Budoucí (možný) prezident USA má jasno. Chce „vánoční mír“ a je mu jedno, že válka trvá dva roky. Dvouhodinový telefonát bořil tabu diplomacie.
Že se svět ocitl v bodě, kdy nejdůležitější světové konflikty dostávají deadline jako dodávka dárků, víme už delší dobu. Ale teprve po zprávách, které vypluly na světlo skrze investigativní kádry ze zpravodajského serveru Novinky.cz, chápeme, jak blízko jsme od toho, aby se Bílý dům řídil heslem „Dostaneme to do košíku ještě před půlnocí“. Údajně dvouhodinový telefonát, kde Donald Trump lámal vyjednavače ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, měl jasný cíl: Mír musí být do Vánoc!
Trumpův požadavek nezněl jako výzva k serióznímu diplomatickému procesu, ale spíš jako manažerská výtka, kterou dostává podřízený za nesplnění kvartálních cílů. Přitom válka je věc, která se obvykle neřídí kalendářem a už vůbec ne sezónními slevami.
Dvě hodiny. To je dost času na zhlédnutí průměrného hollywoodského trháku, ale zjevně i na to, aby jedna strana konfliktu přesvědčovala druhou, že si má už konečně odpočinout a jít domů. Představujeme si, že za těch 120 minut zaznělo vše od lákavých nabídek, přes výhrůžky, až po zamyšlení nad tím, jak krásná by byla fotka Donalda Trumpa, který světu podává Mír s velkým M, zabalený ve zlatém papíře.
Vyjednavač na ukrajinské straně musel zažít lekci z obchodního tlaku, jakou by mu mohl závidět i prodavač s nejlepší provizí na Manhattanu. Na jedné straně snaha diplomaticky hájit pozici Kyjeva a na straně druhé musel čelit argumentu, že by to prostě mělo být už hotové. Pro Donalda Trumpa se zdá být mír jednoduchá rovnice: zastavit palbu, podepsat, vyfotit. Žádné složité detaily, žádné roky tahanic o hranice. Prostě jenom velký, globální deal, který by mohl nést v budoucnu jeho jméno a jemuž by se těžko hledala v historii obdoba. Ukrajina přitom setrvává na jasné pozici – mír ano, ale pouze za podmínek, které respektují její suverenitu a územní celistvost. To je ta drobná komplikace, která se do dvouhodinového hovoru příliš nehodí.
Když se diplomacie mění v telemarketing
Představa, že se komplexní ozbrojený konflikt vyřeší na popud politického kalendáře, je esencí moderního cynismu. Zatímco na frontě denně umírají lidé kvůli pár metrům půdy, na Floridě stačí stisknout tlačítko „Volat“ a s dostatečnou asertivitou prosadit svůj vánoční sen.
Trumpův tlak na vánoční deadline má jasnou příchuť jeho osobního politického marketingu. Mír je zboží, které se prodává nejlépe a nejvíce by mu pomohlo v nadcházejících volbách. Byl by to jeho triumfální návrat na světovou scénu. Mír, který by nebyl jen mírem, ale Trumpovým Mírem.
Zelenského vyjednavač tak balancoval na tenké hraně. Musel odolat tlaku, ale zároveň nezavřít dveře pro budoucí spolupráci. Musel naslouchat a přitom si v duchu počítat, kolik mu zbývá do konce hovoru, než mu bude moci nabídnout vánoční přání a diplomaticky zavěsit.
Je tragikomické sledovat, jak se pohled zpoza Atlantiku na válku liší od pohledu z Kyjeva. Na Ukrajině se bojuje o přežití a území, zatímco ve světě velké politiky je to téma, které je potřeba „vyřešit“ do termínu, aby se s ním dalo efektivně pracovat v předvolební kampani.
Mír versus realita zákopů
Pravdou zůstává, že Donald Trump je schopen prosadit i zdánlivě nemožné, což je na druhou stranu jeho značka. Ale v tomto případě narazil na zeď, která je tvořena krví a historií, nikoliv jen pár špatně postavenými smlouvami. Tuto zeď se nepodařilo zbourat ani za dvě hodiny telefonování.
Můžeme jen doufat, že vyjednavač na ukrajinské straně dostal alespoň nějaký malý vánoční bonus za to, že vydržel celé dvě hodiny.
Možná, že ten mír nakonec nepřijde do Vánoc, ale jedno je jisté: příští hovor se neponese v duchu vánočních koled, ale spíše v rytmu rychlého close-upu pro deal století.
Použité zdroje: Novinky.cz