Soudruh Solovjov už plánuje evropské požáry. Když nestačí drony, nastupuje televize

Ukrajina zasáhla Petrohrad a v ruské televizi zazněly výzvy k útokům na Evropu. Když hoří terminál, někomu vzplane i fantazie.

Podle informací zveřejněných serverem Novinky.cz vyvolal ukrajinský útok na Petrohrad novou vlnu agresivních výroků v ruské státní televizi. Propagandista soudruh Vladimir Solovjov během vysílání kanálu Rossija-1 vyzýval k odvetným úderům proti evropským městům a infrastruktuře zemí NATO. Situace tak znovu připomněla, že některé televizní pořady v Rusku už dávno nepřipomínají zpravodajství, ale spíše soutěž o nejdramatičtější scénář geopolitické apokalypsy.

Ukrajinský útok přišel v době zahájení Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra.

Ve městě vzplál ropný terminál a ruská protivzdušná obrana podle dostupných informací sestřelila v Leningradské oblasti desítky bezpilotních prostředků. Událost bezpochyby představovala bezpečnostní problém. V televizním studiu však některé reakce zamířily mnohem dál než k analýze vzniklé situace.

Solovjov například prohlásil, že za každý útok na ruský terminál by mělo následovat bombardování terminálů zemí NATO.

Následovalo stručné heslo „Musí hořet“, které působilo jako pokus převést složité bezpečnostní otázky do podoby zahradnického návodu pro pyromany. Ve světě diplomacie se obvykle hovoří o deeskalaci. Ve světě televizní propagandy zřejmě stále vede stará osvědčená metoda: když něco nefunguje, přidejte více ohně.

Medvěd na zadních a zdravý rozum na dovolené

Ruský moderátor následně vyzval k tvrdšímu postupu vůči Ukrajině i západním zemím. Ve svém projevu použil známou metaforu ruského medvěda, který by se měl postavit na zadní a vypořádat se se svými protivníky. Je pozoruhodné, jak často se v propagandistických pořadech objevují zvířecí přirovnání. Čím méně prostoru zbývá pro věcnou argumentaci, tím více prostoru dostávají medvědi, psi a další účastníci improvizované televizní zoologické zahrady.

Součástí Solovjovových výroků byly i opakované výzvy k nemilosrdným úderům a požadavky, aby se Západ Ruska obával. Taková rétorika přitom není nová. Propagandista dlouhodobě navrhuje útoky na evropské metropole včetně Prahy, Berlína či Londýna. Zatímco běžní Evropané řeší ceny energií, hypotéky nebo dopravu do práce, v některých ruských televizních studiích se zjevně vede paralelní debata o tom, které město by mělo být další položkou na seznamu televizních fantazií.

Ironií celé situace zůstává, že Moskva pravidelně hovoří o nepřátelském Západu, zatímco rodinní příslušníci řady ruských prominentů dlouhodobě využívají výhod života právě v západních zemích. Evropa tak v propagandistických pořadech současně představuje smrtelného nepřítele i místo, kde je příjemné studovat, podnikat nebo žít. Takový geopolitický vztah připomíná člověka, který neustále kritizuje restauraci, ale odmítá přestat chodit na její večeře.

Když propagandista začne školit vlastní armádu

Solovjov se tentokrát neomezil pouze na útoky proti zahraničí. Kritika zasáhla i ruskou armádu, konkrétně nového velitele protivzdušné obrany Alexandra Čajka. Moderátor se rozčiloval nad tím, zda zpravodajské služby nedokázaly předvídat snahu Ukrajiny narušit atmosféru ekonomického fóra.

V televizním monologu následně zazněla otázka, zda armáda potřebuje šest měsíců na pochopení situace. V tomto okamžiku se propagandistický pořad na chvíli proměnil v improvizovanou poradní místnost generálního štábu. Divák tak mohl sledovat neobvyklý formát, kdy člověk známý především televizními projevy veřejně hodnotí fungování vojenských struktur během probíhající války.

Právě podobné momenty ukazují zajímavý paradox ruské propagandy. Navenek se snaží vytvářet obraz síly, neomylnosti a kontroly. Současně však její nejvýraznější tváře často samy upozorňují na problémy, nedostatky nebo chyby, pokud se jim právě hodí do argumentace. Obraz dokonalého stroje tak občas naruší jeho vlastní hlasití obdivovatelé.

Výroky slavného soudruha Solovjova tentokrát zaznamenal projekt Russian Media Monitor, který založila novinářka Julia Davisová spolupracující s deníkem The Daily Beast. Strašné! Podobné monitorování ruských státních médií dlouhodobě ukazuje, jaké narativy jsou domácímu publiku předkládány a jakým směrem se propaganda snaží formovat veřejnou debatu.

Celá epizoda nakonec vypovídá méně o vojenské realitě a více o fungování propagandy samotné. Když se objeví nepříjemná událost, místo hledání odpovědí často nastoupí teatrální výzvy k odvetě, obrazy hořících měst a slovní přestřelky připomínající katastrofický film. Jen s tím rozdílem, že v kině po skončení projekce naskočí titulky. V některých televizních studiích bohužel běží pokračování každý den.

Použité zdroje: Novinky.cz, YouTube.com / Russian Media Monitor, FaktHusty.cz