stejně jako o životy, se začíná rýsovat plán na „robustní záruky“, které mají Kyjevu zajistit klidné spaní, i kdyby u sousedů stále hořelo.
Zatímco diplomati v Berlíně pilovali společné prohlášení, realita na frontě zůstává stejně krutá jako dřív. Západní mocnosti v čele s desítkou evropských lídrů se však rozhodly, že nejlepším lékem na nejistotu je papír s razítkem, který slibuje „robustní bezpečnostní záruky“ a hospodářskou obnovu, jako by šlo o rekonstrukci paneláku v Bruntále a ne o zdevastovanou zemi. Hlavní hvězdou berlínského večírku byl slib vytvoření mnohonárodnostní jednotky, která by měla operovat přímo na ukrajinském území. Je to fascinující sémantický oříšek: vojáci tam sice budou, ale prý nebudou bojovat, což je asi tak logické, jako poslat hasiče do hořícího domu s tím, že nesmějí použít vodu, aby nenaštvali žháře.
V rámci těchto záruk se počítá i s tím, že pokud by Rusko dostalo v budoucnu znovu chuť na „speciální operaci“, spojenci by už tentokrát neposílali jen helmy a vřelé pozdravy, ale rovnou ozbrojené síly. Tento závazek má být jakousi náplastí na neustálé odmítání vstupu do NATO, které je pro Moskvu červeným hadrem a pro Brusel noční můrou.
Donald Trump, který se v Bílém domě cítí čím dál víc jako spasitel světa, po jednání nadšeně prohlásil, že mír nikdy nebyl blíž. Podle něj mají evropští lídři „obrovskou podporu“ a všichni to už chtějí mít z krku, což v překladu z „trumpovštiny“ znamená, že by rád začal prodávat americký plyn a technologie bez otravného bouchání dělostřelectva v pozadí.
Evropská unie, která se obvykle shodne maximálně na barvě loga, nyní slibuje pomoc s vybudováním gigantické ukrajinské armády čítající 800 tisíc vojáků. Je to ambiciózní plán, jak z Ukrajiny udělat nedobytnou pevnost v době míru, ovšem s drobným detailem, že na takový provoz bude Kyjev potřebovat tiskárnu na peníze, kterou mu zatím nikdo nepůjčil.
Trumpův stín a evropské hledání odvahy v berlínských kuloárech
Zelenskyj po dvou dnech intenzivního brainstormingu v Berlíně přiznal, že rozhovory s americkou stranou nebyly zrovna procházkou růžovým sadem. Američané totiž do diskuse vnesli kreativní nápady, jako je proměna okupovaných území v „ekonomické zóny volného obchodu“, což zní spíše jako pokus vyřešit válku otevřením pobočky McDonald’s v troskách Mariupolu.
Ukrajinský prezident ovšem trvá na svém a jakékoliv územní ústupky odmítá, což vytváří drobnou trhlinu v Trumpově vizi „rychlého míru“.
Zdá se, že definice suverenity je v každém slovníku jiná – zatímco Kyjev v ní vidí hranice z roku 1991, někteří vyjednavači v ní vidí spíše flexibilní čáru na mapě nakreslenou tlustou fixou.
V celém tom diplomatickém tanci se nezapomíná ani na energetiku.
Zelenskyj na obchodním fóru připomněl, že Rusko používá útoky na elektrárny jako nátlakový prostředek, zatímco se v zákulisí jedná o osudu Záporožské jaderné elektrárny. Je to takový jaderný poker, kde vítěz bere vše a poražený riskuje, že bude svítit i ve tmě bez elektřiny. Navzdory tomu, že úředníci optimisticky hlásí 90% shodu na vyřešených problémech, těch zbývajících 10 % jsou právě ty drobnosti jako územní celistvost a stažení vojsk. Je to jako mít postavený dům bez střechy a tvrdit, že kolaudace je na spadnutí, protože barva fasády už byla schválena všemi stranami.
Německo a Francie se nyní snaží hrát roli evropských dospělých, kteří dohlédnou na to, aby Trumpova snaha o mír neprodala Ukrajinu za pytel rýže. Britové k tomu dodávají svou tradiční „robustnost“, což je slovo, které se v textu opakuje častěji než sliby v předvolební kampani, ale jeho skutečný obsah zůstává mlhavý jako ranní opar nad Temží. Moskva na tyto plány zatím reaguje svým typickým vrčením o nepřípustnosti cizích vojsk, což jen potvrzuje, že každá „mírová mise“ bude pro Kreml vítanou záminkou k další eskalaci. Celý byznys s mírem se tak mění v nebezpečnou hru, kde jsou karty sice rozdané, ale nikdo neví, jestli se hraje poker nebo jen „Vojna“.
Závěrečné prohlášení evropských lídrů je sice plné odhodlání, ale realita budoucích týdnů v pracovních skupinách ukáže, zda tyto „robustní záruky“ nejsou jen další sadou slibů, které se rozplynou s prvním mrazem. Prozatím se všichni vrací k rýsovacím prknům, zatímco velký rusko-americko-evropský byznys čeká na svou příležitost k obnově země.
Použité zdroje: Seznamzpravy.cz