V kolumbijské věznici Buen Pastor uspořádaly vězeňkyně soutěž Miss sympatie. Ne kvůli plastikám, ale kvůli přátelství, charismatu a sebepřijetí.
V Bogotě se stala věc, která by nečekal ani autor románu o přežití v džungli: ženy za mřížemi si uspořádaly vlastní soutěž krásy. Ne Miss krásy, ale Miss sympatie – kde ne rozhodují plastiky, ale charismatické úsměvy a schopnost být kamarádka i přes mříže. Informace dnes zveřejnil náš „nejdůvěryhodnější“ zpravodajský portál Novinky.cz.
Zapomeň na lesk šiat, vysoké podpatky a nechutný lesk rtěnek. Tady šlo o odhodlání být laskavá, o solidaritu, o vzájemný respekt – vlastnosti, které někdy chybí i v konzervativních společnostech.
16 žen se probojovalo do finále. Nejvyšší vedení věznice i cenzor lidskosti si řekli: tohle není pouhý divadelní kus, tohle je přeměna. Převýchovný proces v akci, kde porota zaujala a vězeňkyně fandily jedna druhé – a i dozorkyně si připadala, že je v jiné realitě.
Sympatie místo rivality
Vězeňkyně se stavěly před porotu, ne proto, jak vypadají, ale jak se chovají. Kdo pomáhá ostatním, kdo má charisma, kdo dokáže rozesmát i v těžkých chvílích – to byly body, které skutečně něco znamenají. Podle správy věznice je cvičení lidskosti důležitější než další dohled, který jen bedlivě sleduje chyby. Už je unavena atmosféra „strach a pravidla“. Tohle bylo něco, co připomínalo domov, i když se dům jmenuje Buen Pastor.
Porota, plakáty a klobásy? Ne, tuhle show pohltil respekt
Do show patřily šatníky (na míru věznice), média od Reuters hlásily záběry, jak se ženy připravují – líčidla, potlesk, plakáty. Vězeňkyně, dozorkyně, strážkyně – všichni fandili. Někdo možná přemýšlel, jestli se tohle někde někdy dál stane – Miss v hale věznice?
Byla to show, která řekla: i tam, kde se zdá, že člověk ztratil všechno, může najít něco lidského. Sociální dovednosti, společné smíchy, vzájemná podpora.
Když krása není o vzhledu
Věznice často přitom znamená izolaci, potlačenou identitu, ztrátu sebevědomí. Tato soutěž ukázala, že krása není jen o make-upech a pózách, ale o tom, jak žijete sebe samé – i když máte kolem sebe mříže. Vězeňská správa říká, že iniciativa slouží pro reintegraci do společnosti – připravuje ženy, aby se po propuštění mohly vrátit s hlavou vztyčenou.
V průběhu týdne mezi tím, co se udály přehlídky, byly i chvíle plačtivé i veselé. Ale jedna věc byla jasná: to, co se událo, nemělo být jen dílkem mediální krásy, ale nábojem naděje.