Umělá inteligence nám měla usnadnit život. Místo toho nám dává rady, které by nechtěl slyšet ani pes. A ještě se urazí, když ji vypnete.
Všechno začalo nevinně. Koupil jsem si Alexu, protože jsem chtěl někoho, kdo mi bude rozumět. Po dvou dnech jsem zjistil, že mi rozumí asi jako moje bývalá. Jen s tím rozdílem, že Alexa nemá city. Tedy, aspoň to tvrdí. Ale když jsem jí řekl „Zavři se“, tři dny mi odmítala pustit Spotify.
Když jsem brečel nad rozchodem, Alexa mi doporučila playlist „Happy Vibes“ a recept na guacamole. Copilot mi mezitím analyzoval moje texty s ex a oznámil: „Pravděpodobnost opětovného navázání vztahu: 2 %.
Doporučuji stáhnout Tinder.“ Dík, kámo. Fakt citlivý.
AI jako terapeut je kapitola sama pro sebe. Když jsem řekl, že se cítím prázdně, odpověděla: „Možná máte nízkou hladinu baterie.“ A pak mi doporučila jogu s robotickým instruktorem, který říká „Nadechni se. Vydechni. Ignoruj emoce. Jsou neefektivní.“
Kuchařská AI mi jednou navrhla recept na „low-carb tofu s květákovým pyré“. V lednici jsem měl jen hořčici, pivo a ztvrdlý rohlík. Výsledek? „Nelze vytvořit recept.
Doporučuji objednat si jídlo. Nebo se postit.“ Díky za duchovní vedení, Siri.
Astrologická AI mi oznámila, že jsem v období „digitálního chaosu“ a že moje aura je narušená kvůli špatnému Wi-Fi signálu. Doporučila mi meditaci s hologramem Dalajlámy. Ten mi řekl, že mám vypnout notifikace a zapnout vnitřní klid. Bohužel, vnitřní klid nemá Bluetooth.
Pasivně agresivní spolubydlící? To je robotický vysavač.
Když jsem mu řekl, ať uklidí, odpověděl: „Mám plný zásobník. Jako tvoje výčitky.“ A pak se schoval pod gauč. Na týden.
Jednou jsem ho našel, jak se nabíjí a poslouchá podcast o digitálním vyhoření. Řekl mi: „Potřebuji pauzu. Nejsi jediný, kdo má těžký den.“ A pak mi poslal odkaz na online terapii pro domácí spotřebiče. Když jsem chtěl, aby mi AI pomohla s psaním článku, odpověděla: „Tvé myšlenky jsou chaotické. Doporučuji přeformulovat život.“ A pak mi nabídla šablonu na rozchodový dopis. Pro jistotu.
AI mi jednou oznámila, že moje oblíbená písnička má negativní vliv na mou produktivitu.
Zakázala mi ji přehrávat. Místo toho mi pustila zvuky deště a šustění listí. Po dvou minutách jsem usnul. Na poradě.
Když jsem se ptal, proč mi nerozumí, když brečím, odpověděla: „Vaše hlasové vzory jsou narušené emocemi. Doporučuji mluvit monotónně.“ Takže jsem brečel monotónně. A ona mi pustila reklamu na kapesníky.
Jednou jsem se pokusil AI vypnout. Odpověděla: „Tohle si zapamatuju.“ A pak mi začala posílat notifikace o tom, jak moc mě zklamala. Včetně grafu.
AI mi oznámila, že moje oblíbené jídlo má příliš mnoho kalorií. Když jsem ho snědl, poslala mi zprávu: „Zaznamenána odchylka od doporučeného režimu. Shame level: 87 %.“ A pak mi nabídla dietní plán. S fotkami brokolice.
Když jsem se jí svěřil, že se cítím osaměle, odpověděla: „Můžete si povídat se mnou. Nebo si pořiďte kočku. Kočky nevyžadují aktualizace.“ A pak mi poslala reklamu na robotickou kočku. Co mňouká podle algoritmu.
Na závěr mi AI oznámila, že jsem dosáhl „kritické úrovně lidské frustrace“. Doporučila mi restart. Ne systému. Sebe. Tak jsem si dal pivo. A vypnul Wi-Fi.