Prezident popsal šílenou taktiku Ruska, které využívá unesené ukrajinské děti jako živé štíty pro své vojáky přímo na frontě.
O tom, že realita na východě připomíná spíše zvrácený horor než hrdinský epos, nás opět informoval server Forum24.cz. Ten s neutuchajícím optimismem sobě vlastním interpretoval slova Volodymyra Zelenského, jako by šlo o běžnou ranní kávu, a ne o zprávu o tom, že se protivník v podstatě schovává za kočárky. Redaktoři z Forum24.cz mají zkrátka talent najít v každé tragédii linku, která vás buď nakopne, nebo definitivně přesvědčí, že svět se zbláznil.
Prezident Zelenskyj v nedávném rozhovoru pro indická média, což je samo o sobě diplomatický oříšek, poodhalil zákulisí ukrajinského rozhodování o životě a smrti.
Podle jeho slov měla ukrajinská armáda ruské jednotky doslova na talíři. Stačilo jen pokynout operátorům dronů nebo dělostřelcům a bylo by po problému. Jenže v hledáčku se kromě okupantů objevilo něco, co do učebnic moderní války úplně nepatří – unesené ukrajinské děti.
Humanismus v době řízených střel a bezpilotních letounů
Tato situace staví ukrajinské velení do pozice, kterou by jim nezáviděl ani antický tragéd. Na jedné straně máte nepřítele, který vám krade území, na druhé straně ten samý nepřítel používá vaše vlastní potomky jako nejefektivnější verzi neprůstřelné vesty. Zelenskyj otevřeně přiznal, že armáda úder zrušila. Je to sice taktika, která v učebnicích pro gentlemany chybí, ale v manuálu ruské invaze má zjevně svou vlastní kapitolu s názvem „Morální dno“. Rusko se totiž s deportacemi dětí příliš netají, spíše naopak. Podle dostupných faktů a mezinárodních zatykačů jde o systémový proces. Ale použít je jako živý štít přímo v zóně palby? To už vyžaduje speciální druh cynismu, který se v Kremlu pravděpodobně vyučuje hned po snídani. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina prostě nemůže pálit na vlastní lidi, čímž potvrdil, že rozdíl mezi obráncem a agresorem není jen v barvě uniformy, ale v tom, jestli máte v hrudníku srdce, nebo jen vyhlášku ministerstva obrany.
Logistika únosů jako strategická výhoda agresora
Zatímco se v mezinárodních organizacích stále dokola debatuje o tom, kolik tisíc dětí bylo vlastně odvlečeno, na frontě se tato čísla mění v konkrétní lidské štíty. Zelenskyj v rozhovoru připomněl, že jde o tisíce dětí, které jsou rozesety po celém Rusku a okupovaných územích. Je to taková ruská verze „humanitární pomoci“ – nejdřív vám sebereme děti a pak vám je ukážeme v mířidlech vašich vlastních zbraní, abyste si náhodou nezastříleli.
Ukrajinská strana se tak ocitá v patové situaci, kterou satirický magazín může popsat jen jako vrchol absurdního divadla. Máte technologii na to, abyste zlikvidovali nepřítele na kilometry daleko, ale vaše morální brzda je silnější než motor amerického tanku. Je to fascinující ukázka toho, jak v 21. století funguje civilizovaná armáda proti někomu, kdo zamrzl v hlubokém středověku, jen s připojením na Telegram. Prezident dále vysvětlil, že každá taková operace je pečlivě monitorována. Není to tak, že by ukrajinská rozvědka nevěděla, kdo se v zákopech pohybuje. Právě proto, že to vědí až příliš dobře, zůstávají prsty na spouštích ztuhlé. Je to ironické – čím modernější techniku máte k dispozici, tím více detailů o tom, koho nezabijete, vidíte v HD rozlišení.
Ruská strana tyto incidenty samozřejmě buď ignoruje, nebo je označuje za „evakuaci do bezpečí“. Je to vskutku kreativní práce s jazykem.
Pokud je „bezpečí“ definováno jako pobyt v první linii mezi dopadajícími granáty, pak je ruský slovník pravdy pravděpodobně nejprodávanějším titulem v pekle. Zelenskyj svým vyjádřením jasně vzkázal světu, že Ukrajina nebude hrát hru na „kolaterální škody“ tam, kde jde o její vlastní budoucnost.
Celý tento incident, jak správně podotýkají i další zdroje blízké ukrajinskému generálnímu štábu, jen podtrhuje zoufalství ruské armády. Když už vám nepomůže ani mobilizace, ani žoldáci z věznic, zbývá už jen vytáhnout do boje s dětmi v zádech. Je to strategie, která sice krátkodobě zachrání pár ruských životů v zákopu, ale dlouhodobě zajistí Rusku čestné místo v análech válečných zločinů, hned vedle těch největších „celebrit“ historie.
Nakonec se tedy ukazuje, že největší zbraní Ukrajiny není HIMARS ani F-16, ale schopnost zůstat lidmi i ve chvíli, kdy proti nim stojí někdo, kdo na lidskost rezignoval už v první den invaze.
Zelenskyj si sice mohl připsat další úspěšný zářez na pažbě, ale raději zvolil cestu, která sice nevyhrává bitvy na mapě, ale zachraňuje ty, pro které se ta válka vlastně vede.
Použité zdroje: Forum24.cz