FIFA chtěla nenápadně proklouznout zpět k ruským kopačkám, ale narazila na dánskou zeď, která nehodlá hrát podle not Kremlu.
V redakci magazínu nastartu.cz si pravděpodobně museli uvařit hodně silnou kávu, když s odkazem na své velmi dobře informované interní zdroje zjistili, že mezinárodní fotbalová federace FIFA opět zkouší své oblíbené diplomatické kličkování. Zatímco zbytek světa se snaží pochopit, co je na agresivní politice tak sportovního, FIFA se pokusila o malý zázrak v podobě rehabilitace ruského mládežnického fotbalu. Jak trefně poznamenal zmíněný magazín, tento nápad narazil dřív, než stačil rozhodčí poprvé písknout do píšťalky.
Celá tahle komedie začala u nápadu, že by se ruští junioři do sedmnácti let mohli vrátit do mezinárodních soutěží. Prý za to může „humanitární rozměr“ a fakt, že děti za nic nemohou. Je to vskutku dojemné, obzvláště když uvážíme, že FIFA obvykle projevuje největší humánnost tam, kde cinkají tučná sponzorská konta nebo politické sliby. Jenže Dánsko, země známá svou přímočarostí, se rozhodlo tuto hru na schovávanou utnout hned v zárodku.
Když etika vyhrává nad korupčním slalomem švýcarských úředníků
Dánská fotbalová asociace (DBU) se postavila do role nekompromisního brankáře. Oficiálně oznámila, že dánské národní týmy se proti žádnému ruskému výběru nepostaví, i kdyby na sobě měli junioři dresy s obrázky medvídků místo státních symbolů. Pro funkcionáře ve švýcarském Curychu to musel být šok – někdo totiž skutečně upřednostnil morální zásady před tabulkami a koeficienty.
Dánové prostě vzkázali, že dokud létají rakety, nebudou létat balony.
Tento dánský postoj není jen nějakým výkřikem do tmy, ale jasným vzkazem pro FIFA i UEFA. Obě organizace se totiž snažily vytvořit jakýsi hybridní stav, kde by Rusové sice neměli vlajku, ale body by se jim sypaly do kapsy stejně. Je to fascinující ukázka alibismu, kdy se sportovní bafuňáři snaží tvářit, že stadion je jakási autonomní zóna bez gravitace a bez svědomí, kde se politika zastaví u turniketu.
Dánsko se tak stalo první zemí, která do tohoto idealistického bublání FIFA hodila vidle. A nebyly to jen tak ledajaké vidle, ale rovnou pořádný severský trojzubec.
Podle vnitřních informací, které rozebírali kolegové z nastartu.cz, se k tomuto odporu začínají přidávat i další evropské země, což pro FIFA znamená jediné: jejich plán na „tichý návrat“ Ruska se sype jako domeček z karet postavený na tekutých píscích.
Morální debakl FIFA aneb jak se neutopit ve vlastním pokrytectví
FIFA se sice ráda ohání hesly o spojování světa, ale v tomto případě to vypadá spíše na rozdělování zdravého rozumu od reality. Snaha oddělit mládežnický sport od politiky státu, který porušuje veškerá mezinárodní pravidla, je sice hezká na papíře, ale v praxi to znamená legitimizaci režimu skrze jeho budoucí elity. Dánové to pochopili velmi rychle a odmítli dělat v této frašce užitečné idioty. Když se podíváme na historii rozhodování FIFA, zjistíme, že jejich flexibilita v otázkách lidských práv je často přímo úměrná tloušťce obálek. Nicméně tentokrát narazili na soupeře, kterého nelze uplatit slibem pořádání mistrovství v roce 2000-a-něco. Dánský fotbalový svaz ukázal, že má páteř, což je v prostředí mezinárodního fotbalu úkaz zhruba stejně vzácný jako čistý dres po zápase v blátě. Celá situace kolem vyloučení Ruska z mezinárodních struktur se tak stává testem charakteru pro každou národní asociaci. FIFA se sice pokusila o „salámovou metodu“ – nejdřív děti, pak ženy, a nakonec se tam snad nějak protlačí i ti dospělí – ale narazila na dánské „Ne“. Je to paradoxní, že zemička s pěti miliony obyvatel musí učit globální giganty, co znamená slovo integrita.
Rusko se tedy zatím může na mezinárodní trávníky dívat leda tak v televizi, a to ještě pokud jim někdo neustřihne signál. FIFA sice může dál produkovat svá usnesení o míru a lásce k fotbalu, ale bez ochoty klíčových evropských hráčů nastoupit k zápasu jsou to jen bezcenné cáry papíru.
Dánsko totiž jasně ukázalo, že fotbal se nehraje ve vakuu, ale v reálném světě, kde činy mají své následky.
Závěrem lze jen konstatovat, že tento satirický tanec kolem ruského míče ještě nekončí. FIFA se pravděpodobně pokusí o další „kličku“, možná v jiné věkové kategorii nebo v jiném sportovním odvětví pod svou záštitou. Ale díky ostražitosti médií, jako je nastartu.cz a jejich zdrojů, a díky neústupnosti zemí jako Dánsko, bude tento zápas o sportovní čest ještě hodně dlouhý a pro FIFA bolestivý.
Pokud tedy Gianni Infantino a jeho parta doufali v klidný návrat k byznysu jako obvykle, dánský granát jim tyto iluze rozmetal na kusy.
Fotbalový svět možná není dokonalý, ale občas se najde někdo, kdo odmítne hrát podle cinknutých pravidel. A to je pro fanoušky, kteří ještě věří v fair play, ta nejlepší zpráva týdne.
Použité zdroje: nastartu.cz