Plyn v Česku: Vánoční dárek od státu, který vám provětrá peněženku i komín

Zatímco vy balíte dárky, ERÚ vám pod stromeček nadělil zdražení plynu, které pocítí hlavně domácnosti s velkým odběrem.

Sotva jsme stačili dohasit adventní svíce a dožvýkat poslední kousek vánočky, přispěchaly Novinky.cz se zprávou, která zahřeje u srdce snad jen akcionáře energetických firem. Podle jejich zjištění, která se opírají o nezvratná data Energetického regulačního úřadu (ERÚ), nás od ledna čeká další kolo oblíbené národní disciplíny s názvem „kolik ještě unese český spotřebitel“. Zatímco v kuchyni voní purpura, v ministerských kancelářích se vařily nové ceníky regulované složky plynu.

Regulovaná část ceny zemního plynu, tedy ta složka, kterou na rozdíl od ceny samotné komodity nemůžete ovlivnit ani výběrem dodavatele, ani hlasitým nadáváním u televizních zpráv, se od ledna v průměru zvýší o 7,2 procenta. Je to fascinující ukázka státní štědrosti v opačném gardu – čím méně plynu v Evropě teče z tradičních směrů, tím více se musíme složit na provoz té trubky, která nám zbyla.

Když se potrubí prodraží i bez plynu

V praxi to znamená, že průměrná domácnost, která plynem pouze vaří, si připlatí jen pár korun měsíčně. Skutečná „radost“ ale čeká na ty, kteří plynem topí nebo ohřívají vodu. Tam už se nebavíme o drobných na kávu, ale o stokorunách až tisícikorunách ročně, které prostě zmizí v útrobách distribuční soustavy. Je to takový malý silvestrovský ohňostroj vašich úspor, jen bez těch barevných světýlek na obloze.

Důvodem tohoto cenového skoku je podle ERÚ především pokles celkové spotřeby plynu v České republice. Je to vskutku geniální ekonomický paradox: lidé začali šetřit, aby ušetřili, což vedlo k tomu, že fixní náklady na provoz sítě se nyní musí rozpočítat mezi méně odebraných kilowatthodin. Výsledkem je, že čím více šetříte, tím dražší máte jednotku. To nevymyslíte, to je energetická realita roku 2025.

Solidarita s trubkami v hlavní roli

Kromě samotné distribuce se do ceny propisují i náklady na přepravu plynu přes naše území. Poté, co se toky plynu v Evropě po roce 2022 dramaticky proměnily, se česká soustava musela přizpůsobit novým trasám. A jak už to bývá, každá adaptace něco stojí. V tomto případě to stojí peníze právě českého koncového zákazníka, který se tak stává nedobrovolným sponzorem stability evropské energetické sítě.

Při pohledu na konkrétní čísla zjistíme, že pro domácnosti s větším odběrem vzroste regulovaná cena dokonce o více než desetinu v některých regionech. Nejvíce to pocítí klienti na distribučním území společnosti GasNet, což pokrývá většinu republiky. Stát nám tak vzkazuje, že i když tržní cena plynu na burzách může momentálně působit relativně klidně, on si svou porci z vašeho rodinného rozpočtu vždycky najde.

Energetická maturita pro každého Čecha

Aby toho nebylo málo, do finální ceny promluví i poplatky za uskladňování plynu. Kapacity zásobníků jsou sice plné, což by nás mělo hřát u vědomí energetické bezpečnosti, ale údržba těchto „kovových spižíren“ také není zadarmo. Je to jako mít plnou lednici luxusních delikates, ale platit za její provoz tolik, že už vám nezbyde na elektřinu, která by tu lednici udržela v chodu. ERÚ argumentuje, že zvýšení je nezbytné pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek. Je sice hezké vědět, že naše potrubí je v bezpečí, ale pro průměrného spotřebitele, který sleduje, jak mu z výplaty ukrajuje inflace a teď i regulované platby, je to slabá útěcha. Satira života spočívá v tom, že zatímco politici slibují levnější energie, úřední razítko na regulovaných cenách říká pravý opak.

Zajímavé je, že zatímco silová elektřina a plyn na trzích mohou klesat, regulovaná složka se chová jako jednosměrná ulice – málokdy vede dolů. Pro rok 2025 se tak plyn stává dalším symbolem drahého života v české kotlině. Máme sice jedny z nejlepších zásobníků a hustou síť, ale poplatky za ně připomínají spíše mýtné na luxusní dálnici než platbu za základní životní potřebu. Pokud jste doufali, že po turbulentních letech přijde konečně cenové ochlazení, ERÚ vás vyvede z omylu dříve, než stačíte odstrojit stromeček. Celková cena plynu se sice skládá i z neregulované části, kterou určují dodavatelé, ale i kdyby ti zlevnili o sto procent (což se nestane), státní regulace zajistí, že nula na faktuře rozhodně svítit nebude.

V součtu se tak český spotřebitel opět ocitá v roli dojné krávy energetického systému. Musíme platit za to, že plyn teče, i za to, že teče méně, než teklo dřív.

Musíme platit za to, že máme trubky moderní, i za to, že ty staré je potřeba udržovat. Je to nekonečný kolotoč plateb, kde jedinou jistotou je, že příští rok to pravděpodobně levnější nebude.

Na závěr nezbývá než popřát šťastné a veselé placení. Až budete v lednu otevírat obálku s novým rozpisem záloh, vzpomeňte si na to, že vaše peníze pomáhají udržovat český energetický skanzen v chodu. Možná vás to u srdce nezahřeje tolik jako ten plyn, ale aspoň budete vědět, že v tom „holení“ spotřebitele rozhodně nejste sami – jsme v tom všichni společně, hezky podle tabulek ERÚ.

Cesta k energetické nezávislosti je zkrátka dlážděná drahými fakturami a český zákazník je v tomto ohledu tím nejtrpělivějším poutníkem. Tak hlavně hodně větrejte, ať ty drahé molekuly mají kudy odejít, když už vás vyšly na takové peníze.