Moskva se chlubí „na všechny světové strany“ nadzvukovou hračkou, zatímco svět počítá vteřiny do dalšího dějství této tragikomedie.
Ruská federace se opět rozhodla připomenout svou existenci způsobem, který v mezinárodním společenství vyvolává spíše mrazení než potlesk. Tématu se na základě svých interních zdrojů a dostupných faktů podrobně věnoval portál Echo24.cz, jenž rozklíčoval nejnovější vojenské manévry Kremlu.
Tentokrát nejde o běžnou výměnu názorů na hranicích, ale o premiéru raketového systému Orešník. Tato novinka v ruském arzenálu prý létá tak rychle, že ji radary nestíhají ani pozdravit. Prezident Vladimir Putin v televizním projevu s vážnou tváří oznámil, že test proběhl úspěšně a cíl byl zasažen. Ukrajinský Dnipro se tak stal nechtěnou střelnicí pro zbraň, o které se dříve jen šeptalo v kuloárech ministerstva obrany.
Satirický podtón celé situace podtrhuje fakt, že Kreml prezentuje útok jako nevyhnutelnou odpověď. Podle oficiální rétoriky jde o reakci na to, že Kyjev začal používat západní rakety s delším doletem.
Když se líska změní v balistickou noční můru
Název Orešník, což v překladu znamená líska, zní sice poeticky, ale jeho náplň má k přírodě daleko. Jde o balistickou střelu středního doletu, která se pohybuje hypersonickou rychlostí a nese několik samostatně naváděných hlavic.
Představitelé Ruska tvrdí, že současné systémy protivzdušné obrany jsou proti této technologii naprosto bezbranné. Je to vzkaz nejen pro Ukrajinu, ale i pro její západní spojence, kteří dodávají techniku a zpravodajské informace. Zatímco se v Moskvě slaví technologický triumf, experti upozorňují na rostoucí riziko eskalace. Použití takto pokročilé zbraně v reálném konfliktu mění pravidla hry a posouvá hranice dosud viděného násilí. Washington a Brusel nyní pečlivě analyzují trajektorie a trosky, aby zjistili, kolik je na Putinových slovech pravdy. Propaganda totiž často v Rusku předbíhá reálné možnosti průmyslu, který bojuje se sankcemi. Kyjev mezitím žádá o modernější systémy, které by dokázaly eliminovat i tyto nadzvukové hrozby. Diplomatická bitva o to, kdo má větší právo na obranu nebo útok, tak nabírá na obrátkách v rytmu dopadajících projektilů.
Všichni se ptají, zda je Orešník skutečně tak revoluční, nebo jde jen o drahý ohňostroj určený k zastrašení nerozhodných politiků. Historie nás učí, že v Rusku bývá forma často důležitější než samotný obsah.
Strategie strachu v přímém přenosu z Kremlu
Ruský lídr nezapomněl zdůraznit, že vývoj těchto zbraní je odpovědí na plány USA rozmístit rakety v Evropě a Tichomoří. Hledání vnějšího nepřítele je stále nejoblíbenější disciplínou tamních státních médií a politických elit. Televizní moderátoři v Moskvě už stihli spočítat, za kolik minut by Orešník doletěl do Londýna či Berlína. Tato morbidní matematika se stala běžnou součástí večerního vysílání pro široké masy věřících diváků.
Skutečnost, že jde o test v bojových podmínkách, dává celému incidentu punc cynismu, který je pro současné vedení Ruska typický. Civilní obyvatelstvo se opět stalo rukojmím v přetahované o sféry vlivu. Ukrajinská strana potvrzuje, že útok byl ničivý, ale zároveň dodává, že jejich odhodlání to nezlomí. Každá nová raketa z východu jen potvrzuje nutnost pevného spojenectví se zbytkem civilizovaného světa.
Ekonomické dopady vývoje takových zbraní jsou pro ruský rozpočet drtivé, přesto se na zbrojení nešetří.
Občanům se sice nedostává základních potravin za rozumné ceny, ale mohou být hrdí na rychlost svých raket.
Ironií osudu zůstává, že čím více se Kreml snaží ukázat svou sílu, tím více se izoluje od moderních technologií a trhů. Orešník možná létá rychle, ale ruskou ekonomiku k prosperitě rozhodně nedopraví.
Závěrem lze říci, že svět vstoupil do nové éry, kde se technologický pokrok nevyužívá k léčbě nemocí, ale k efektivnější destrukci. Putinův vzkaz byl doručen, ale odpověď na něj se pravděpodobně autorovi nebude líbit.
Použité zdroje: Echo24.cz