Tajemné koaliční obraty na parlamentní scéně. Místo jasné podpory bránící se zemi raději podpořili „tekutý“ mírový plán, který se mění každé úterý. Bravo!
Že se dnes nově ustavená parlamentní většina v zahraničním výboru rozhodla hrát takzvanou „vysokou hru“ a elegantně odmítnout obyčejnou lidskou a spojeneckou podporu Ukrajině, toho si všimly i vážené Novinky.cz. Ale protože se toto téma chová jako nekorektní vtip z parlamentní kantýny, který si přímo říká o pořádný satirický komentář, musel se magazín FaktHusty.cz ozvat s nefalšovanou dávkou ironického pohledu pod pokličku. Vždyť proč se zabývat tak nudnými věcmi, jako je reálná národní bezpečnost a spojenecká odpovědnost, když můžeme mít politické drama s transatlantickým přesahem, kde se hraje hlavně na dobré vztahy do zámoří?
Odvážná strategie: podpora neznámé veličiny
Zdá se, že poslanci, kteří mají náhle ve výboru většinu, přišli na zbrusu novou a originální zahraniční politiku: nekonečné usnesení o podpoře, které ve skutečnosti nepodporuje nic konkrétního, ale zato elegantně odráží útoky těch, kteří chtějí jednat. Z původního návrhu opozice, který mimochodem obsahoval takové radikální nesmysly jako podpora Kyjeva proti ruské agresi a plnění závazků v NATO, zbylo jen mokré smítko. Vládní formace však přispěchala s vlastním geniálním nápadem: pojďme podpořit „mírové úsilí“ Donalda Trumpa! Co na tom, že toto úsilí má momentálně asi takovou konzistenci jako rozteklá zmrzlina na letním slunci, a co na tom, že bylo původně míněno jako podpora konkrétního plánu, který sám jeho autor mění častěji než ponožky.
Vtip je v tom, že i sami koaliční zastánci museli nakonec přiznat, že podpora konkrétního mírového plánu by byla trapná, protože ten se mění častěji než počasí v dubnu. Takže se s brilantním kompromisem posunuli k podpoře „mírového úsilí“. To je jako byste v obchodě s nábytkem místo stolu koupili pouze slib, že ho pro vás někdo zkusí někdy v budoucnu možná sestavit. Jistě, všichni chceme mír, ale podpora neurčitého, neuchopitelného úsilí zpoza Atlantiku, které jde navíc proti dosavadní české pomoci, zavání spíše mistrným kouskem politického marketingu, než reálným a stabilním postojem.
Dost bylo symbolů, potřebujeme symbol!
A třešnička na dortu? Předseda výboru prý prohlásil, že už tu bylo „mnoho symbolických hlasování“ o podpoře Ukrajiny. Ach, ta symbolická únava!
O to pikantnější je, že za chvíli tentýž výbor bez mrknutí oka odhlasoval jiný symbolický akt – podporu zmíněného amerického úsilí. Ještě že nás tento úctyhodný sbor ujistil, že mír v Evropě není možný bez zapojení Spojených států. Tímto odvážným a nečekaným poznatkem se čeští poslanci elegantně zařadili po bok všech dospělých, kteří vědí, že slunce ráno vychází, a přitom se tvářili, že objevili Ameriku.
Skutečná národní bezpečnost: transatlantická poklona
Zatímco se vláda na jedné straně chlubí tím, jak skvěle funguje česká pomoc a jak jsme pevnou součástí Severoatlantické aliance, tato divadelní hra ve výboru vysílá do světa úplně jiný signál. Že jsme připraveni rychle a ochotně překopávat naše spojenecké priority, jen abychom se preventivně zalíbili potenciálnímu budoucímu šéfovi Bílého domu.
Vždyť podpora Kyjeva je jen taková módní vlna, která může rychle odeznít, ale taková transatlantická vazba – to je to, co se počítá.
A jak lépe posílit transatlantické vazby, než symbolickým gestem vůči jediné osobě, i kdyby to mělo znamenat, že na chvíli zapomeneme na ty, kteří se brání agresorovi. Je to skutečný odkaz pro budoucí generace: Ať žije kompromis bez obsahu! Ať žije politická obratnost, která zamaskuje ztrátu jasného postoje!
Použité zdroje: Novinky.cz