Brusel rozdával nový řád EU. Merkelová pískot, Zelenskyj potlesk

Evropský parlament rozdával novou prestižní cenu. Zatímco část sálu tleskala, jiní výrazně pískali – hlavně při jménu Angely Merkelové.

Evropský parlament poprvé udělil zcela nové vyznamenání nazvané Evropský řád za zásluhy. O události informoval například server e-news.cz, který popsal nejen seznam oceněných, ale také nečekanou atmosféru v sále. Zatímco některá jména vyvolala potlesk, jiná provázely výrazně chladnější reakce. Nejvyšší stupeň ocenění nakonec získali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, bývalá německá kancléřka Angela Merkelová a historická postava polského hnutí Solidarita Lech Wałęsa. Nové evropské vyznamenání je rozděleno do tří úrovní. Nejnižší kategorií je titul Člen řádu, následuje Čestný člen řádu a na samotném vrcholu stojí Význačný člen řádu. Právě do této nejvyšší kategorie se letos dostala pouze trojice výrazných evropských osobností. Další laureáti se museli spokojit s nižšími stupni.

Podle dostupných informací se mezi oceněnými objevila například moldavská prezidentka Maia Sandu či bývalý finský prezident Sauli Niinistö. Specifickou kapitolu pak představuje irská skupina U2. Ta včetně svého frontmana Bona získala ocenění za dlouhodobou podporu evropské integrace a propagaci evropských hodnot. Bono podle dostupných informací během koncertů opakovaně vystupoval s vlajkou Evropské unie a veřejně hovořil o nutnosti bránit evropský projekt.

Merkelová vyvolala největší emoce

Nejvýraznější reakce publika však vyvolalo jméno bývalé německé kancléřky. Jakmile předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola oznámila Angelu Merkelovou mezi laureáty, část sálu reagovala hlasitým pískotem.

Angela Merkelová stála v čele Německa dlouhých šestnáct let a po většinu této doby byla považována za jeden z pilířů evropské stability. Zejména v době prvního prezidentství Donalda Trumpa byla v evropské politice často vnímána jako klíčová postava schopná udržet jednotu evropského bloku.

V posledních letech se však její politické dědictví dostalo pod výraznou kritiku. Kritici připomínají především energetickou politiku Německa a rostoucí závislost země na ruském plynu, která se stala vážným problémem po ruské invazi na Ukrajinu. Někteří političtí komentátoři zároveň připomínají i úspornou ekonomickou politiku, která během evropské dluhové krize dopadla zejména na státy jižní Evropy.

Přesto Merkelová není v oblasti evropských ocenění žádným nováčkem. Už v roce 2008 převzala prestižní Cenu Karla Velikého a v roce 2021 také Evropskou cenu Karla V.

Zelenskyj jako symbol odporu

Oproti tomu ocenění Volodymyra Zelenského vyvolalo převážně pozitivní reakce. Ukrajinský prezident se v posledních letech stal symbolem odporu proti ruské agresi a zároveň výraznou politickou tváří evropské solidarity s Ukrajinou.

Jeho politická kariéra přitom začala netradičně. Původně byl známý jako herec a komik, který se stal prezidentem země ve chvíli, kdy Ukrajina čelila jedné z největších bezpečnostních krizí v moderní historii.

Zelenskyj už v minulosti získal několik významných mezinárodních ocenění. V roce 2023 například převzal společně s ukrajinským lidem Mezinárodní cenu Karla Velikého. Letos v únoru pak obdržel také německou Cenu Ewalda von Kleista za přínos k řešení konfliktů.

Nový evropský řád tak podle mnoha pozorovatelů potvrzuje jeho symbolickou roli nejen jako prezidenta země ve válce, ale i jako reprezentanta hodnot, které Evropská unie deklaruje jako své základní principy.

Evropské hodnoty jako politické téma

Celá událost zároveň ukázala, jak rozdílně mohou být evropské hodnoty vnímány. Zatímco pro část politické scény představuje Zelenskyj symbol současného boje za svobodu a demokracii, Merkelová pro některé kritiky zůstává připomínkou rozhodnutí, která dnes část Evropy hodnotí velmi kriticky. Právě tato kombinace různých politických symbolů možná vysvětluje, proč první udílení Evropského řádu za zásluhy provázely nejen slavnostní projevy, ale i hlasité projevy nesouhlasu. Teprve budoucnost ukáže, zda se nové ocenění zařadí mezi prestižní evropská vyznamenání, nebo zda zůstane spíše dalším symbolickým rituálem evropských institucí, který vyvolává stejně tolik debat jako samotných potlesků.

Když Brusel rozdává medaile, Evropa začíná počítat důsledky

V bruselských kuloárech se podobné ceremonie nikdy neodehrávají jen jako obyčejné předávání vyznamenání. Každá cena, každý seznam laureátů a dokonce i pořadí jmen má svůj politický význam, který se v diplomatickém prostředí čte velmi pečlivě. Evropský řád za zásluhy proto mnozí europoslanci okamžitě začali vnímat jako nový symbolický nástroj evropské politiky. Nejde jen o ocenění osobností, ale i o jasný signál, jaké hodnoty chce Evropská unie zdůrazňovat v době geopolitických otřesů. Volba jmen totiž vždy vyvolává otázku, kdo byl vybrán – a kdo naopak chybí. V zákulisí se proto objevily debaty o tom, proč se mezi nejvyššími oceněnými neobjevili například představitelé pobaltských států, kteří patří mezi nejhlasitější kritiky Ruska. Někteří diplomaté podle informací z evropských médií naznačují, že první ročník měl především symbolicky propojit minulost, současnost i budoucnost evropské politiky. Právě proto vedle sebe stojí jméno historické postavy studené války Lecha Wałęsy a současného válečného lídra Volodymyra Zelenského. Podle některých analytiků tak Brusel vyslal jasný signál, že evropský projekt chce prezentovat jako příběh dlouhodobého boje za svobodu. Kritici ale tvrdí, že podobná symbolika může působit až příliš politicky. A v Evropské unii, kde je každé gesto okamžitě interpretováno napříč celým kontinentem, může být i slavnostní ceremoniál začátkem nové politické debaty.

