Šumavská údolí se změnila v obří mrazák. Zatímco lidé drkotají zuby, teploměry na Jezerní slati ukazují arktické hodnoty.
Na aktuální vlnu mrazů, která v posledních hodinách doslova zmrazila českou krajinu, upozornil s odkazem na měření Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) zpravodajský portál Novinky.cz. Podle dostupných dat se ukazuje, že zima v Česku rozhodně neřekla poslední slovo, ačkoliv se mnozí z nás již psychicky připravovali na jarní květiny.
Místo jara však přišla facka ledovou rukavicí, kterou pocítili zejména obyvatelé horských oblastí. Šumava opět potvrdila svou pověst českého severního pólu, kde se rtuť teploměru propadá hlouběji než nálada běžného občana při pohledu na složenku za elektřinu.
Teplotní rekordy padaly především v takzvaných mrazových kotlinách, což jsou místa, kde se studený vzduch drží s takovou vytrvalostí, jako by tam měl trvalé bydliště.
Nejvíce to „odskákala“ známá lokalita Kvilda-Perla, kde se ranní hodnoty přiblížily k magické třicítce pod nulou.
Když káva v hrnečku mění skupenství dříve než ji vypijete
Představa, že v takovém mrazu vyjdete ven jen v lehké bundě, hraničí s pokusem o dobrovolnou kryokonzervaci zaživa. Místní obyvatelé jsou sice zvyklí na ledacos, ale i pro ty nejotrlejší horaly je teplota pod minus dvacet pět stupňů signálem, že by možná měli přihodit do kamen i ty kusy nábytku, které dosud považovali za dekorativní.
V takových podmínkách se i běžné ranní rituály mění v adrenalinový sport. Startování naftového motoru se stává náboženským obřadem, při kterém majitel vozu vzývá všechny svaté, zatímco baterie vydává zvuky připomínající poslední výdech umírajícího mamuta.
Je fascinující sledovat, jak se příroda dokáže během pár hodin proměnit v nehostinnou pustinu, kde i vzduch, který vdechujete, připomíná polykání žiletek. Fyzikální zákony zde pracují s neúprosnou přesností a vlhkost v dechu okamžitě krystalizuje na vousech a řasách kolemjdoucích.
Tento meteorologický extrém ovšem není jen o krásných fotkách zamrzlých plání na sociálních sítích. Pro zemědělce i milovníky zahradničení jsou tyto pozdní mrazy spíše noční můrou, která dokáže zlikvidovat veškeré naděje na brzkou úrodu dříve, než stačí vyklíčit první semínko.
Kdo potřebuje dovolenou v Antarktidě, když stačí zajet na Kvildu
Zatímco zbytek republiky se pohybuje v relativně snesitelných teplotách kolem nuly, Šumava si jede svou vlastní ligu. Rozdíl mezi Prahou a Jezerní slatí byl v kritických ranních hodinách tak propastný, že by to vystačilo na dvě různá klimatická pásma v rámci jednoho státu. Je to takový malý český paradox – zatímco v nížinách lidé přemýšlejí, zda už není čas schovat zimní kabáty do čistírny, na horách se připravují na další kolo souboje s přírodními živly. Příroda nám zkrátka dává jasně najevo, kdo je tady pánem a že lidské plánování je jí v podstatě úplně ukradené.
Pokud jste si mysleli, že globální oteplování znamená konec mrazivých rán, Šumava vás z tohoto omylu velmi rychle vyvede. Arktický vzduch, který k nám proudí, si nevybírá a dopadá na všechny bez rozdílu sociálního postavení nebo politické příslušnosti. Ironií osudu zůstává, že i přes tyto extrémní podmínky se najdou tací, kteří do těchto oblastí vyrážejí dobrovolně. Turisté vybavení nejmodernějšími technologiemi se snaží zachytit ten moment, kdy jim u nosu vyroste první rampouch, aby mohli světu ukázat svou statečnost.
Meteorologové varují, ale přírodě je to úplně jedno
Odborníci z hydrometeorologického ústavu bedlivě sledují každou desetinu stupně, ale pro běžného smrtelníka je v podstatě jedno, jestli je minus dvacet osm nebo minus třicet. Výsledek je totiž naprosto stejný – zmrznete tak jako tak, pokud nebudete dostatečně obezřetní. Tento mrazivý exces nám připomíná, že žijeme v zemi, kde je počasí nevyzpytatelnější než výsledek hokejového zápasu s papírově slabším soupeřem. Jednou svítí slunce a druhý den se probudíte do světa, který vypadá jako kulisy z filmu Ledové království, ovšem bez zpívajících sněhuláků.
Můžeme jen doufat, že se tato ledová epizoda brzy vyčerpá a my se budeme moci vrátit k tradičnímu českému stěžování si na blátivé cesty a příliš mnoho deště. Extrémy jsou sice zajímavé pro novinové titulky, ale pro běžný život jsou poněkud nepraktické.
Až se zítra ráno podíváte na teploměr a uvidíte tam „pouhých“ minus pět, vzpomeňte si na otužilce ze Šumavy. Ti by v takovém teple pravděpodobně začali vytahovat kraťasy a uvažovat o tom, že je čas na první jarní „grilovačku,“ protože oproti třicítce je to v podstatě tropické léto.
Zima na horách je zkrátka drsná, syrová a upřímná.
Nepotřebuje žádné filtry na Instagramu, aby vás přesvědčila o své síle. Stačí jedna noc pod jasnou oblohou v kotlině a pochopíte, proč se těmto místům říká mrazovky.
Závěrem nezbývá než popřát všem obyvatelům zmrzlých regionů pevné nervy a dostatek teplého čaje. A těm, kteří se chystají na výlet, radíme: vrstvěte oblečení, dokud se ještě dokážete hýbat, jinak riskujete, že se stanete součástí místní ledové architektury.