Filip Turek a Václav Klaus slaví volební triumf Motoristů u piva. Politika, pěna a ego v jednom půllitru – český sen po česku.
Tématu se chopila všechna přední česká média – od seriózních zpravodajů po ty, co mají serióznost jen v názvu. A jak už to bývá, redakce FaktHusty.cz na to reaguje po svém: s ironií, nadhledem a dávkou satirické empatie, kterou by nerozdýchal ani sám Klaus u třetího piva.
„Levičáci všech zemí, dobrou noc!“ Tímto poetickým rozloučením zakončil večer novopečený poslanec hnutí Motoristé sobě Filip Turek, když si u piva připíjel s Václavem Klausem, mužem, který by privatizoval i vlastní životopis, kdyby to šlo. Scéna jak z politického kabaretu – místo zasedacího sálu restaurace U Blekotů v pražských Kobylisích, místo vážného proslovu pěna na skle. A v tom je přesně ten český politický genius loci: vítězství se neoslavuje v Kongresovém centru, ale u výčepu.
Turek, který donedávna zastupoval Českou republiku v Bruselu, nyní mění evropské brusle za domácí pantofle – a poslanecký mandát v Praze bere jako upgrade. Ostatně, proč se hádat s eurobyrokraty, když se může hádat s Okamurou osobně? Podle svých slov o mandát v Evropském parlamentu přijde, ale s klidem. Pivo totiž chutná lépe doma.
Večerní oslava měla jasné kulisy – předseda Motoristů Petr Macinka dorazil s úsměvem, který by mohl svítit i bez elektřiny, a pražský lídr Boris Šťastný přinesl další dávku sebevědomí v lahvi.
Po letech komentování politiky se Klaus dočkal: jeho chráněnci nejen že usedli do Sněmovny, ale ještě mu nalili orosené jako výraz díků.
Klaus jako guru volantové revoluce
Václav Klaus, ideový motor Motoristů, sledoval výsledek voleb s takovým klidem, jaký mají jen lidé, kteří už byli dvakrát u moci a dvakrát u konce.
Jeho podpora Macinkovi a Turkovi nebyla jen symbolická – byla otcovská. Doslova. Není náhoda, že se Motoristé chovají, mluví i gestikulují jako mladší klony svého mentora. Jen místo ekonomických teorií teď hlásají svobodu volantu a právo na výfuk.
Turek na sociální síti X sdílel fotku s Klausem a připsal onu legendární větu „Levičáci všech zemí, dobrou noc“. Na první pohled to zní jako rozlučka. Na druhý spíš jako slogan nové pravicové talk show. Pokud někdo pochybuje, že se česká politika stala varieté, měl by si projít profil Filipa Turka – je to učebnice, jak se dá ideologie míchat s pivem.
Motoristé na startu: nádrž plná ega, volant v rukou starých známých
Oslavy u Blekotů nebyly jen o pěně, ale i o taktice. Všichni chtějí vědět, kdo bude jednat o vládě, a Macinka s úsměvem přiznal: „Až to zjistíte, přijďte nám to říct sem.“ Pragmatické. Proč běhat po Strakovce, když vám novinky donesou až ke stolu? Politika v roce 2025 prostě voní po smaženém sýru a pivu, ne po protokolu. Motoristé získali 13 mandátů – číslo, které by v jiném kontextu působilo nešťastně. Tady ale symbolizuje revoluci. Nové hnutí, staré tváře a spousta sebevědomí. Kdyby se dávalo na politické řidičáky, většina z nich by ještě jela v autoškole, ale v Česku platí jiné zákony: kdo umí zatroubit, může vládnout.
Politika jako garážový projekt
Zatímco velké strany analyzují porážku, Motoristé slaví, že vůbec existují. A Klaus? Ten si užívá satisfakci. Po letech, kdy jeho politické dítě ODS zestárlo a zlenivělo, má teď nové potomky – hlučné, samolibé a plné výfukových plynů. Ideální kombinace pro českou scénu.
Turek mezitím přechází z Bruselu do Prahy jako sportovec z ligy mistrů do okresního přeboru, ale s pocitem, že hraje finále. V jeho světě to dává smysl. Evropské hodnoty nechává za sebou a těší se, až ve Sněmovně zaparkuje na své místo.
A jestli tam jednou opravdu dorazí autem, nebude to nikoho překvapovat.
Celý večer v Kobylisích skončil symbolicky – Macinka zvedl půllitr, Klaus pokývl a Turek se smál. Venku v noci blikala červená světla aut, Praha spala a česká pravice se probouzela s kocovinou. Ale v zemi, kde se politika často dělá na koleni a slaví u výčepu, je to vlastně docela autentické.
Turek si našel kámoše, který rozprodal stát a teď rozdává rozumy u piva
A když už jsme u toho veselí, nelze nezmínit i pana profesora Klause – muže, který po revoluci otevřel českou ekonomiku tak dokořán, že jí mezitím někdo odnesl i s futrama. Kuponová privatizace, tunely, rozprodané plynárny, vodárny, elektrárny – dědictví, díky kterému jsme se z někdejší průmyslové velmoci proměnili v národ sběračů účtenek a závisláků na zahraničních dodávkách. A právě tento ekonomický kouzelník, který dokázal proměnit český sen ve slevovou akci století, dnes mentoruje mladé politiky o odpovědnosti a vlastenectví. Inu, pan Turek si z Motoristů našel opravdu bezva kámoše – jen by si měl dát pozor, aby mu jednoho dne nezmizel i ten volant.