Britský The Economist provedl sabotáž! Tvrdí, že naše ekonomika je v top 6., čímž kazí pečlivě budovaný obraz zmaru.
Zatímco se přední česká media horečně snaží vysvětlit, proč se švédský premiér v naprostém sebezapření, (možná vinou špatně přeložené švédské fráze), nechal slyšet, že posílá veleváženého prezidenta USA do „oněch míst“ — zejména pak náš velmi oblíbený politicko-zpravodajský portál Forum24.cz, který se dané kauze neváhal věnovat s bulvární vervou — přišla nečekaná rána. Překvapení, které otřáslo pečlivě pěstovaným narativem o „spálené zemi“ a krachu. Prestižní britský týdeník The Economist, zjevně neinformovaný o našich domácích apokalyptických debatách, bezostyšně vyhlásil, že Česko patří mezi šest nejúspěšnějších ekonomik na světě. A to už je vážná věc, protože to kazí veškerou legraci.
Zahraniční agenti, placení bůhvíkým, aby šířili falešný optimismus, nás loni sice s lehkou nevolí posadili na 18. místo, což bylo přijatelné pro domácí katastrofické vize. Letos nás ale v rámci zjevné provokace katapultovali o dvanáct příček výše, přímo do horních pater globální prosperity. Jsme šestí, hned za Portugalskem, Irskem, Izraelem, Kolumbií a Španělskem.
Je vidět, že i The Economist má zvrácený smysl pro humor, když nás staví do řady zemí proslulých svou stabilní ekonomickou předvídatelností, a nikdo se neobtěžoval s námi projednat, že si ve skutečnosti na tak vysokou příčku vůbec netroufáme. Vždyť se přece ví, že u nás vládne beznaděj, a Britové si toho nevšimli!
Kdo zaplatil za to štěstí? Jak se daří maskovat bídu
Magazín si drze všímá, že naše ekonomika roste solidním tempem, které se pohybuje okolo 2.8 % meziročně. Jaký to podvrh! Podle domácích kritiků by přece růst měl být nulový, ideálně v propadu do bezedné jámy, a proto je jakýkoli pozitivní údaj nutné ihned označit za statistickou chybu, nebo ještě lépe, za sofistikovanou vládní lež. Stejně tak se opovažuje chválit „slušný nárůst“ zaměstnanosti. To znamená, že se nezaměstnanost drží na nepochopitelně nízkých úrovních, které jsou pro Evropu téměř trapné. Zdá se, že si Britové nevšimli, že se máme špatně, když se na nás všichni hrnou pracovat, protože místní pracovní trh, ač „těsný“, generuje pracovní místa neuvěřitelnou rychlostí, jakou by nečekal ani ten nejzarputilejší optimista.
Triumfální pád do zkázy: O čem Britové raději mlčí
A pak přichází ten největší trapas, který odhaluje nekompetentnost zahraničních analytiků. The Economist se neštítí tvrdit, že inflace je téměř pod kontrolou! Z jeho výpočtů vyplývá, že průměrná inflace má být okolo 2.5 %, s jádrovou inflací jen 1.4 procentního bodu nad cílem České národní banky. To je na poměry „spálené země“ naprosto nepřijatelné a volá to po okamžité redakční popravě v The Economist. Korunu všemu nasadil akciový trh. Pražská burza (index PX) zažila raketový vzestup, připisujíc si více než 41 % nárůst.
Tento třetí největší vzestup v celém žebříčku jen dokazuje, že investoři, stejně jako The Economist, si zřejmě nevšimli, že by měli panikařit a odcházet, neboť zjevně mají pocit důvěry a vidí „kondici firem“ v růžových barvách, které neodpovídají mediálnímu tónu.
Nevyřešené potíže: Záchrana před optimismem
Samozřejmě, aby se Britové nepropadli do naprostého, nepřípustného optimizmu, museli nakonec přidat varování. Všimli si, a s lehkou, takřka odpudivou jízlivostí připomněli, že nás stále trápí naše závislost na průmyslu s nízkou přidanou hodnotou, „vysoké ceny energií, nešikovné investice a mizerná dostupnost bydlení“. To jsou naštěstí ty „strukturální problémy“, které nás udržují v bezpečné zóně věčného fňukání a brání nám propadnout se do stavu nesnesitelné spokojenosti.
Na závěr je nutno zdůraznit, že pokud si The Economist myslí, že nás zařazením do Top 6. přiměje k optimistické náladě, hluboce se mýlí.
My, Češi, máme své domácí proroky zkázy a jejich hlas, který denně hřímá o rozkladu a bídě, zkrátka cizí žebříčky nepřebije. Být šestí je jen dočasná anomálie, kterou zítra ráno smetou z titulních stran daleko důležitější zprávy, ideálně o něčem, co se dá patřičně urazit.