Pavel Blažek napadl rychlost vyšetřování, medializaci i údajné úniky ze spisu. U Ústavního soudu však se svou obranou neuspěl a kauza pokračuje před soudem.
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek se pokusil přesvědčit Ústavní soud, že způsob, jakým policie a státní zastupitelství postupovaly v bitcoinové kauze, zasáhl do jeho základních práv. Výsledek ovšem nepřinesl procesní zemětřesení, v něž jeho návrh mířil. Ústavní soud v usnesení ze dne 12. srpna 2026 stížnost odmítl a konstatoval, že případné výhrady k přípravnému řízení může obhajoba přednést před soudem, který bude rozhodovat o obžalobě. Jinými slovy: ústavní záchranná brzda se zatáhla, souprava však pokračuje dál.
Blažek namítal především nedostatek času na přípravu obhajoby a tvrdil, že policie s žalobci postupovali příliš rychle. Podle jeho argumentace bylo řízení urychlováno také kvůli blížící se hranici maximální délky Jiřikovského vazby v přípravném řízení. Ústavní soud ovšem připomněl, že trestní řízení ještě neskončilo a že spravedlivost procesu se posuzuje jako celek. Výhrady tedy nezmizely v právním skartovači, jen se přesunuly tam, kam podle ústavních soudců nyní patří – před obecný soud.
Exministr se pustil také do medializace případu. Vadil mu rozsah informování, tiskové výstupy orgánů činných v trestním řízení i možné úniky informací ze spisu.
Ústavní soud připustil, že případné úniky jsou nežádoucím jevem, současně ale zdůraznil silný veřejný zájem na informování o kauze, v níž figuruje člověk, který byl v době skutků ministrem spravedlnosti. Veřejnost se tedy podle této logiky nemusí tvářit, že miliardový bitcoinový dar na ministerstvu je něco na způsob zatoulané kancelářské sešívačky.
Když vadí rychlost, ale obžaloba už leží u soudu
Potíž Blažkovy strategie spočívá i v kalendáři. Obžaloba byla podána už 31. července 2026 a případ se tím přesunul do další fáze trestního řízení.
Ústavní soud proto odmítl část návrhu, která směřovala proti samotné obžalobě, jako nepřípustnou. Pokud má přípravné řízení závažné vady, může se jimi zabývat soud při projednávání případu a za zákonných podmínek může věc dokonce vrátit k došetření.
Ústavní soud zkrátka nevstoupil na hřiště předčasně jen proto, že jeden z hráčů hlasitě reklamoval rozhodčího.
Podstatné přitom je, že Blažek před soudem nestojí kvůli novinovým titulkům. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci uvedlo, že dva z obžalovaných úředních osob se podle obžaloby podíleli na legalizaci výnosů z trestné činnosti v souvislosti s bitcoinovým darem a záměrně porušili své povinnosti. U obou žalobkyně navrhuje šest a půl roku vězení a peněžité tresty v jednotkách milionů korun. Z veřejně známých údajů vyplývá, že jde o Blažka a jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela. Vinu však obžalovaní odmítají a žádný pravomocný rozsudek dosud nepadl.
Miliardový dar, který politicky rozhodně nebyl drobné
Kořeny celé groteskně působící historie sahají k březnu 2025, kdy ministerstvo přijalo 468,468 bitcoinu v tehdejší hodnotě přes 960 milionů korun. Dar pocházel od Tomáše Jiřikovského, dříve odsouzeného muže spojeného s darknetovým tržištěm. Podle obžaloby bylo darování kryptoměny součástí legalizace výnosů z trestné činnosti; obžalovaní takovou interpretaci odmítají. Česká televize při podání obžaloby připomněla, že právě kvůli této kauze Blažek už v roce 2025 rezignoval na ministerskou funkci. Bitcoin tak předvedl pozoruhodnou politickou vlastnost: nemusí mít fyzickou podobu, aby dokázal zatížit ministerské křeslo téměř tunou problémů.
Současně by bylo chybou z rozhodnutí Ústavního soudu vyrábět pohádku o bezchybně fungujícím vyšetřování. Tentýž soud se v jiných částech bitcoinové kauzy Jiřikovského zastal. Ve věci jeho vazby například konstatoval porušení procesních práv, protože obhajoba nedostala možnost reagovat na vyjádření státního zastupitelství. To je důležitý detail: Ústavní soud není fanouškovský klub policie ani zákaznické centrum obhajoby. Jednou řekne státu „tady jste šlápli vedle“, podruhé stěžovateli „tady důvod k našemu zásahu není“. Přesně tak má kontrolní mechanismus v právním státě vypadat.
Mediální hluk není rozsudek
Právě zde se ironie celé věci potkává s její nejvážnější částí. Blažek upozorňoval, že rozsáhlá medializace může vytvářet obraz předem rozhodnuté viny. Ústavní soud tuto obavu nezlehčil, ale připomněl rozdíl mezi zájmem veřejnosti a skutečným rozsudkem. Zvýšená četnost tiskových zpráv sama o sobě podle něj presumpci neviny neporušuje. A protože jde o bývalého ministra spravedlnosti a skutky, jichž se měl podle obžaloby dopustit právě při výkonu této funkce, je veřejný zájem na informacích mimořádně silný. Pro politika je to nepříjemná disciplína: stejná funkce, která člověka dostane na titulní stránky při jmenování, ho tam může vrátit i ve chvíli, kdy by dal přednost dokonale zatažené oponě.
Blažek tak může před trestním soudem dál napadat postup vyšetřovatelů, důkazy, jejich zákonnost i samotnou konstrukci obžaloby. Nemůže se ale opírat o představu, že Ústavní soud už nyní prohlásil celé vyšetřování za protiústavní. Nic takového se nestalo.
Naopak zdůraznil, že právě soud rozhodující o vině má prostor zabývat se i případnými procesními vadami přípravného řízení. Právní bitva tedy nekončí; pouze se stěhuje z chodby, na které Blažek zkoušel najít nouzový východ, do hlavního sálu.
Teď už nerozhodují titulky, ale důkazy
Bitcoinová kauza se tím dostává do bodu, v němž začíná být satira téměř zbytečně snaživá, protože samotná realita jí poskytla mimořádně štědrý materiál. Ministerstvo spravedlnosti přijalo kryptoměnu za téměř miliardu korun od dříve odsouzeného člověka, tehdejší ministr kvůli následné aféře rezignoval a dnes čelí obžalobě, zatímco se zároveň dovolává ochrany pravidel trestního procesu. Právě tato pravidla však musí platit i pro něj. Blažek má plné právo na obhajobu, presumpci neviny i spravedlivý proces – stejně jako stát má povinnost nechat soud nezávisle prověřit závažná tvrzení obžaloby. Ústavní soud nyní nevyslovil vinu a nedal státním zástupcům razítko neomylnosti. Řekl něco mnohem méně efektního, ale pro právní stát podstatnějšího: tuto bitvu má v této chvíli rozhodovat trestní soud. A tam už se nebude hlasovat podle počtu tiskových konferencí, rozhořčených statusů ani politických funkcí. Budou se hodnotit důkazy. Právě na jejich konci se teprve ukáže, zda bitcoinový dar byl jen katastrofálním úsudkem, nebo skutkem, za který ponese někdo trestní odpovědnost. Do té chvíle není Blažek odsouzeným zločincem – je obžalovaným bývalým ministrem. A pro člověka, který kdysi stál v čele resortu spravedlnosti, snad ani nemůže existovat příznačnější finále než čekání na to, co řekne nezávislý soud.
