Prezident varuje, Babiš svolává, Piráti píší dopisy a Turek křičí, že nic nenapsal. Česká politická autostráda hoří.
Tématu se už pečlivě chopily Novinky.cz, a tak redakce magazínu FaktHusty.cz nemůže zůstat pozadu — reaguje po svém, s dávkou satiry, ironie a lehkého facepalmu. Když prezident Petr Pavel prohlásil, že „pokud by to byla pravda, byl by to zásadní problém“, působilo to jako klidný hlas rozumu v zemi, kde se politické kauzy množí rychleji než slevové akce na benzínkách. Jenže stačilo zmínit jméno Filip Turek a republika se rozdělila na ty, co mu věří, že je obětí, a ty, co mají dojem, že by se měl omluvit i za vynález internetu.
Podle Deníku N totiž Turek ve svých dávných, dnes už smazaných příspěvcích šířil rasovou nenávist, homofobii a nechutné narážky na Hitlera. On sám tvrdí, že to psal někdo jiný – pravděpodobně temné síly s přístupem k jeho starému Facebooku a slabostí pro capslock.
Andrej Babiš, který Turka s šéfem Motoristů Petrem Macinkou pozval na pondělní schůzku, se tak ocitá v roli automechanika, který musí zkusit opravit motor, jenž hoří, zatímco kolem stojí novináři s kanystry benzínu. Prezident Pavel zatím hlásí, že nebude předbíhat závěry – což je u nás stejně neobvyklé, jako když se někdo na sociálních sítích omluví bez „ale“.
Babiš v roli hasiče, Motoristé v plamenech
Macinka, který by rád usedl na křeslo ministra životního prostředí, se mezitím snaží zachránit reputaci Turka, svého „ikonického kolegy“. Na otázku, zda by ho vyměnil, odpovídá, že rozhodně ne. Turek je podle něj jako motor V8 – hlučný, těžko ovladatelný, ale prý stále funkční. Kauza mezitím nabírá otáčky. Piráti, kteří by raději jmenovali ministra s emisemi CO₂ blízkými nule, napsali prezidentovi dopis. Varují ho, že jmenovat Turka a Macinku by bylo jako dávat řízení tankeru do rukou lidí, kteří nevěří v moře. Připojili i odkaz na slovenský příklad prezidentky Čaputové, která odmítla podobného kandidáta jmenovat – protože i na Slovensku už znají ten zvláštní žánr jménem politická groteska.
Piráti volají SOS, Turek hlásí sabotáž
Piráti, ekologicky i morálně rozbouření, se netají tím, že Turek podle nich překročil všechny čáry, včetně těch silničních. Vadí jim jeho projevy, výroky a údajná fascinace ruskou propagandou. Turka to ale nerozhodilo. Naopak. Kauzu označil za „odpornou dehonestaci“, což je přesně ten typ slov, které lidé běžně používají, když tvrdí, že nejsou vinni, jen nešťastně nepochopeni.
Motoristé pak dodali, že na autorku článku podají trestní oznámení. Česká politika tak opět dokázala, že místo brzdy a spojky se u nás používají jen plyn a klakson.
Prezident zatím stojí stranou, s chladnou tváří generála a s vědomím, že každé jeho slovo může zvednout vlnu titulků. „Počkám na výsledky schůzky,“ říká diplomaticky. A Česká televize už si mezitím připravuje prostor na další breaking news.
Politika jako reality show bez scénáře
Kauza Turek se stala symbolem éry, kdy každý status může zničit kariéru dřív, než si člověk stihne vzpomenout, jaké měl heslo. Zatímco prezident volá po klidu, veřejnost na sociálních sítích dávno rozhodla. Jedni by Turka poslali do diplomatické mise do Antarktidy, druzí mu staví pomník za odvahu „říkat pravdu“.
A uprostřed toho všeho se Babiš tváří, že má situaci pod kontrolou, Piráti že mají morální kompas, a Turek že má čisté svědomí – což v české politice bývá nejodvážnější tvrzení ze všech.
Kauza Turek tak dál hýbe Českem.
Motor běží, kola se točí, světla blikají. A než se dozvíme, kdo skutečně drží volant, můžeme jen doufat, že to nebude ten, kdo před pár lety psal statusy o Hitlerovi.