Čínský dron nad Kladnem: zahrádkáři mávají, Peking možná ukládá data

Kladno rozjelo dronové centrum za miliony. Zahrádky hlídá technika z Číny a experti jen tiše polykají kávu.

O případu informoval investigativní server investigace.cz, který popsal fungování nového dronového centra kladenské městské policie. Zatímco radnice mluví o modernizaci bezpečnosti a efektivním dohledu nad městem, část expertů upozorňuje, že používání čínských dronů značky DJI může představovat bezpečnostní riziko. Jinými slovy: zahrádkář si jde zalít rajčata a mezitím někde ve světě možná putuje datový tok o tom, jak přesně stojí jeho skleník.

Projekt za patnáct milionů korun spolufinancovaný z evropských peněz měl původně působit skoro futuristicky.

Podkroví radnice, nonstop dispečink, několik monitorů, moderní technologie a dohled nad městem jako z technologického veletrhu.

Ve výsledku ale veřejnost nejvíc zaujalo hlavně to, že drony pátraly po uprchlých koních nebo kontrolovaly zahrádkářské kolonie, kde objevily stan a dvě osoby.

Člověk si skoro říká, že Orwell možná nepočítal s tím, že velký bratr jednou přiletí hlavně kvůli karavanu a grilu vedle záhonu s cibulí.

Kladno přitom tvrdí, že bezpečnost řeší systémově. Město podle svého mluvčího spoléhá na privátní 5G infrastrukturu, lokální zpracování dat a oddělení systému od cloudových služeb výrobce. Radnice opakuje, že vše odpovídá GDPR i bezpečnostním standardům. Jenže právě kolem čínských technologií se už roky vede debata, kterou bezpečnostní komunita rozhodně nebere jako paranoidní sci-fi scénář. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost totiž před využíváním některých čínských technologií dlouhodobě varuje.

Když zahrádkářská kolonie připomíná strategický bod NATO

Kyberbezpečnostní expertka Adéla Klečková označila nákup čínských technologií pro bezpečnostní služby za zvláštní rozhodnutí. A právě tady začíná část příběhu, která působí skoro absurdně. Český stát pravidelně upozorňuje na rizika spojená s čínským technologickým ekosystémem, BIS ve výročních zprávách označuje Čínu za významného aktéra vlivových operací, ale současně města nakupují techniku, kolem níž se vedou bezpečnostní spory po celé Evropě.

Drony DJI přitom nejsou žádná exotická rarita. Používají se po celém světě a patří mezi technologickou špičku trhu. Právě v tom ale spočívá problém, na který upozorňují experti. Čína dnes vyrábí obrovské množství elektroniky a mnohé státy se bez jejích komponentů prakticky neobejdou. V roce 2023 pocházelo téměř 29 procent světové výroby právě z Číny.

Jinými slovy: pokud by někdo chtěl absolutně odstřihnout čínské technologie, možná by nakonec musel kontrolovat i vlastní rychlovarnou konvici.

Bezpečnostní komunita však upozorňuje hlavně na práci s daty. Moderní drony totiž nesbírají jen obraz. Zachytávají lokalizační údaje, pohyb, mapové podklady i další metadata. A právě tady začíná nervozita expertů. Pokud se data dostanou mimo kontrolované prostředí, může vzniknout problém, který už není jen o jednom přeletu nad zahrádkou nebo hřbitovem.

V digitální době mají totiž informace cenu zlata. Někdy dokonce větší než samotná technologie.

Česko řeší kyberbezpečnost stylem „nějak to dopadne“

Další ironie celé situace spočívá v samotném systému pravidel. NÚKIB může vydávat doporučení, ale ve většině případů nemá možnost nákup podobných technologií zastavit. Nový kyberzákon sice vstoupil v platnost, jenže část mechanismů zůstala prakticky nedokončená. Výsledkem je prostředí, kde úřady často tápou, co přesně mají dělat, a stát zároveň očekává, že se budou orientovat v extrémně složité kybernetické problematice. Přesně to ostatně zaznělo i z českých institucí. Některé úřady si stěžují, že doporučení jsou příliš obecná nebo nejasná. Jinými slovy: stát varuje před rizikem, ale zároveň nechává jednotlivé instituce, aby si polovinu bezpečnostní strategie překládaly samy. To je asi podobně uklidňující, jako kdyby hasiči přijeli k požáru a rozdali leták s názvem „Jak zhruba pracovat s vodou“.

Kladno přitom trvá na tom, že má vše pod kontrolou a data neopouštějí evropský prostor.

Technicky i smluvně má být systém zabezpečený. Jenže právě kyberbezpečnost je obor, kde se definitivní jistota vyslovuje velmi opatrně. Historie technologických incidentů už několikrát ukázala, že i sofistikované systémy mohou mít slabiny, o kterých jejich provozovatelé dlouho netuší.

Do celé debaty navíc vstupuje širší evropský problém, což je Fakt hustý. :-)

Západní státy chtějí snižovat závislost na čínských technologiích, ale zároveň často nemají cenově dostupnou nebo stejně výkonnou alternativu. A tak vzniká zvláštní paradox moderní doby: politici mluví o strategické opatrnosti, zatímco veřejné instituce dál nakupují techniku, bez níž by mnohé projekty byly výrazně dražší nebo technicky složitější.

Kladenské drony tak nakonec nejsou jen příběhem o monitorování zahrádkářů.

Jsou hlavně ukázkou toho, jak komplikovaný je dnešní svět technologií.

Města chtějí být moderní, stát chce být bezpečný, firmy chtějí levná a funkční řešení a občan mezitím jen doufá, že když si na zahradě postaví stan, nebude z něj jednou nejlépe zdokumentovaný objekt ve střední Evropě.