Ruský vůdce a válečný zločinec Putin jednal s Witkoffem a Kushnerem přes tři hodiny. Konkrétní obsah návrhů zůstal neveřejný a svět dostal hlavně příslib, že další kroky přijdou později.
Ruský vůdce a válečný zločinec Putin jednal s Witkoffem a Kushnerem přes tři hodiny. Konkrétní obsah návrhů zůstal neveřejný a svět dostal hlavně příslib, že další kroky přijdou později.
Jak dnes ráno uvedl iDNES.cz, Steve Witkoff a Jared Kushner po více než tříhodinovém jednání s Vladimirem Putinem odletěli z Moskvy a Bílý dům oznámil, že se probíraly „podstatné plány“ dalších kroků, které mají být zveřejněny v příštích týdnech. Diplomatický překlad do běžné češtiny je zatím odzbrojující: něco důležitého se stalo, jen se ještě nedozvíme co.
Novinky.cz už po skončení schůzky psaly, že konkrétní závěry známy nejsou a že vedle Putina seděli za ruskou stranu také jeho zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov a zmocněnec Kirill Dmitrijev. Tři hodiny za zavřenými dveřmi tak vyprodukovaly veřejně především informaci, že dveře byly skutečně zavřené.
Associated Press následně shrnula, že schůzka skončila bez oznámeného průlomu, zatímco Ušakov ji označil za konstruktivní, otevřenou a užitečnou. V diplomatickém světě je to skoro samostatný žánr: čím méně konkrétních výsledků lze položit na stůl, tím více přídavných jmen bývá připraveno do mikrofonů.
Diplomacie objevila nový formát: výsledek se oznámí, až bude výsledek
Bílý dům zatím pracuje s formulací o „podstatných plánech“ a s příslibem, že další kroky budou oznámeny během několika týdnů. Je to věta dostatečně vážná na titulky, dostatečně neurčitá na bezpečné přežití a dostatečně pružná, aby se do ní později vešlo skoro cokoli. Agentura Reuters připomíná, že „božský“ Donald Trump už před cestou obou vyslanců hovořil o nové konkrétní představě, jak válku ukončit, podrobnosti ale nesdělil. Veřejnost tak dostala plán v jeho nejčistší politické podobě: víme, že existuje, nevíme, co obsahuje, a jeho kvalitu máme zatím posuzovat podle naděje.
Witkoff je hlavním americkým vyjednavačem pro tuto část diplomatického procesu a Kushner, Trumpův zeť, se do mise zapojil spolu s ním. Oba v Moskvě zastupovali prezidenta, takže nešlo o zdvořilostní návštěvu ani o turistickou prohlídku kremelských lustrů, jakkoli právě lustry jsou v tuto chvíli veřejnosti přístupnější než samotný obsah jednání.
Putin na začátku schůzky mluvil o složité situaci, požádal hosty, aby Trumpovi předali jeho pozdravy, a ocenil pokračování kontaktů mezi Moskvou a Washingtonem. Tady se diplomatická choreografie odehrála bez chyby: pozdravy dorazily, ruce se podaly, kamery dostaly obraz a nejcitlivější část děje se poslušně přesunula mimo záběr.
Ruský prezident zároveň slíbil zajistit bezpečnost amerických vyjednavačů a Moskva oznámila třídenní přerušení úderů na Kyjev; Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena do pondělí neútočit na Moskvu. I válka tak na chvíli přijala diplomatický dress code, ovšem jen ve dvou hlavních městech a jen na omezenou dobu.
Právě tento kontrast je na celé schůzce nejvýmluvnější.
Mluví se o míru, ale první hmatatelnou úlevou není dohoda o ukončení války, nýbrž krátká pauza v útocích na dvě metropole, aby se vyjednavači mohli bezpečně přesouvat mezi stolem, letištěm a dalším stolem.
Tři hodiny slov a jedna velká díra po konkrétnostech
Za ruskou stranu byli vedle Putina přítomni Ušakov a Dmitrijev, tedy lidé, kteří mají v kremelském aparátu přímý vztah k zahraniční politice a kontaktům se Spojenými státy. Složení delegace proto potvrzuje, že se nehrálo o protokolární drobnosti, ale o témata, která Moskva považuje za strategická. Ušakov po schůzce řekl, že rozhovor překročil pouhou výměnu názorů na Ukrajinu a dotkl se také ekonomických otázek a možných velkých rusko-amerických projektů. Mír se tedy v Kremlu neprobíral osamoceně; ve stejné místnosti dostala místo i budoucí ekonomika vztahů, což je samo o sobě signál, že se uvažovalo o širším balíku.
Co přesně by takový balík obsahoval, ale zveřejněno nebylo. A právě zde začíná politická satira psát sama sebe, protože veřejnost sleduje jednání o největší evropské bezpečnostní krizi současnosti a zároveň se dozvídá, že nejdůležitější část zprávy bude doručena v některém z příštích dílů.