Další zajímavá otázka se začala objevovat téměř okamžitě po oznámení laureátů. Proč vlastně Evropská unie zavádí nové vyznamenání právě teď, v době, kdy evropská politika čelí největším krizím posledních desetiletí. Někteří komentátoři připomínají, že evropské instituce dlouhodobě hledají způsoby, jak posílit společnou evropskou identitu. V době války na Ukrajině, energetické krize a rostoucího napětí mezi Západem a Ruskem je symbolická politika často stejně důležitá jako konkrétní rozhodnutí. Evropský řád za zásluhy tak může být vnímán jako snaha vytvořit jakýsi evropský panteon osobností, které reprezentují hodnoty Unie. T

akové symboly přitom v evropské politice dlouho chyběly.

Zatímco jednotlivé státy mají své národní řády a vyznamenání, Evropská unie podobný společný symbol dosud neměla. Zavedení nové ceny proto může být pokusem vytvořit jakousi evropskou tradici, která by přesahovala jednotlivé vlády a politické cykly. V praxi to ale zároveň znamená, že každé jméno na seznamu laureátů bude vždy vyvolávat politické interpretace. A přesně to se stalo už při prvním udílení.

Neméně zajímavé jsou i reakce samotných evropských politiků, které se po ceremonii začaly objevovat v médiích i na sociálních sítích.

Někteří europoslanci ocenění označili za důležitý krok k posílení evropské identity. Jiní naopak upozorňují, že nové ocenění může být vnímáno jako další symbol bruselského establishmentu, který část evropské veřejnosti dlouhodobě kritizuje. Satirické komentáře se objevily zejména na sociálních sítích, kde někteří uživatelé ironicky poznamenávali, že Brusel vynalezl další způsob, jak rozdávat medaile za politickou loajalitu. Podobné reakce nejsou v evropské politice ničím novým. Evropská unie je totiž unikátní projekt, který zároveň inspiruje i rozděluje veřejné mínění. Pro jedny představuje historický projekt spolupráce a stability, pro jiné je symbolem příliš centralizované byrokracie. Každé nové gesto evropských institucí proto okamžitě vyvolává silné reakce. A právě kombinace potlesku a pískotu při předávání ceny tuto realitu poměrně přesně odrážela.

V diplomatických kruzích se navíc už začalo spekulovat, jak bude Evropský řád za zásluhy vypadat v dalších letech. Někteří analytici očekávají, že seznam laureátů bude postupně rozšiřován o osobnosti z oblasti vědy, kultury nebo humanitární pomoci. Jiní se domnívají, že ocenění zůstane především politickým symbolem. Pokud by se totiž cena začala udělovat širšímu spektru osobností, mohla by postupně získat větší prestiž a veřejnou podporu. Zároveň by ale každé další rozhodnutí o laureátech znovu otevřelo staré evropské dilema. Kdo vlastně reprezentuje evropské hodnoty a kdo o tom rozhoduje. V Evropě, kde se politické názory liší od Lisabonu po Tallinn, totiž neexistuje jednoduchá odpověď. Právě proto může být nový řád v budoucnu nejen oceněním, ale také pravidelným zdrojem politických debat. A jak ukázal už první ročník, Brusel možná vytvořil vyznamenání, které bude stejně často provázet potlesk jako pískot.

Řád, který měl spojovat. A místo toho znovu otevřel evropskou debatu

První udílení Evropského řádu za zásluhy tak nakonec ukázalo něco víc než jen seznam oceněných osobností. Ukázalo také realitu dnešní Evropy, kde i slavnostní ceremonie dokáže během několika minut proměnit potlesk v pískot a diplomatickou zdvořilost v otevřenou debatu o minulosti i budoucnosti kontinentu. Výběr laureátů symbolicky spojil tři různé kapitoly evropské historie – boj proti komunismu reprezentovaný Lechem Wałęsou, éru stabilní německé dominance v podobě Angely Merkelové a současný konflikt na Ukrajině, který zosobňuje Volodymyr Zelenskyj.

Právě tato kombinace ukazuje, jak složitý a mnohovrstevnatý je příběh evropské integrace. To, co jedni vnímají jako symbol stability a hodnot, může pro jiné představovat připomínku rozhodnutí, která dnes vyvolávají ostré spory. A právě proto se z nového evropského vyznamenání okamžitě stalo nejen ocenění, ale také politický symbol.

Zda se Evropský řád za zásluhy časem zařadí mezi skutečně prestižní evropská vyznamenání, nebo zůstane spíše dalším bruselským rituálem, ukážou až další ročníky. Jisté ale je, že už první udílení přitáhlo pozornost, jakou si evropské instituce často přejí – a zároveň se jí někdy obávají. Ve chvíli, kdy se Evropa nachází uprostřed geopolitických otřesů, ekonomických sporů i debat o vlastní budoucnosti, totiž každé symbolické gesto okamžitě získává mnohem větší význam.

A tak zatímco v sále Evropského parlamentu dozníval potlesk i pískot, jedno bylo zřejmé: nový evropský řád možná vznikl jako slavnostní ocenění, ale velmi rychle se stal také zrcadlem současné evropské politiky. A právě v tom může být jeho skutečný význam.