Babiš našel řešení střetu zájmů: když nemůže vlastnit Česko nepřímo, pořídí si ho celé napřímo.
Když jde o Andreje Babiše a jeho notorické kauzy, je to v Česku (a leckdy i mimo něj) vždy téma jako stvořené pro satiru. Někteří se chytají za hlavu a nechápou, jiní se jen smějí, protože česká politika už dávno vypadá jako komediální fraška řízená byznysmenem, politikem a šéfem vlastní mafie — a to vše v jedné osobě. Novinky.cz mají jasno — KEMEL: Agrofert neprodám, koupím Česko.
Česko na prodej? Ne. Na koupi!
Andrej Babiš oznámil revoluční plán, který prý definitivně vyřeší jeho střet zájmů: „Agrofert neprodám. To by byl nesmysl! Koupím Českou republiku.“ (Humorná satira.)
Premiér by ve stínu vysvětlil, že česká legislativa mu dlouhodobě hází klacky pod nohy. „To není normální. Já jsem makal, budoval holdingy, budoval stát… a oni mi řeknou, že si nemůžu vlastnit všecko najednou?“ posteskl by si Babiš údajně ve chvíli, kdy listoval katalogem s názvem Státy střední Evropy – výhodné balíčky.
Rozhořčení mu nelze upřít. Zatímco v jiných zemích politici dávají majetek do slepých fondů, v Česku by slepý musel být spíš ten, kdo by uvěřil, že premiér o svých firmách nic neví. Andrej Babiš by to jistě vyřešil po svém: systém obchází tak dlouho, až se rozhodl obejít celé Česko. Druhým dechem však přiznal, že koupě státu je v jistých ohledech jednodušší než prodej Agrofertu. „Prodat Agrofert? To jako kdo udělá? To je moje dítě! Ale koupit stát? To už skoro mám, ne?“ poznamenal by s úsměvem, který by i Mona Lisa označila za „podezřele sebevědomý“.
Podle informací blízkých okolí miliardáře už vznikl předběžný nákupní košík:
-
Česká pošta – „slušná logistika pro holding“
-
Sněmovna – „aby už neotravovali“
-
Úřad vlády – „zvyk je železná košile“
-
ČT – „konečně objektivní zpravodajství“
Samo sebou, platba bude probíhat „přes úplně normální účet, nic podezřelého, všechno čisté“, jak by Babiš jistě zdůraznil.
Opozice mezitím tradičně burácí — někteří varují před oligarchizací, jiní se ptají, kde se vlastně dá stát koupit. Část veřejnosti ale připouští, že když už tu dlouhodobě všechno vypadá jako firma, mohl by to aspoň řídit někdo, kdo firmy umí vést. A pak je tu zbytek národa, který se jen směje, protože tato republika už dávno připomíná sitcom, jen se do vysílacího času stále nevejdou titulky.
Ať už se nakonec stane cokoliv, jedno je jisté: v české politice se ještě máme na co těšit. Protože když se spojí byznys, politika a český folklór, vzniká něco, co se nedá jinak než sledovat se smíchem — nebo se zoufalým lomcováním hlavou.
Pokud Andrej Babiš opravdu koupí Českou republiku, můžeme být v klidu: alespoň budeme vědět, komu si stěžovat na zákaz nedělního prodeje, cenu vajec nebo špatné počasí.
A možná konečně uvidíme na účtence z EET v kolonce „prodejce“ pravdu:
Česko, a.s. – Majitel: Andrej Babiš. 🙂