Nová vláda má plán, jak zalepit díry v rozpočtu. Sáhne nám do kapes, ale slibuje, že se to vyplatí.
Zatímco Novinky.cz s vážnou tváří informují o tom, jak se nám vláda chystá znovu podívat na zoubek (tedy spíše do peněženek), redakce magazínu FaktHusty.cz si nemohla odpustit vlastní, poněkud nekorektní komentář k tomuto „geniálnímu“ plánu. Protože co je víc sexy než státní dluh, že?
Kdo to zaplatí? No přece my!
Vznikající koalice pod vedením mistra marketingu se rozhodla pro krok, který už tu jednou byl. A proč ne, když to fungovalo minule? Dluhopisy Republiky jsou zpět v plné parádě, aby nám umožnily „zhodnotit úspory“ a zároveň zaplatit rostoucí výdaje státu. Trochu jako když vám kamarád řekne: „Půjč mi peníze, dám ti je zpátky s úrokem, ale mezitím si za ně koupím něco, co fakt potřebuju.“ Třeba další kampaň, kdo ví.
Prémiový kupon? Spíš prémiový úsměv Babiše!
Alena Schillerová, která už jednou tento post obývala, s úsměvem prohlašuje, že si budeme moci „zhodnotit úspory od tisíce korun do tří milionů“.
A to s prémiovým kuponem za držení po dobu šesti let! Inu, kdo by nechtěl mít podíl na státním dluhu a pocítit tu vzrušující nejistotu, kolik nám to vlastně vynese? Na odhady je prý brzy. Ale my víme, že na odhady, kolik nám to vezme, je vždycky ten správný čas. A tak zatímco si stát hraje na kasino, my, drobní střadatelé, se stáváme jeho štědrými sponzory.
Dluhopisová telenovela: Nová sezóna začíná!
Historie se opakuje, tentokrát s ještě větším rozpočtem a dramatičtějšími zápletkami.
Půjčovat si od občanů není žádná novinka, ale spíše evergreen. Dělalo to Slovensko, dělá to Itálie, a tak proč ne my? Vždyť je to tak krásně diverzifikované a posiluje to „vztah veřejnosti ke státním financím“. Ano, vztah založený na pocitu, že nám stát sedí na krku a my mu ještě dobrovolně přispíváme na pivo. A co na to analytik Jaromír Gec z Komerční banky? Ten by „neočekával, že by se výnosy spořících dluhopisů pro občany měly v průměru zásadně odlišovat od těch vydávaných na finančních trzích.“ Což je takové diplomatické vyjádření pro: „Nebudete na tom o moc líp, ale aspoň se budete cítit důležitě.“
A tak se těšme na začátek roku 2027, kdy se nám otevře brána k finančnímu Nirvánu a budeme si moci koupit kousek státního dluhu. Protože kdo by nechtěl být součástí takové vzrušující jízdy, že?