Volkswagen počítá ztráty kvůli americkým clům. Místo expanze přišly miliardové faktury a lekce z tvrdého obchodu made in USA.
Když v roce 2018 americký prezident zvedl cla na evropská auta, znělo to jako další kolo obchodní války, která se Evropy netýká. Jenže Volkswagen rychle zjistil, že tentokrát nejde o rétoriku, ale o miliardové částky na účtech. Německý gigant, zvyklý prodávat auta po celém světě, musel najednou řešit, že každé auto mířící do USA nese navíc cenový batoh jménem Trump.
Tématu se dnes věnoval zpravodajský portál Novinky.cz s tím, že redakce magazínu #fakthusty.cz prostě musela reagovat. A opět po svém!
Cla na dovoz osobních automobilů z Evropy vyskočila z 2,5 % na 27,5 %. To není kosmetická úprava, to je ekonomický sledgehammer. Každý vůz se přes noc stal dražší o tisíce dolarů a Volkswagen musel buď polykat ztráty, nebo riskovat, že jeho auta přestanou být konkurenceschopná.
Během několika let koncern spočítal, že kvůli clům přišel o miliardy eur. A to není číslo vytažené z marketingového klobouku – jde o reálné peníze, které mohly jít na vývoj elektromobilů, modernizaci továren nebo nové modely. Místo toho skončily v rozpočtové černé díře jménem Washington.
Když cla řídí trh místo zákazníků
Trumpova administrativa argumentovala ochranou amerického průmyslu. Realita ale byla jasná: evropské značky, včetně Volkswagenu, se dostaly pod tlak, jaký nepamatovaly. Buď zaplatíš, nebo se přizpůsobíš.
Volkswagen proto začal zvažovat, že část produkce přesune přímo do USA.
Logika byla jednoduchá: vyrábíš v Americe, neplatíš clo. A tak se ekonomická politika stala nástrojem, který měnil výrobní mapu světa rychleji než poptávka zákazníků.
Z Evropy do Tennessee
Automobilka už v USA továrny má, například v Tennessee. Cla ale přiměla vedení přemýšlet, jestli se nevyplatí tam rozšířit výrobu. Ne proto, že by tam byly lepší podmínky, ale proto, že americká cla z Evropy udělala drahý luxus.
Zatímco evropští politici diskutovali o spravedlnosti cel, Volkswagen počítal ztráty a investoři sledovali, jak obchodní válka dopadá na akcie. Americký trh je totiž pro VW klíčový a ignorovat ho by znamenalo dobrovolně se vzdát miliardových tržeb.
Auto jako rukojmí politiky
Celá situace ukázala, jak rychle se může byznys stát rukojmím politických rozhodnutí. Jeden podpis v Bílém domě změnil obchodní model firem, které léta budovaly své pozice na americkém trhu. Ať už šlo o SUV, limuzíny nebo malé městské vozy, všechny skončily v přestřelce mezi Washingtonem a Bruselem.
Evropská unie sice vyjednala, že cla časem klesnou na 15 %, ale škody už byly napáchány. Pro Volkswagen to znamenalo nejen přímé ztráty, ale i nejistotu pro budoucí investice. Jak plánovat strategii, když nevíte, kolik bude stát politická nálada příštího prezidenta?
Porsche v pasti
Zvlášť tvrdě dopadla cla na luxusní značky, jako je Porsche. Když cena sportovního vozu vzroste o desetitisíce dolarů jen kvůli clům, zákazníci začnou váhat. A i když se bohatí Američané rádi předvádějí v evropských autech, cla udělala z každého nákupu malou ekonomickou rozvahu.
Pro Porsche to znamenalo lavírování mezi vyšší cenou a nižší marží. Ať tak nebo tak, účet za cla nakonec zaplatil koncern.
Elektromobily pod tlakem
Ironií je, že právě v době, kdy Volkswagen investoval desítky miliard do elektromobility, přišla obchodní válka, která mu vzala část zdrojů. Přechod na elektrický pohon je drahý i bez cel, s nimi se ale proměnil v ještě riskantnější podnik.
Automobilka tak musela šetřit jinde a hledat kompromisy, které by bez Trumpových cel nebyly potřeba.
Lekce z amerického snu
Dnes, když jsou cla nižší, Volkswagen stále cítí následky. Investice do amerických závodů pokračují, protože koncern nechce riskovat opakování stejného scénáře. Pokud přijde nový prezident s novou ochranářskou politikou, VW chce být připraven.
Obchodní válka tak naučila evropské automobilky, že americký sen může být drahý koníček. A že politická rozhodnutí dokážou změnit byznys stejně rychle jako technologická revoluce.
Bilance po letech
Miliardové ztráty zůstávají v účetnictví Volkswagenu dodnes. Nikdo je nevymaže, stejně jako nejistotu, kterou cla přinesla. Automobilka sice situaci ustála, ale za cenu investic, které by jinak šly do inovací, ne do politického pojištění.
Evropa mezitím řeší, jak se bránit podobným zásahům v budoucnu. Ale jisté je jedno: obchodní válka sice netrvala věčně, její následky ale ano.