Politici slibují solární panely na každé střeše, realita? Občané kupují svíčky v akci a trénují romantiku při výpadcích proudu.
Čeští politici objevili kouzlo energetické soběstačnosti. Každý z nich má jednoduchý recept: „solární panely pro všechny“. V projevech to zní jako plán století, ale na ulici to vypadá spíš jako soutěž, kdo si v akci koupí levnější balení čajových svíček. Když se totiž teorie střetne s praxí, zůstane jen powerpoint a regály se svíčkami vyprodané.
Občané si už zvykli, že energetická strategie státu připomíná spíš pohádku.
Jeden ministr slibuje zelený ráj, druhý varuje před blackoutem, třetí doporučuje nosit svetr i v létě, abychom si zvykli. A lidé se mezitím učí vařit na plynových kartuších a romantické večeře při svíčkách se staly pravidelným rodinným programem.
Panely na papíře, realita ve skladu
Podle slibů by už dávno měly mít všechny střechy v Česku solární panely. Jenže místo panelů dorazily složenky a další prezentace. Politici se fotí u maket panelů, zatímco občané přemýšlejí, jestli jim na balkon vleze aspoň malý gril, aby si uvařili polévku, až to zase vypadne. Energetická soběstačnost se proměnila v nekonečnou powerpointovou show.
Kdo šetří, má za tři – svíčky
Český spotřebitel se stal specialistou na přežití. Svíčky z hobby marketů mizí rychleji než chleba v neděli odpoledne.
Obchody už zavádějí věrnostní programy: za deset balení čajových svíček získáte slevu na baterku. A zatímco politici slibují solární energii zdarma, občané si připravují zásoby zápalek, protože zkušenost říká, že sliby elektřinu nevedou.
Elektřina jako luxusní zboží
Zatímco před pár lety byla elektřina samozřejmost, dnes se stává luxusním artiklem. Děti si zapisují do školních deníků: „Včera nám svítilo světlo celý den!“ a sousedé si mezi sebou půjčují prodlužovačky jako dřív cukr.
Politici mezitím počítají kilowatty ve svých vizích a občané kilowatty ve svých peněženkách.
Romantika povinná
Výpadky proudu se staly novým národním sportem. Kdo nemá doma svíčky, je považován za amatéra. Kdo má, slaví romantické večery častěji než svatební agentury. Ironie osudu je, že zatímco stát mluví o zelené budoucnosti, občané se vracejí do doby svícnů a luceren. Energetická soběstačnost se tak mění na zkoušku, kolik nostalgie unese jedna domácnost.
Češi to ale berou s humorem. Když už nic, svíčky alespoň nezdražují tak rychle jako elektřina. A tak dál žijeme v zemi, kde je soběstačnost na billboardech a romantika u kuchyňského stolu. Protože co nám zbývá? Zasmát se, než zase vypnou proud.