Trumpova politika k těžařům + kolaps cen ropy = ruský rozpočet krvácí a Putinovi se třesou kalhoty.
Donald Trump nastavil clo na dovoz ropy, aby podpořil domácí těžaře, ale místo vítězné parádní oslavy spíchl ekonomický průšvih, který bolí nejen Rusko. Ropa, kterou by normálně Rusko exportovalo, visí na provázku šířených cen – poptávka je, ale trh dává facku.
Výpadky příjmů z ropy a zemního plynu u Ruska spolkly plánované rozpočty; původní průměrné ceny, které měl Moskva na rok 2025 nastavené, se propadly. Exportní příjmy z elektřiny a plynárenské sítě doplácí na nízké globální ceny a obchod, který kdysi vládl.
USA svým zákrokem nečekaně zasáhly ruský trh – doma chtěly chránit těžaře, venku způsobily globální přesycování ropy.
Výsledek? Ceny klesají, nabídka roste víc než poptávka, a Putinovo Rusko musí míchat karty.
Kouzlo Trumpovy „energetické diplomacie“
Trumpova energie-politika: méně větrných farem, více vrtů, méně regulací. To mělo zvednout domácí produkci a zajistit americkou soběstačnost. Efekt: místní ropné společnosti sílí, ale globální cena ropy padá díky přebytečné nabídce.
Rusko se ocitlo v pasti: plánovalo rozpočet s vysokými cenami ropy, předpokládalo velký export; nyní musí počítat s propadem tržeb a deficitem.
Dvojitá rána pro Putina
Když se rubl posílí vůči dolaru – což se děje – a když Čína a Indie vyjednávají slevy, Moskva je tlačena ke kompromisům. Cenové slevy, obchod v rublech či juanech, i omezené odbytiště pro Urals – to všechno ukazuje, že Putinova ekonomika krvácí.
Také snížení hodnoty exportu plynu – cena plynu padá, nebo je na trhu slabší – znamená další zásah do plánu, který měl být skoro idylický.
Když chaos vlastně funguje
Paradox: Trump sice chtěl chránit své domácí těžaře, ale jeho opatření vytvářejí efekt, který nejvíce trestá Rusko. Bez nových sankcí a bez přímého zásahu – ekonomická válka z jiného úhlu.
Ačkoliv může být vše náhodou, efekt je stejný – ruský rozpočet krvácející, ceny ropy v propadu, Putinova strategie tlačena do kouta.