Jaromír Soukup si zřejmě myslel, že když člověk prohraje jednu bitvu, může si spravit náladu vítězstvím u soudu. Jenže česká justice není televizní kanál, kde si bývalý mediální magnát sestaví program podle vlastního vkusu.
Jak informoval bulvární deník eXtra.cz, zářijový rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 se pro Soukupa stal pořádně nepříjemným překvapením. Ve sporu s Miroslavem Dopitou požadoval omluvu a 300 tisíc korun za údajné poškození své pověsti. Místo vytouženého zadostiučinění však neuspěl a podle nepravomocného rozhodnutí má svému rivalovi zveřejnit omluvu a uhradit náklady řízení přesahující 209 tisíc korun. To je mimořádně originální obchodní model! Vyrazíte si k soudu pro odškodnění, necháte tam vlastní požadavky a domů si přinesete účet. Kdyby podobně fungoval běžný supermarket, zákazník by při reklamaci rozbité televize dostal pokutu za to, že se na ni vůbec díval. Soukup tak předvedl další díl svého nekonečného osobního seriálu, v němž tentokrát hlavní roli nehraje Agáta Hanychová, ale soudní spis. A ten se, na rozdíl od televizního scénáře, nedá jednoduše přepsat podle přání hlavního hrdiny.
Ještě pikantnější je samotné pozadí celé záležitosti. Soukup dlouhodobě tvrdí, že se v září 2024 stal obětí připraveného útoku a Dopita proti němu použil boxer či teleskopický obušek.
Jenže podle informací Super.cz soud ve sporu o ochranu osobnosti dospěl k závěru, že v zachycené části konfliktu útočil právě Soukup, zatímco Dopita bránil sebe a rodinu. Tvrzení o použití zbraně navíc dostupné důkazy nepotvrdily. Pro bývalého televizního podnikatele, který se později pustil také do zápasení v organizaci Clash, je to zápletka hodná zvláštního galavečera. První kolo před domem bývalé partnerky, další před soudcem a místo rozhodčího s bodovací kartou advokáti s fakturami.
Jak připomněl také bulvární plátek Expres.cz, samostatné přestupkové řízení mělo vlastní komplikovaný průběh. Soukup se proti civilnímu rozsudku odvolal, takže konečný verdikt teprve přijde. Jedno je ovšem jisté: žádná televizní sledovanost nedokáže zkrátit čekání na právní moc rozhodnutí.
Když osobní válka pohltí i poslední zbytky důstojnosti
Na celé téhle bulvární tragikomedii je nejpodivnější, kolik času, peněz a veřejného prostoru dokážou dva dospělí muži věnovat sporu, který se už dávno změnil v nekonečné představení. Soukup má právo hájit se a využít všechny zákonné prostředky. Dopita zase nemusí mlčky snášet veřejná obvinění, která považuje za nepravdivá. Jenže za soudními podáními, mediálními výstupy a vzájemnou nevraživostí existují také skutečné rodinné vztahy, které si žádnou podobnou válku neobjednaly. A právě tam končí veškerá legrace. Soud může rozhodnout, kdo se má omluvit a kdo zaplatí náklady. Nedokáže však přikázat dvěma znesvářeným mužům, aby konečně začali jednat s rozumem a zachovali si důstojnost. Protože skutečnou prohrou není jen nepříznivý rozsudek. Je jí okamžik, kdy člověk ve snaze veřejně porazit svého protivníka zapomene, že existují mnohem důležitější věci než jeho vlastní uražená ješitnost.
