Robot chtěl být automatem. Pak přijelo DSG a poslal ho do automobilového důchodu
Manuální převodovka s robotem měla spojit nízkou cenu a pohodlí automatu. Pak přijela realita a vystavila účet bez slevy.
PortalRidice.cz upozorňuje na osud robotizovaných manuálních převodovek, které měly být levnou revolucí. Nakonec se z nich stal spíše technický experiment připomínající dobu, kdy automobilky věřily, že několik elektromotorů a řídicí jednotka dokážou přesvědčit fyziku ke spolupráci.
V druhé polovině devadesátých let se zrodila myšlenka, která na papíře vypadala téměř dokonale. Vzít klasickou manuální převodovku, přidat elektroniku, několik aktuátorů a nabídnout zákazníkům automat bez vysokých nákladů. Výsledek dostal označení AMT, případně lidovou přezdívku „robot“. Automobilky tehdy objevily něco, co mělo být levné jako manuál, úsporné jako manuál a pohodlné jako automat. Už samotný seznam těchto slibů mohl napovědět, že někde čeká drobný problém velikosti menší planetky.
Když všichni uvěřili zázračnému receptu
Technologie se rychle rozšířila mezi známé značky. BMW nabízelo systém SMG, Alfa Romeo přišla se Selespeedem, Maserati s převodovkou Cambiocorsa. Ve větším měřítku pak robotizované převodovky proslavil Opel prostřednictvím systému Easytronic. Přidaly se také Ford, Citroën, Honda nebo Smart.
Princip byl přitom překvapivě jednoduchý. Zachovala se běžná převodovka i klasická spojka a práci levé nohy převzaly elektromotory nebo hydraulické mechanismy. Výhod bylo na první pohled dost. Nižší hmotnost než klasický automat, vysoká účinnost a výrobní náklady, které účetní oddělení automobilek sledovalo s podobným nadšením, jaké běžný člověk věnuje výhře v loterii.
Jenže automobilový svět opět zjistil, že mezi tabulkou v prezentaci a skutečným provozem bývá někdy vzdálenost větší než mezi sliby a výsledky předvolební kampaně.
Fyzika odmítla spolupracovat
Hlavní problém se skrýval tam, kde ho konstruktéři celou dobu měli před očima. Každé přeřazení vyžadovalo rozpojení spojky. To znamenalo krátké přerušení přenosu výkonu. Auto při změně rychlosti citelně cukalo a „přikyvovalo“, jako kdyby souhlasilo s tím, že něco není úplně v pořádku.
Výrobci se snažili situaci zachraňovat sofistikovaným softwarem. Elektronika upravovala otáčky motoru, regulovala spojku a snažila se zakrýt to, co mechanika odmítala skrývat. Výsledek byl sice lepší než na začátku, ale stále daleko od plynulosti klasických automatických převodovek.
U některých systémů se navíc postupně začaly objevovat technické potíže. Easytronic prosluly problémy s elektromotory, opotřebením spojky nebo hydraulikou. Řidiči pak mohli na displeji sledovat symbol „F“, což byl automobilový ekvivalent sdělení: „Děkujeme za důvěru, nyní prosím navštivte servis.“
Zatímco konstruktéři bojovali s fyzikou, zákazníci začali objevovat, že existují i příjemnější způsoby dopravy než neustálé přemýšlení, zda další přeřazení proběhne hladce nebo připomene první hodinu v autoškole.
Zlom nastal v roce 2003 s příchodem převodovky DSG od Volkswagenu. Dvojspojkový systém ukázal, že lze řadit rychle, plynule a bez přerušení tahu.
Najednou se objevilo řešení, které fungovalo nejen na marketingových slidech, ale i na silnici.
Cena byla vyšší, ale rozdíl v komfortu natolik výrazný, že robotizované manuály začaly mizet z nabídky automobilek rychlostí, kterou by jejich vlastní řazení nikdy nedokázalo napodobit.
Dnes jsou klasické AMT v Evropě prakticky záležitostí ojetin. Přesto úplně nezmizely. Velkou popularitu si zachovávají například v Indii, kde rozhoduje především cena. Druhý život našly také v nákladních automobilech. Systémy jako Volvo I-Shift, Scania Opticruise nebo ZF TraXon totiž vycházejí ze stejného principu, jen v mnohem vyspělejší podobě.
A tak se z robotizovaných převodovek stal zvláštní automobilový paradox. Technologie, která chtěla být vším najednou, nakonec zjistila, že být trochu od každého často nestačí. Na silnicích zůstala jako připomínka doby, kdy se automobilky pokoušely obejít fyzikální zákony levněji než konkurence. Fyzika však tradičně odmítla slevovou akci.
Použité zdroje: PortalRidice.cz
