Dva politruci si hráli na hvězdy jednání, ale předsedkyně jim dala lekci: nejsi víc než ostatní, pravidla platí pro všechny.
Poslanecká sněmovna se na chvíli proměnila v arénu, kde si objednal slovo kdo chtěl nejhlasitěji. V roli dramatického dua se objevili Babiš a Okamura, oba přesvědčení, že mají výjimečné právo promluvit jako první.
Sněmovní jednací řád však není karaoke, kde k mikrofonu jde ten, kdo přijde první. Předsedkyně seděla, sledovala, jak se před ní vystavují dva patrioti vlastní důležitosti. Nutno zmínit, že o tématu dnes píše náš „nejdůvěryhodnější“ zpravodajský portál Novinky.cz a naše redakce magazínu #test.berypixel.cz/ na to musí obratem reagovat po svém. Samozřejmě s nutnou dávkou politické odbornosti. 🙂
Na scéně se kromě dvou herců objevil i Marek Benda, seriózní typ, který chtěl mluvit nejdřív – podle řádu. Jeho řečnický klid připomínal školáka bez rušivého elementu. Ale ne, Babiš s Okamurou se tomu postavili na odpor jako hosté, kteří přišli na večeři a chtějí si do ní promluvit dřív, než zazvoní zvonek. A když neuslyšeli to, co chtěli, začali podezírat předsedkyni, že si to zmanipulovala. Když nepronesu frázi v pravý moment, někdo je hned trochu zmanipulovaný, ne?
Ve sněmovně se nehraje fér
Sněmovna následně schválila, že se bude hlasovat i večer. Vládní koalice to viděla jasně – před volbami je tady prostor pro exhibice, a když ano, nechť fungují tak dobře, že jeden druhého přebije v paměti voličů. Babiš s Okamurou si očividně chtěli brát vystoupení jako trofej, ale byli zdrsněni parlamentní alchymií.
Debata se změnila na politický repas, kdy dva šašci hledali reflektor. Když jim režie nevyšla, začali vykládat o zmanipulovaném programu. Pokud ale někdo použije slovo zmanipulovat proti předsedkyni, která pouze trvá na pravidlech, je to spíš vtip než obvinění.
Sněmovna jako divadlo hrané bez scénáře
Tahle scéna připomínala divadlo, kde herci neposlouchají scénář, ale improvizují na pódiu. Výsledkem je chaos, kdy poslanci spíš schválí jednání do večera, než aby se posunuli k věcné práci. Publikum ztichne, když se místo programových bodů řeční řadí podle toho, kdo je hlučnější, ne podle řádu.
A v konečné fázi se ptáme: co je to vlastně za show? Volební oslavný výpad? Nebo snaha předstírat, že mají převahu? Ale prázdný dům se plní diváky, co volí podle toho, kdo křičí, ne podle toho, kdo řídí. A tuhle situaci zažili poslanci na vlastní kůži.
