Markéta Pekarová Adamová se loučí s politikou. Ale ne definitivně. Jen tak napůl. Možná se vrátí. Možná ne. A možná si vezme svetr.
Téma odchodu Markéty Pekarové Adamové z politiky jako první seriózně rozebral zpravodajský portál Aktuálně.cz. Věcně, důstojně, s citacemi a bez svetrů. Jenže jakmile se ukázalo, že předsedkyně Sněmovny nekandiduje, protože jí „došla energie“, bylo jasné, že tohle si žádá zásah z jiného žánru. A tak přichází na scénu FaktHusty.cz – s ironií ostrou jako výměna názorů mezi Okamurou a realitou. Protože když se politika začne tvářit jako drama, je naší povinností ji přetvořit v kabaret. Svetr, Feri, obstrukce, nekandidování, ale vlastně nekončení – tohle není tisková zpráva. To je groteska. A my ji servírujeme s plnou dávkou satiry.
Svetr jako symbol odporu
Legendární výrok o tom, že si lidé mají obléct svetr, když je jim zima, zůstává. Pekarová si za ním stojí. Prý byl vytržen z kontextu. Což je u české politiky běžné – kontext se většinou ztrácí hned po volbách. Ale svetr zůstal. Jako metafora úsporné politiky, která zahřeje, ale nevyřeší.
„Měla jsem snad říkat, ať si lidi topí na pětadvacet?“ ptá se Pekarová. Ne, to by bylo populistické.
A TOP 09 je přece strana, která raději ztrácí voliče než principy. Což se jim daří už několik volebních období.
Kauza Feri: čisté svědomí, špinavá realita
Pekarová se v rozhovoru vrací i ke kauze Dominika Feriho. Tvrdí, že kdyby měla informace, řešila by to okamžitě. Což je hezké. Ale jak už to v české politice bývá – informace přicházejí vždy až po volbách. A svědomí zůstává čisté, i když realita je trochu zakalená. TOP 09 prý reagovala razantně. Což je pravda – Feri zmizel rychleji než preference strany. A důvěra veřejnosti? Ta se prý mohla zvýšit, kdyby ostatní strany postupovaly stejně. Ale to by musely mít razanci. A svědomí. A svetr.
Obstrukce jako parlamentní sport
Pekarová bilancuje čtyři roky ve sněmovně. Obstrukce, hádky, osobní konflikty. Babiš a Okamura soutěžili, kdo bude větší destruktor. Babiš prý nechodil do výborů, jen na obstrukční výstupy. Okamura zase demonstroval, že nerespektuje výsledky voleb. Parlament se proměnil v divadlo, kde se místo zákonů hraje fraška.
Pekarová přiznává, že koalice Spolu udělala chyby. Neodhadli opozici. Mysleli si, že voliči chtějí něco jiného než blokádu. Omyl. Voliči chtějí show. A tu dostali. Jen ne tu, kterou si přála vláda.
Nekandiduje. Ale nekončí. Ale možná jo.
Pekarová nekandiduje. Ale neříká, že končí. Jen teď nemůže nabídnout tolik, kolik by chtěla. Což je elegantní způsob, jak říct: „Už mě to nebaví, ale nechci to říct nahlas.“ Možná se vrátí. Možná ne. Možná bude besedovat s lidmi. Možná bude psát knihy.
Možná bude jen nosit svetr. ))
Na podzimním sněmu TOP 09 se o žádnou funkci ucházet nebude. Což je škoda – sněm bez Pekarové je jako sněmovna bez obstrukcí. Nudný. Prý nechce mluvit do řízení strany. Což je novinka – v české politice se většinou mluví i do věcí, které člověk neřídí.
Demokracie není hotová. Ani svetr.
„Demokracii bychom měli, teď ještě ty demokraty,“ cituje Pekarová Masaryka. Což je hezké. Ale Masaryk by dnes asi nosil svetr. A možná by kandidoval za STAN. Demokracie je prý nekonečný proces. Což je pravda. V Česku občas i nekonečná improvizace.
Pekarová chce dál mluvit s lidmi. Řešit problémy. Být v kontaktu. Což je fajn. Jen už nebude v politice. Ale možná bude. Když se jí bude chtít. A když bude zima, tak si vezme svetr.