Witkoff ani Kushner bezprostředně po moskevské části mise veřejně nepředstavili konkrétní dohodu. Jejich letadlo zamířilo pryč z Ruska a další pozornost se přesunula směrem ke Kyjevu, takže diplomatický seriál pokračuje bez závěrečných titulků. Kreml schůzku označil za mimořádně užitečnou a americká strana za obsahovou. V normálním pracovním světě by takové hodnocení obvykle doprovázel zápis, termín, úkoly a seznam dohodnutých bodů; v geopolitice stačí, když všichni vypadají, že vědí, co bylo dohodnuto, a zbytek planety si počká. Ušakov zároveň uvedl, že Putin a Trump mají zůstat v osobním kontaktu a že rozhovory budou pokračovat prostřednictvím vyjednávacích týmů. Jediným zcela jasným výsledkem tedy zatím je pokračování procesu, což je diplomatická obdoba oznámení, že schůzka o dalších schůzkách proběhla úspěšně.
Mír na stole, válka za dveřmi
Schůzka se přitom odehrávala na pozadí pokračujícího násilí. Reuters uvedl, že v předchozích deseti dnech Rusko intenzivně útočilo na Kyjev raketami a drony a že páteční zásah mířil i na sídlo ukrajinské bezpečnostní služby SBU.
Ukrajina naopak v létě pokračovala v útocích na ruské rafinerie, ropné terminály a další cíle, jimiž se snaží zvyšovat ekonomické náklady Moskvy na pokračování války. To je realita, kterou žádný koberec v Kremlu nepřekryje: zatímco diplomaté hledají formulace, armády hledají cíle.
Dočasné omezení útoků na Kyjev a Moskvu je proto konkrétní, ale úzce vymezený krok. Není to všeobecné příměří, není to zastavení bojů na frontě a už vůbec ne mírová smlouva; je to krátké okno, ve kterém se diplomacie snaží nezakopnout o vlastní naléhavost. Ironie je tvrdá právě proto, že fakta jsou tvrdší. Když se v Evropě vede válka pátým rokem a nejviditelnějším bezprostředním výsledkem vrcholné diplomatické návštěvy je několik dnů klidu pro dvě hlavní města, optimismus musí mít mimořádně dobré nervy.
Reuters současně konstatuje, že Moskva a Kyjev zůstávají ve svých představách o ukončení války výrazně vzdálené. To je mnohem důležitější věta než všechna diplomatická přídavná jména dohromady, protože „užitečná“ schůzka ještě neznamená, že se přiblížily podmínky přijatelné pro obě strany.
Associated Press upozorňuje, že americké úsilí o ukončení války v předchozích měsících ztratilo dynamiku, mimo jiné v době, kdy se pozornost Washingtonu soustředila na konflikt s Íránem. Nová mise tedy není pokračováním hladce fungujícího procesu, ale pokusem znovu rozhýbat jednání, která už jednou ztratila tah.
Když se řekne „kořenové příčiny“, každý slyší něco jiného
Putin podle Ušakova znovu zdůraznil potřebu řešit takzvané kořenové příčiny konfliktu. Je to jeden z nejstálejších pojmů ruské rétoriky a současně slovní kufr, do něhož Kreml dlouhodobě ukládá vlastní bezpečnostní a geopolitické požadavky.
iDNES.cz připomíná, že Moskva pod tento pojem řadí mimo jiné ukrajinské směřování k NATO a události roku 2014. Nejde tedy o neutrální diagnózu války, ale o ruský politický rámec, který není totožný s pohledem Kyjeva.
Reuters uvádí, že ruská pozice nadále zahrnuje požadavek, aby se Ukrajina vzdala čtyř oblastí, na něž si Moskva činí nárok, a opustila ambici vstoupit do NATO, zatímco Kyjev odmítá řešení založené na odevzdání svého území. Tady končí hra se slovem „konstruktivní“ a začíná aritmetika, v níž mají obě strany odlišný výsledek už na první řádce. Právě tato propast vysvětluje, proč tři hodiny rozhovoru automaticky nevyrábějí tři stránky dohody. Pokud jedna strana považuje určité územní a bezpečnostní požadavky za základ řešení a druhá je odmítá, nestačí přidat k jednacímu stolu další kávu.
Satira zde nemusí nic domýšlet. Stačí sledovat, jak se zásadní spor o území, bezpečnost a budoucí uspořádání Evropy převádí do slovníku o „užitečných kontaktech“, „podstatných plánech“ a „dalších krocích“, jako by šlo o rekonstrukci kanceláře a ne o válku s obrovskými lidskými náklady.
Z veřejných vyjádření po moskevské schůzce nevyplývá, že by se tento základní rozpor podařilo odstranit.
Žádná zveřejněná informace nepopisuje kompromis, který by tuto propast překlenul, a oznámení o průlomu nepřišlo.
