Ministr financí předložil rozpočet s deficitem 286 miliard. Vláda šetří, investuje, zadlužuje – a přitom se tváří, že ví proč.
Když Zbyněk Stanjura v neděli večer předložil vládě návrh rozpočtu, ozvalo se v budově ministerstva financí tiché „ups“. Schodek 286 miliard korun je jako dieta, při které si dáte k obědu dort, k večeři svíčkovou a na noc ještě půjčku na jaderný reaktor.
Příjmy státu mají dosáhnout 2,094 bilionu korun. Což zní jako hodně, dokud si neuvědomíte, že výdaje budou 2,38 bilionu. Rozdíl? To je ta částka, kterou si stát půjčí, aby mohl dál předstírat, že má věci pod kontrolou.
Dukovany, obrana a jiné sci-fi
Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech. 18,3 miliardy korun za to, že možná jednou budeme mít elektřinu, kterou si nebudeme moci dovolit. K tomu obranné výdaje nad dvě procenta HDP – 30,7 miliardy korun. Protože když už nemáme na sociální služby, aspoň se můžeme bránit před realitou.
Ministr práce Marian Jurečka upozorňuje, že jeho resortu chybí peníze na ochranu dětí, sociální práci a dotace. Ale nebojte – dobrovolní hasiči a adiktologické služby peníze dostanou. Protože když už hoří, ať to aspoň někdo hasí.
Vláda může rozpočet ještě upravit. Což je jako říct, že Titanic může ještě změnit kurz. Finální návrh musí být schválen do konce září, ideálně dřív, než se rozpadne dolní komora. Volby totiž klepou na dveře a s nimi i nová Sněmovna, která bude mít rozpočet jako první domácí úkol.
Nová Sněmovna, staré problémy
Pokud ANO vyhraje volby, chce rozpočet přepracovat. Což je jako když dítě roztrhá domácí úkol a tvrdí, že to bylo kreativní rozhodnutí. Pokud se rozpočet nestihne schválit, nastane rozpočtové provizorium. To je stav, kdy stát funguje na autopilota, ale bez paliva.
Ministerstvo financí odhaduje, že ekonomika poroste o dvě procenta. Což je optimismus, který by záviděl i motivační kouč. Cla ze Spojených států zpomalí růst, ale německý investiční balíček ho možná zase zrychlí. V překladu: možná to bude horší, možná lepší, ale určitě to bude drahé.
Od loňska pomáhá rozpočtu konsolidační balíček. Zvýšení daní, škrty, a hlavně víra, že lidé si toho nevšimnou. Zadlužení státu dál roste. Jen na obsluhu dluhu letos padne sto miliard. To je částka, za kterou by se daly postavit tři Dukovany, nebo aspoň jeden funkční e-shop s rozpočtovou transparentností.
Rozpočet jako umělecké dílo
Rozpočet na rok 2025 je jako moderní umění. Nikdo mu nerozumí, ale všichni předstírají, že je to v pořádku. Vláda tvrdí, že ví, co dělá. Opozice tvrdí, že to ví líp. A občan? Ten si mezitím kupuje rohlíky na splátky. Pokud se ptáte, kde se dá ušetřit – odpověď je jednoduchá: v naději. Tu už si stát nemůže dovolit. Ale nebojte, příští rok to bude lepší. Nebo horší. Ale hlavně – bude to stát víc.