Úřad vlády vyplatil Babišovým poradcům za šest měsíců přes 2,1 milionu korun. Účet překonal celý Fialův rok a nejvýš vystoupala cena rad o svobodě projevu.
Podle zjištění Novinek, založeného na odpovědi Úřadu vlády podle informačního zákona, obdrželi poradci premiéra Andreje Babiše za první pololetí roku 2026 celkem 2 111 056 korun. Strakova akademie tak zvládla za šest měsíců proměnit doporučení v částku, při níž už i obyčejná věta „promyslíme to“ působí jako prémiová služba. Nejde o odhad ani opoziční výkřik, nýbrž o údaj poskytnutý samotným úřadem.
Ve sledovaném období se částky týkaly jedenácti poradců.
Tři působili bez nároku na odměnu, zbývajících osm pracovalo za hodinovou sazbu. Kabinet tedy nabízí pestrý model veřejné služby: někdo radí státu zdarma a někdo mu připomíná, že každá moudrost má nejen obsah, ale také účetní kód.
Samotná existence placených poradců samozřejmě nedokazuje plýtvání, protiprávní jednání ani nekvalitní práci. Premiér si odborné zázemí zajišťovat může a v řadě oblastí je to rozumné. Jakmile se však tempo výdajů stane hlavní zprávou, vláda dostává nevyžádanou radu od veřejnosti: k faktuře by se hodil také srozumitelný popis výsledku. Transparentnost totiž není nadstandard k poradenskému balíčku, ale jeho základní příslušenství.
Svoboda slova dostala nejvyšší hodinovou sazbu
Nejvyšší sazbu má Natálie Vachatová, poradkyně pro svobodu projevu. Za hodinu jí náleží 1150 korun a její hrubý příjem za pololetí dosáhl 555 039 korun. Na celkové částce vyplacené poradenskému týmu se tak podílela více než čtvrtinou. Svoboda slova bývala základním právem; v moderním vládním účetnictví dostala také nejdražší stopky.
Vachatová už dříve Radiožurnálu popsala, že premiérovi radí například s evropským nařízením o digitálních službách DSA a s Evropským aktem o svobodě médií, přičemž plní i úkoly zadané přímo Babišem. Dohodu měla nastavenou na nejvýše 80 hodin měsíčně; konkrétní přímé úkoly ale zveřejnit nechtěla, protože si nebyla jistá, zda o nich může mluvit. Je to mimořádně úsporná ukázka politické ironie: veřejnost platí poradenství ke svobodě projevu a vzápětí se dozví, že o části této práce se raději hovořit nebude.
Od plic po parlament, mezitím už dvanáct jmen
Oficiální seznam Úřadu vlády, zveřejněný 29. července, už uvádí dvanáct jmen a rozprostírá premiérské poradenství od zdravotnictví, školství, energetiky a ekonomiky přes sociální politiku, životní prostředí a migraci až po legislativu, média či parlamentní agendu. Předseda kabinetu je tak odborně obklopen ze všech stran, takže jedinou nepokrytou disciplínou zůstává vysvětlit veřejnosti, podle čeho pozná, že zakoupená rada zabrala. Vládní stránka u jednotlivých jmen neuvádí datum zahájení spolupráce, způsob odměňování ani konkrétní výstupy. Aktuální dvanáctičlenný seznam proto nelze bez dalších podkladů zaměňovat s jedenáctičlennou sestavou zahrnutou do pololetního vyúčtování. Jinak by se odborné poradenství změnilo v zalepenou obálku s cenovkou, kterou smí občan zaplatit, nikoli otevřít.
Počet lidí kolem premiéra navíc není sám o sobě výjimečný: Petr Fiala měl podle údajů zveřejněných Radiožurnálem ve druhé polovině roku 2025 rovněž jedenáct poradců. Pointa proto neleží v zástupu odborníků, nýbrž v rychlosti, s jakou nynější sestava vytváří náklady. Babišův tým nebyl během sledovaného období početnější; podle novějšího účtu pouze radil v dražším tempu.
Když má každá tabulka vlastní pravdu
Červencové srovnání Českého rozhlasu uvádělo za Babišovo první pololetí 1,7 milionu korun a u Vachatové 370 013 korun, tedy méně než pozdější údaje Novinek.
Rozhlas současně upozornil, že do jeho součtů vstupovalo i dlouhodobé poradenství Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Veřejné finance tak předvedly oblíbenou administrativní disciplínu: dvě odpovědi od státu, dvě rozdílné výsledkové tabule a občan coby neplacený metodik.
Rozdíl sám o sobě neznamená, že jedna redakce počítala chybně.
Z veřejně dostupných článků nelze určit, zda jej způsobilo vymezení položek, okamžik uzávěrky nebo jiná podoba poskytnutých podkladů; čísla proto nesmějí být slepena do jediné statistické kaše. Stát by podobné nejasnosti odstranil jednotnou tabulkou s obdobím, metodikou a jednotlivými položkami. K tomu by snad nebylo nutné najímat poradce pro srozumitelnost tabulek.
Fialův rok zůstal za Babišovým pololetím
V datové sadě poskytnuté Novinkám vydal Úřad vlády za poradce Petra Fialy během celého roku 2025 celkem 1 465 675 korun. Babišovo první pololetí tuto částku překonalo o 645 381 korun, tedy přibližně o 44 procent. Šest měsíců nového vedení tak finančně předběhlo dvanáct měsíců starého, aniž by kalendář dostal možnost podat protest.
Takové srovnání vypovídá přesně o jednom: v příslušně vymezené kategorii se za Babiše utrácelo rychleji. Neříká, že Fialovy rady byly lepší, že Babišovy byly horší ani že vyšší částka automaticky přinesla větší užitek. Kvalita poradenství se z bankovního převodu nevyčte, stejně jako se z tloušťky analýzy nepozná, zda ji někdo použil. Politická moc však ráda předkládá cenu jako důkaz výkonu, dokud se jí někdo nezeptá na výsledek.
Účet platí veřejnost, proto se také ptá
Právě proto je podstatné, že částky vyšly najevo díky zákonu č. 106/1999 Sb., jehož platné znění zveřejňuje e‑Sbírka. Právo žádat informace není obtěžování úřadu ani zlomyslný koníček redakcí. Je to kontrolní mechanismus, bez něhož by veřejnost dostávala tiskové věty, zatímco skutečné součty by odpočívaly v šanonech. Úřad v tomto případě data poskytl — a účet se stal výmluvnějším než půlroční bilanční brožura.
Dva miliony nejsou částka, která by sama otřásla státním rozpočtem, ale jsou dost vysoké na to, aby otřásly pohodlnou představou, že veřejné peníze nepotřebují veřejné vysvětlení. Občan nemusí pohrdat odborností, aby chtěl vidět její výsledek. Nemusí podezírat poradce z ničeho nekalého, aby se ptal, proč výdaje zrychlily. A nemusí fandit Fialovi, aby dokázal přečíst rozdíl mezi jedním rokem a půlrokem. Vláda, která se nebojí vlastních rozhodnutí, by měla umět obhájit i lidi placené za jejich přípravu. Každá nejasná položka ukrajuje kousek důvěry, protože z občana dělá plátce bez účtenky. Demokracii nezruinuje jediný poradenský účet. Oslabuje ji však každá moc, která si začne myslet, že veřejnost má jen zaplatit, poděkovat a na nic se neptat.
