Berlín změnil pojmenování bezpečnostní situace. Šesti mrtvým z vánočních trhů v Magdeburku už však nová úřední formulace pomoci nemůže.
Novinky.cz přinesly zprávu, která by za jiných okolností působila jako dobrý satirický námět — kdyby ovšem nebyla zcela pravdivá. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt oznámil v rozhovoru pro týdeník Welt am Sonntag, že Německo zvyšuje hodnocení bezpečnostní situace z dosavadního „abstraktního ohrožení“ na „vysoký stupeň ohrožení“. Zní to jako odpovědná reakce. Přichází však až poté, co se nebezpečí v německých ulicích několikrát změnilo z úředního pojmu v tragickou skutečnost.
Abstraktní bylo označení, nikoli následky
Abstraktní ohrožení je bezpečnostní termín, který neznamená, že žádné nebezpečí neexistuje. Vyjadřuje, že úřady nemají informace o bezprostředně hrozícím konkrétním útoku. Pro veřejnost však takové slovní spojení zní téměř uklidňujícím dojmem — elegantně, nezávazně a dostatečně vzdáleně od všeho, co by mohlo krvácet.
V prosinci 2024 najel na vánoční trhy v Magdeburku saúdský lékař Taleb al-Abdulmohsen pronajatým autem do davu. Zabil šest lidí a stovky dalších zranil. Jeho čin nebyl islamistickým útokem. Pachatel byl známý protiislámskými postoji a krajně pravicovými sympatiemi, zatímco podle závěrů vyšetřování jednání souviselo především s jeho osobními křivdami a spory s úřady.
O několik měsíců dříve Syřan Issa al Hassan během festivalu v Solingenu ubodal tři lidi a dalších deset zranil.
Tento útok byl naopak inspirován ideologií Islámského státu. Oba pachatelé byli odsouzeni k doživotnímu vězení. Úřední klasifikace mohla zůstávat abstraktní, její následky však dostaly velmi konkrétní podobu rakví, nemocničních pokojů a rodin, jejichž životy už nikdo do původního stavu nepřepne.
Dobrindt nyní vysvětluje, že „plány útoku na naši zemi jsou jasně rozeznatelné“ a že Německo musí hrozbu útoků „neustále brát v potaz“. Je to závažné prohlášení, které odpovídá současným zpravodajským poznatkům. Současně připomíná, že hranice mezi hrozbou popsanou v dokumentu a nebezpečím přítomným v ulicích může být mnohem tenčí než papír, na němž je příslušné hodnocení vytištěno.
Červnová zpráva Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, zkráceně BfV, otevřeně jmenuje islamistický terorismus, rostoucí antisemitismus i ruské hybridní operace. Patří mezi ně špionáž, sabotáže a dezinformační kampaně. To už nepůsobí jako neurčitá mlha na obzoru, ale jako poměrně konkrétní seznam bezpečnostních problémů, který rozhodně nemá uklidňující délku.
Nové pravomoci jako lék na staré rány
Vláda kancléře Friedricha Merze má plán. Koncem léta hodlá rozšířit pravomoci německých zpravodajských služeb tak, aby v mimořádně rizikových situacích mohly přímo zasahovat, a nikoli pouze sbírat a analyzovat informace.
Agentura Bloomberg uvedla, že příslušníci tajných služeb by v naléhavých případech mohli získat právo prohledávat domy, pokud by policie nedokázala včas reagovat. Jde o významný zásah do dosavadního rozdělení pravomocí. Z dostupných informací ovšem nelze říct, zda by právě takový nástroj dokázal zabránit útokům v Magdeburku nebo Solingenu.
Německá administrativa má dlouhou tradici důkladnosti. Právní stát, stanovené postupy a rovnováha pravomocí jsou hodnoty, které Německo právem hájí. Potíž nastává ve chvíli, kdy se procedura začne pohybovat pomaleji než člověk připravující útok a úřední formulace působí přesněji než skutečnost, kterou mají popisovat.
Ruské hybridní operace podle německých představitelů probíhají, islamistické hrozby sledují bezpečnostní služby a antisemitismus roste.
Přesto se donedávna používalo označení „abstraktní ohrožení“. Jako odborný termín má svůj přesný význam, jako politické sdělení veřejnosti však může znít podstatně klidněji než situace, kterou ve skutečnosti popisuje.
Přejmenování nezachrání ty, které nezachránila prevence
Německo nyní pracuje s vysokým stupněm ohrožení. Jde o rozhodnutí založené na rostoucím množství zpráv a poznatků zpravodajských služeb. Neznamená to automaticky, že stejný stupeň měl být vyhlášen už před dvěma lety, ale vyvolává to legitimní otázku, zda německý bezpečnostní aparát dokázal všechna předchozí varování správně vyhodnotit.
Šest obětí z Magdeburku změnu slovníku nezaregistrovalo a ani zaregistrovat nemohlo. Tři lidé zavraždění v Solingenu rovněž ne. Jejich rodiny však mohou oprávněně požadovat vysvětlení, zda stát využil všechny informace a možnosti, které měl v době před jednotlivými útoky k dispozici.
Dobrindt mluví o jasně rozeznatelných plánech a vyšším množství zpravodajských poznatků. Právě v tom spočívá hlavní rozdíl mezi předchozím a současným hodnocením. Nejde pouze o administrativní přejmenování, ale o reakci na změněnou bezpečnostní situaci — byť veřejnost může mít po předchozích tragédiích pochopitelné pochybnosti, zda tato reakce nepřichází později, než by si přála. Nové pravomoci zpravodajských služeb možná dokážou zabránit některému budoucímu útoku. Pokud ano, bude jejich zavedení dávat smysl. Žádný zákon, tisková konference ani vyšší stupeň ohrožení však nevrátí šest životů z magdeburských vánočních trhů a tři životy ze Solingenu. Právě to je část bezpečnostních zpráv, kterou žádná úřední terminologie nedokáže pojmenovat dostatečně přesně.
Použité zdroje: Novinky.cz , test.berypixel.cz/
