Slíbil, že bude spojovat. Místo toho rozpojil republiku, Ukrajinu rozesmutnil a Moskvu rozesmál. A to vše na štaflích.
Tématu se původně věnoval bloger Petr Míča na serveru Medium.cz, který ve svém textu odkázal na řadu zdrojů a faktů. A protože jde o událost, která si o satiru přímo říká, magazín FaktHusty.cz nemohl mlčet a s radostí se inspiroval!
Kdyby česká politika měla svůj vlastní sitcom, nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura by byl jeho hlavní postavou – něco mezi šéfem domovní rady a komickým hrdinou, který se rozhodl spojit národ tím, že mu hned první den sundá symbol solidarity.
Ano, přesně tak: vlajka dolů, emoce nahoru. Tomio, čerstvě korunovaný za třetího nejdůležitějšího muže v zemi (hned po prezidentovi a kávovaru ve sněmovně), se chopil funkce s pokorou hodnou státního smíření. Jenže sotva usedl do křesla, už z něj sundával Ukrajinu – tedy alespoň její vlajku. A tím rozjel diplomatickou estrádu, kterou by mu záviděl i Jaroslav Dušek.
Okamura přitom tvrdil, že chce „spojovat občany“. Opravdu. Jenže to spojování si zřejmě vyložil po svém: spojil Moskvu s potleskem a Ukrajinu s rozčarováním. Výsledkem bylo, že doma se půlka republiky rozohnila, druhá poklepala na čelo a jen hrstka si připomněla, že kdysi prý existovalo slovo „důstojnost“.
Ukrajinci se však ukázali jako mistři diplomatického humoru.
Když v Praze vlajka padla, v Kyjevě naopak pověsili tu českou. Gesto vděčnosti, elegance a jemné lekce vkusného kontrastu: zatímco Okamura pózoval u štaflí jako kutil národa, Ukrajinci mu poslali symbol solidarity zpátky – s grácií, kterou by mu mohl závidět i protokolář z Hradu.
Zahraničí si samozřejmě všimlo. Němci zvedli obočí, Ukrajinci klobouk, a v Moskvě – tam prý zněl potlesk, jaký se u nich naposledy ozval při levném plynu. Okamura mohl být spokojený: jeden den ve funkci, a už má mezinárodní ohlas. Jen ne ten, který by se vyjímal v životopise.
Aby trapnost byla kompletní, Tomio celou akci zdokumentoval na sociálních sítích.
Video, na němž s výrazem „já to držím, vy točte“ jistí štafle, by mohlo sloužit jako ukázka, že spojování národa může mít i fyzikální rozměr – gravitace totiž tentokrát zvítězila na všech frontách.
Demokratické strany naštěstí projevily dávku nadhledu a humoru, když na budovu Sněmovny pověsily hned tři ukrajinské vlajky. Symbolické trojnásobné vítězství nad jednou štaflovou epizodou.
A Andrej Babiš?
Ten si mezitím v rohu ťuká na čelo a přemýšlí, jak z funkce svého nového spojence udělat neviditelnou. Marně. Okamura totiž dokázal, že mezinárodní ostudu není nutné dělat v zahraničí – stačí k tomu štafle, kamera a dostatek sebevědomí.