Radiofarmaka, CT i prevence: Babiš představil plán změn

Premiér rozdává nápady: nemocnice mají míchat radiofarmaka, ženy chodit méně často a plíce rovnou na CT. Odborníci kroutí hlavou.

Zdravotnický deník se tématu věnoval detailně a bez tenisové rakety v ruce. A je fér říct, že realita českého zdravotnictví je méně instagramová než nedělní video na Facebooku. Přesto premiér Andrej Babiš představil sérii návrhů, které by podle něj mohly český systém posunout o kus dál – nebo alespoň o pár milionů výš v rozpočtových tabulkách.

Nemocnice by si podle něj měly samy vyrábět radiofarmaka.

Ženy by teoreticky mohly na gynekologii jen jednou za pět let. A plíce? Ty by si zasloužily rovnou pořádné CT, žádné zdržování. Zní to jako zdravotnický remix, který chce být efektivní, moderní a hlavně rychlý.

Premiér uvedl, že je potřeba změnit legislativu tak, aby nemocnice mohly vyrábět radiofarmaka využívaná v nukleární medicíně. Tato léčiva se používají při diagnostice i léčbě nádorových a dalších onemocnění. Podle něj by to znamenalo širší dostupnost terapie pro větší počet pacientů.

Změny by ovšem musel schválit Státní ústav pro kontrolu léčiv, což je instituce, která bdí nad bezpečností a kvalitou léčiv na českém trhu. A právě bezpečnost a účinnost jsou u radiofarmak naprosto zásadní parametry, které nelze obejít politickým entusiasmem.

Na českém trhu dnes dominují diagnostická radiofarmaka, která tvoří zhruba 85 až 90 procent podaných látek. Léčebná, tedy terapeutická radiofarmaka, představují menší, zhruba desetiprocentní segment, který však roste nejrychleji. Významnou roli zde hraje cílená radionuklidová terapie s využitím izotopu lutecium-177, zejména u karcinomu prostaty. K tradičním přípravkům patří také jód-131 používaný při léčbě onemocnění štítné žlázy. Českým pacientům s rakovinou prostaty je již dnes dostupná moderní radioligandová terapie, která prošla náročnými klinickými testy a regulačním schvalováním.

Pokud by nemocnice měly radiofarmaka samy vyrábět, musely by splnit stejné regulatorní a bezpečnostní požadavky jako současní výrobci. To zahrnuje přísné standardy kvality, kontrolu výroby i dohled příslušných orgánů. Premiér zároveň upozornil na investice do nemocnic mimo Prahu a srovnal jejich stav s některými pražskými fakultními nemocnicemi. Podle něj se v Brně, Olomouci, Liberci, Plzni či Ústeckém kraji staví nebo rekonstruuje za miliardy korun, zatímco zařízení jako Bulovka či Vinohrady podle jeho slov nevypadají dobře.

Gynekologie jednou za pět let? Jen pro některé

Dalším tématem byla prevence rakoviny děložního hrdla. Premiér zmínil přednášku z oblasti onkogynekologie a myšlenku prodloužení intervalu mezi preventivními prohlídkami.

Dnes se ženám doporučuje chodit na gynekologické vyšetření jednou ročně. Diskutovaný návrh by umožnil interval až pět let, ovšem pouze za určitých podmínek. Týkalo by se to žen očkovaných proti HPV nebo žen s negativním výsledkem HPV testu a cytologického stěru.

Onkogynekologická sekce České gynekologicko-porodnické společnosti skutečně prezentovala návrhy na úpravu screeningu. Zahrnují například změny v očkovacím kalendáři proti HPV a úhradu samoodběrových souprav pro detekci DNA tohoto viru. Teprve při splnění přesně definovaných kritérií by bylo možné interval bezpečně prodloužit. Nejde tedy o plošné „uvolnění režimu“, ale o cílené nastavení prevence na základě rizikového profilu konkrétní pacientky.

Plíce pod drobnohledem CT

Pozornost vzbudila i zmínka o screeningu rakoviny plic. Premiér hovořil o tom, že správným vyšetřením je CT plic a že některá předchozí vyšetření nejsou vždy nutná. V kontextu jeho vyjádření bylo zřejmé, že měl na mysli výpočetní tomografii, nikoli prostý rentgen. Screening rakoviny plic je v Česku zaveden a probíhá na akreditovaných pracovištích s důrazem na kvalitu a bezpečnost. Podle přednosty I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiřího Votruby může být až 20 procent nálezů CT plic falešně pozitivních. To znamená, že vyšetření odhalí podezřelý nález, který se následně nepotvrdí jako zhoubný. Takové situace mohou vést k dalším vyšetřením, včetně opakovaných CT, PET/CT, bronchoskopie či biopsie. Votruba upozorňuje na limity současné technologie při hledání drobných lézí v plicích, které jsou pohyblivým orgánem často ovlivněným kouřením či zánětlivými změnami.

Spor o falešné nálezy

Vedoucí Národního screeningového centra Karel Hejduk a zástupci odborných společností, včetně České pneumologické a ftizeologické společnosti a Radiologické společnosti, však Votrubova čísla zpochybnili. Ve svém prohlášení uvedli, že kvalita i bezpečnost vyšetření jsou garantovány a že tvrzení o dvacetiprocentní falešné pozitivitě nemá racionální podklad. Zdůraznili, že všechna screeningová pracoviště podléhají pravidelné kontrole, včetně dohledu Státní ústav pro jadernou bezpečnost.

Votruba následně upřesnil, že screening jako takový nezpochybňuje, ale poukazuje na jeho limity. Odkazuje přitom na výsledky americké studie National Lung Screening Trial, která prokázala vysoký podíl falešně pozitivních nálezů při CT screeningu plic. Diskuse se tak vede nikoli o smyslu prevence, ale o interpretaci dat a optimalizaci diagnostického postupu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch upozornil na nízkou účast populace ve screeningových programech a avizoval jejich revizi s cílem zvýšit zapojení veřejnosti. Účinnost prevence totiž nestojí jen na přístrojích a metodikách, ale především na tom, zda lidé na vyšetření skutečně dorazí. Premiér ve svém vystoupení také vyzdvihl fungování eReceptu a plánované rozšíření systému o tzv.  eŽádanku, která by měla umožnit sledovat čekací doby na vyšetření, jako je mamografie, CT, magnetická rezonance či PET. Ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn již dříve uvedl, že rozhraní bylo testováno v pilotním režimu a postupně se bude rozšiřovat na další pracoviště.

A pak přišel závěr, který spojil zdravotnickou politiku s osobní kondicí. Premiér zdůraznil, že změny dělá pro občany, a zmínil i absenci celotělového PET přístroje v Česku s cenou kolem 300 milionů korun. Nakonec přidal osobní tip na dlouhověkost: tenis má podle něj prodlužovat život o 9,7 roku, kolo o 3,7 a fotbal o 4,7 roku. Česká medicína tak v neděli dostala nejen dávku radiofarmak, ale i sportovní statistiky. A mezi PETem a podáním míčku zůstává otevřená otázka, co z toho přinese pacientům nejrychlejší efekt.