Bez ropy nebude proud! Fico přitvrdil a Družba hučí napětím

Slovensko stoplo nouzovou elektřinu Ukrajině. Fico mluví o odvetě za ropu a naznačuje další kroky včetně postoje k EU.

Když se tématu chopí server Novinky.cz, bývá to obvykle záruka, že jde o látku jak stvořenou pro satiru – realita totiž často předbíhá i ty nejodvážnější komentáře. Tentokrát však nejde o nadsázku, ale o rozhodnutí, které má velmi konkrétní dopady. Slovenská vláda v pondělí odpoledne oznámila zastavení nouzových dodávek elektřiny na Ukrajinu. Premiér Robert Fico krok označil za reciproční reakci na to, že ukrajinská strana přerušila dodávky strategických surovin na Slovensko. Podle něj má jít o dočasné opatření, které skončí ve chvíli, kdy bude obnoven tranzit ropy přes ukrajinské území.

Fico na tiskové konferenci uvedl, že ještě před rozhodnutím kabinetu jednal s ukrajinskou stranou. Z Kyjeva podle jeho slov přišla informace, že prezident je připraven k rozhovoru až po 25. únoru. V situaci, kdy Slovensko vyhlásilo stav ropné nouze, však vláda podle premiéra nemohla čekat. Rozhodla se proto k okamžitému přijetí prvního kroku, jenž má být bezprostředně zrušen po obnovení tranzitu ropy. V diplomatickém jazyce to zní jako dočasné opatření, v politickém překladu jako jasný vzkaz.

Od daného dne tak podle Fica platí, že pokud se ukrajinská strana obrátí na Slovensko s žádostí o pomoc při stabilizaci své energetické sítě, Bratislava jí již nevyhoví. Premiér zároveň obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z cíleného poškozování Slovenska. Pokud nedojde k obnovení dodávek ropy, slovenská vláda hrozí dalšími opatřeními. Ve hře je i přehodnocení dosavadního pozitivního postoje Bratislavy k členství Ukrajiny v Evropské unii. Politická rovnice je tak nastavena jasně: energie za energii, ropa za proud.

Podle předsedy slovenské vlády dochází k poškozování Slovenska dvojím způsobem. Prvním je zastavení tranzitu plynu přes ukrajinské území, což má podle jeho vyjádření stát Slovensko ročně přibližně 500 milionů eur na tranzitních poplatcích, tedy zhruba 12 miliard korun. Fico odmítl argument, že nákup ruského plynu představuje podporu ruské agrese. Označil jej za falešný s tím, že i řada západních zemí nadále ve velkém nakupuje ruský zkapalněný plyn. V energetické politice se tak podle něj často hraje dvojí hra. Druhým sporným bodem je zastavení dodávek ropy ropovodem Družba. Slovensko kvůli tomu vyhlásilo stav ropné nouze a začalo čerpat ze svých zásob. Rafinerie Slovnaft zároveň musí hledat náhradní dodávky na světových trzích, což podle vlády zvyšuje cenu ropy i náklady na přepravu. Ekonomická rovnice je v tomto případě neúprosná: delší trasa znamená vyšší účet. A vyšší účet se v konečném důsledku promítá do cen, které platí odběratelé.

Ropovod Družba má být podle dostupných informací poškozen jak na ukrajinské, tak na ruské straně.

Fico opakovaně tvrdí, že slovenské zpravodajské služby hlásí funkčnost ropovodu na ukrajinském území. Z Kyjeva však podle něj přicházejí každý den odlišné informace o jeho stavu. Slovenský velvyslanec v Kyjevě navíc podle premiéra dosud nedostal možnost navštívit poškozené úseky potrubí. V atmosféře nedůvěry tak každé prohlášení působí spíše jako součást širšího geopolitického zápasu než jako technická zpráva o potrubí. Ukrajina v posledních měsících opakovaně útočí drony na infrastrukturu ropovodu Družba na ruském území, zejména v Brjanské, Tambovské a Tatarstánské oblasti. Nejnovější útok z 23. února 2026 mířil na čerpací stanici Kaleykino u města Almetjevsk v Tatarstánu, vzdáleného více než 1 200 kilometrů od Ukrajiny, kde podle dostupných informací způsobil požár. Terčem jsou především přečerpávací stanice a technologická zařízení zajišťující transport ruské ropy do střední Evropy, včetně Slovenska a Maďarska. Ukrajina tyto operace označuje za legitimní údery na ruskou válečnou infrastrukturu, protože vývoz ropy ropovodem Družba představuje klíčový zdroj příjmů pro ruský státní rozpočet.

Energetika se tak znovu ukazuje jako nástroj politického tlaku, nikoli jen jako technická disciplína o megawattech a barelech. Rozhodnutí o zastavení nouzových dodávek elektřiny není izolovaným gestem, ale součástí širšího napětí mezi Bratislavou a Kyjevem. Fico jej prezentuje jako obranu národních zájmů v situaci ropné nouze. Kritici jej mohou číst jako tvrdé politické vymezení. Faktem zůstává, že proud a ropa se staly součástí diplomatického slovníku, kde každé otočení ventilu nebo vypínače nese význam silnější než jakékoli tiskové prohlášení.