Washington veze plán, ale návod zatím nechal v zavazadle
Trump před cestou vyslanců prohlásil, že Spojené státy mají představu, jak dosáhnout míru. Reuters ale současně zaznamenal, že prezident nevysvětlil, co nový návrh konkrétně obsahuje, takže jeho parametry zůstaly před moskevským jednáním veřejnosti skryté.
Po schůzce se informační situace příliš nezměnila.
Bílý dům pouze sdělil, že se projednávaly podstatné plány dalších kroků a že další informace mají přijít v následujících týdnech, čímž se z mírové iniciativy stal zároveň čekací pořadník na tiskovou zprávu.
Witkoff a Kushner mají po Moskvě pokračovat do Kyjeva a jednat se Zelenským. Je logické, že návrh na ukončení rusko-ukrajinské války musí být projednán i s Ukrajinou; méně logické by bylo cokoli jiného, byť dějiny diplomacie umějí nabídnout i velmi kreativní výjimky.
Podle Associated Press půjde v rámci tohoto mírového procesu o první návštěvu obou amerických vyslanců v ukrajinské metropoli. To samo ukazuje zvláštní asymetrii dosavadního postupu: Witkoff už s Moskvou jednal opakovaně, zatímco cesta do Kyjeva přichází až nyní.
Pro Ukrajinu bude podstatné, co přesně Američané z Moskvy přivezou a zda půjde o návrhy slučitelné s jejími základními bezpečnostními a územními postoji. Bez zveřejnění detailů ale nelze poctivě tvrdit ani to, že se blíží dohoda, ani to, že je celý proces odsouzen k neúspěchu. Zatím tedy funguje hlavně diplomatická logistika: Washington poslal dva vyjednavače, Moskva je přijala, Kyjev je očekává a svět má věřit, že nejdůležitější informace cestují s delegací v příručním zavazadle. Na letištní tabuli by se u kolonky „výsledek“ zatím nejlépe vyjímalo prosté „čeká se“.
Velká slova, malá jistota
Kreml používá slova jako konstruktivní, otevřené a užitečné; Bílý dům mluví o podstatných plánech a očekává další produktivní jednání na Ukrajině. Slovník tedy překypuje výkonem, jen tabulka konkrétních veřejně oznámených dohod zůstává nápadně úsporná.
To neznamená, že rozhovory byly bezcenné. V diplomacii může být významným výsledkem už to, že kanály zůstávají otevřené, že delegace předají postoje druhé straně a že vznikne prostor pro další kolo, jen je potřeba nepřevlékat pokračování rozhovorů za hotový mír. Do jednání se navíc podle Ušakova promítly ekonomické otázky a možné společné projekty Ruska a Spojených států. Pokud se jednou začne jednat o poválečných vztazích, mohou být právě ekonomické pobídky součástí širší architektury dohody; nyní ale veřejnost nezná jejich obsah ani podmínky. Stejně tak není doloženo, že by ekonomická témata znamenala ústupek v klíčových sporech o území, bezpečnost či status Ukrajiny. Mezi větou „mluvili jsme o projektech“ a větou „dohodli jsme mír“ je stále vzdálenost, kterou nelze zkrátit tiskovou konferencí.
Stav k nedělnímu ránu je proto střízlivý: moskevská schůzka skončila, konkrétní detaily amerických a ruských návrhů nejsou veřejné, žádný průlom oznámen nebyl a další etapa se přesouvá směrem ke Kyjevu. To je méně efektní než historický obrat, ale výrazně přesnější než předčasné fanfáry.
Za zavřenými dveřmi se může rodit mír. Venku se zatím pořád umírá
Tři hodiny v Kremlu mohou být začátkem něčeho důležitého, ale samy o sobě nejsou výsledkem. A u války, která už roky ničí lidské životy, je rozdíl mezi procesem a výsledkem bolestně konkrétní.
Pro diplomaty je pokračující kontakt známkou pohybu, pro civilisty pod útoky je skutečným měřítkem až den, kdy se přestane střílet.
Proto je správné brát vážně každé jednání, ale stejně správné je odmítnout kouzelnický trik, v němž se několik neurčitých formulací vydává za historický průlom. Veřejnost má právo vědět, zda se jedná o realistickém kompromisu, o přeskupení starých požadavků, nebo jen o dalším kole, které má udržet proces při životě. Dokud tyto informace nejsou zveřejněny, musí zůstat stejně otevřené i hodnocení celé mise.
Satira se může vysmívat diplomatickému mlžení, ale neměla by se vysmívat samotné snaze zastavit válku.
Právě proto je třeba odlišovat naději od důkazu a slib dalších kroků od skutečného kroku k míru. Jestli se v Moskvě podařilo posunout jednání, ukážou až konkrétní návrhy a reakce Kyjeva. Do té doby zůstává nejpoctivější zprávou ta nejméně efektní: dveře se otevřely, delegace odjela a mír z nich zatím nevyšel.
