Moskva přitvrzuje – poplatky rostou, peněženky tísní a motoristé zuří. Z ekologické daně je ozbrojená kasička pro stát.
Hned na úvod stojí za připomenutí poznatek magazínu Autojournal.cz, který poznamenal, že když se v Rusku začne mluvit o byznysu a ekonomice, připomíná to spíš reality show, kde nikdo neví, kdo je soudce, kdo soutěžící a kdo ten, kdo právě zvedá daně. A přesně tak působí i nejnovější recyklační poplatky, které s recyklací nemají společné vůbec nic — zato s financováním státní válečné mašinérie a ochranou trhu před Čínou naprosto vše.
Ceny aut v Rusku už teď trhají rekordy. Proč?!
Průměrná cena nového vozu v říjnu dosáhla 3,43 milionu rublů, zatímco u ojetin to je 1,23 milionu. Ačkoli lidé při každém oznámení zdražování berou autosalony útokem, roční prodeje spadly o čtvrtinu. Stát slibuje, že to pořád není „ta finální rána“.
Od prosince se už nebude platit podle objemu motoru, ale podle výkonu. Luxus začíná už na 160 koních — tedy výkonu, který v Evropě označuje obyčejné rodinné auto, ne limuzínu pro oligarchu. V Rusku se z něj ale stává zboží dostupné jen těm, kteří jsou ochotni zaplatit částku, kterou by jinde stálo menší bydlení. Podle propočtů Maxima Kadakova ze Za rulom se poplatky pro auta o výkonu 160–500 koní zvednou na 750 tisíc až 2,668 milionu rublů. Elektromobilisté dopadnou ještě hůř. Auta, která bývají výkonnější, zasáhnou poplatky přesahující deset milionů rublů — jen za to, že mají motor a kabel.
A nekončíme. Rusko chce poplatky zvyšovat každý rok až do roku 2030 a očekává, že už v roce 2026 do rozpočtu přinesou 1,65 bilionu rublů. To je víc, než země investuje do školství. Někde je zkrátka třeba dát priority do pořádku.
Hrozí automobilová Kuba. A obcházení pravidel je už teď folklórem
Pokud budou poplatky dál růst a auta starší než 30 let zůstanou bez nich, Rusko se může postupně proměnit v automobilovou Kubu: v ulicích samé veterány, které drží pohromadě dráty, naděje a domácí kutilství.
Mezitím se objevují zprávy, že někteří dovozci softwarově snižují výkon aut při dovozu, jen aby poplatek byl nižší. A po prodeji se výkon kouzelně vrací na původní hodnotu. V Rusku tradiční řešení: když nejde obejít systém, obejde se měřák.
Protesty motoristů to ale nezastavilo. Ve Vladivostoku se 11. října sešlo přes 500 lidí s transparenty hlásajícími „Nejdřív silnice, pak daně!“ a „Přestaňte okrádat vlastní lidi!“. Podepsali petici premiérovi Mišustinovi a čekali, co se bude dít. Odpověď byla rychlá — a represivní.
V Novosibirsku úřady protest zakázaly. (Pozn. autora: kdo by to řekl…) Místo pro demonstraci prý bylo zabrané pro oslavu Mezinárodního dne proti fašismu, rasismu a antisemitismu.
Nakonec přišlo jen několik lidí a osm z nich pózovalo s transparenty o loupeži bez recyklace. V Petropavlovsku se protest blokoval koncerty „Rusku s láskou“ a „Narozeniny Dědy Mráze“. Náhradní místo? Nebylo. Stačilo říct, že je obsazeno. Policie navíc na některých místech okolí protestů uzavírá a účastníky vodí skrz detektory kovů. Jako by snad motoristé chtěli do úřadů házet písty.
Komentář: Lada Niva se směje ze všech stran
Zatímco stát šponuje poplatky do výšin, Lada Niva roste v tiché hvězdy ruských silnic. Ne proto, že by byla spolehlivá nebo moderní, ale proto, že v atmosféře masivního zdražování působí jako jediná možnost, jak se ještě udržet v automobilovém století. Niva je paradox Ruska v kostce: něco, co by jinde patřilo do muzea, se doma stává symbolem odolnosti a zoufalství zároveň. A i když řidiči s ní tráví víc času pod autem než v něm, tak co — hlavně že poplatek je nízký.