Rusko staví kasárna u NATO. Tanky prý jen parkují, Evropa počítá vojáky dál

Rusko podle satelitních snímků posiluje zázemí u hranic NATO. Kreml tomu říká obrana, Evropa raději počítá kasárna i tanky v poli.

Podle serveru Forum24.cz, který vychází z analýz severských veřejnoprávních médií a pobaltského portálu Delfi, Rusko během zimy posilovalo nebo budovalo nové vojenské kapacity na 17 místech u hranic s Finskem, baltskými státy a Polskem. Na satelitních snímcích se neobjevily romantické chalupy pro víkendové rybáře, ale kasárny pro tisíce vojáků, dlouhé řady vojenských vozidel a sklady munice. Jinými slovy: přesně ten typ sousedského rozvoje, po kterém se v Evropě obvykle nezvedají ceny rekreačních nemovitostí, ale obočí zpravodajských služeb.

Švédská veřejnoprávní televize SVT spolu s dalšími mediálními partnery popsala, že Rusko připravuje zázemí a techniku pro zhruba 80 000 vojáků. V téže oblasti přitom švédská armáda vede novou předsunutou základnu NATO ve Finsku.

Šéf švédské vojenské zpravodajské služby MUST Thomas Nilsson upozornil, že se podle něj nedá předpokládat, že by ruské objekty vznikaly jen pro parádu. To je ostatně uklidňující asi stejně jako informace, že někdo na zahradě nestaví bunkr kvůli estetice, ale čistě z praktických důvodů.

Finský náčelník generálního štábu Pasi Välimäki uvedl, že u finských hranic se počítá s přítomností 80 000 ruských vojáků, zatímco dříve jich tam bylo kolem 20 000. Čtyřnásobný nárůst v tak citlivé oblasti se dá samozřejmě komentovat různě. Moskva by nejspíš sáhla po slovníku, kde slovo „obrana“ zabírá polovinu stran a zbytek tvoří výraz „provokace NATO“. Evropští vojáci mezitím raději sledují snímky z oběžné dráhy, protože satelit má tu výhodu, že se nenechá uchlácholit tiskovým oddělením Kremlu.

Média získala přístup k novým satelitním snímkům, které podle dostupných informací ukazují ruské zbrojení směřující k vytvoření až osmi divizí v bezprostředním okolí NATO.

Podle MUST Rusko buduje strukturu, kterou bude možné naplnit vojáky po skončení války na Ukrajině. A právě tady začíná méně veselá část celé tragikomedie. Dokud jsou velké ruské síly vázány na Ukrajině, bezprostřední hrozba pro východní křídlo NATO zůstává podle aliančních představitelů nižší. Pokud by ale na Ukrajině nastalo příměří, část kapacit se může přesunout jinam. V ruském pojetí logistiky totiž hranice nejsou čára, ale spíš pozvánka k dalšímu plánování.

Satelit vidí víc než diplomatická slovní vata

Thomas Nilsson připomněl, že Rusko má schopnost přesouvat jednotky a materiál přes obrovské vzdálenosti. Švédští vojenští zpravodajci odhadují, že ruské ozbrojené síly disponují celkově asi půldruhým milionem mužů. To není drobný zájmový kroužek v maskáčích, ale aparát, který umí z jedné části země do druhé přesunout techniku, lidi i velmi špatnou náladu. Dlouhé přesuny podle Nilssona Rusko zvládá dobře, což je pro NATO nepříjemné zjištění a pro milovníky evropského klidu další důvod, proč se nedívat na mapu těsně před spaním.

NATO proto posiluje svou přítomnost podél východního křídla. Patří sem například předsunuté pozemní síly ve Finsku, vedené Švédskem, nebo alianční jednotky v Lotyšsku. Generálmajor Brian Nissen, který velí silám NATO v Pobaltí a Polsku, upozornil, že dokud se Rusko angažuje na Ukrajině, konkrétní velká vojenská hrozba je nízká. Současně ale varoval, že situace se může rychle změnit, pokud na Ukrajině dojde k příměří. To je přesně ten druh věty, která v diplomatickém jazyce zní klidně, ale v překladu znamená: ne, tohle opravdu není dobrý čas usnout na vavřínech.

Nissen také uvedl, že válka na východním křídle NATO by měla katastrofální následky a znamenala by totální mobilizaci, protože by šlo o přežití a existenci národů nejen v Pobaltí, ale ve všech západních demokraciích. Tady už satira naráží na strop. Když vojenský velitel mluví o přežití států, nejde o rétorické cvičení pro televizní studio. Jde o připomínku, že bezpečnostní architektura Evropy se neudržuje tím, že se agresivní soused požádá, aby byl laskavě méně agresivní. Ruské ministerstvo zahraničí v e-mailových komentářích uvedlo, že zbrojení má obranný charakter. To je klasika žánru. Když u hranic vyrostou kasárny, sklady munice a řady vozidel, jde přece o obranu. Když se na to někdo zeptá, je to hysterie. Když NATO posílí vlastní jednotky, je to provokace. A když poradce Kremlu Sergej Karaganov v rozhovoru pro dánský veřejnoprávní rozhlas DR označí NATO za „rakovinu“, která má skončit na smetišti dějin, má svět patrně ocenit jemnost diplomatické metafory.

Obranný charakter, útočný slovník a kasárny u sousedů

Právě kontrast mezi oficiálním tvrzením Moskvy a ostrými výroky z kremelského okruhu ukazuje, proč evropské státy nevnímají ruské budování kapacit jako běžnou údržbu kasáren. Pokud jedna část systému tvrdí, že jde jen o obranu, zatímco druhá mluví o odhození NATO na smetiště dějin, výsledný dojem není uklidnění, ale bezpečnostní migréna. Evropa už má s ruskými sliby bohaté zkušenosti. A po invazi na Ukrajinu v roce 2022 se z věty „nemáme žádné útočné úmysly“ stal spíš varovný nápis než argument.

Mapování ruských kapacit vycházelo ze satelitních snímků společnosti Planet Labs PBC a z rozhovorů s lidmi z vojenské, politické a zpravodajské sféry. Výsledkem je obraz systematického posilování v seversko-baltské oblasti. V Pečenze, asi 10 kilometrů od hranic s Norskem, probíhá výstavba vojenských ubytoven a hromadí se vozidla. V Petrozavodsku, zhruba 190 kilometrů od hranic s Finskem, vzniká nové vojenské město. V Sapjornoje, asi 80 kilometrů od Finska, se rovněž hromadí vozidla. Podobné aktivity se objevují v Luze v Petrohradské oblasti, v Baltijsku v Kaliningradské oblasti a také na základně Kandalakša v Murmanské oblasti, asi 110 kilometrů od Finska.

Tato místa nejsou náhodné tečky na mapě. Leží v prostoru, kde se po vstupu Finska a Švédska do NATO zásadně změnila bezpečnostní rovnováha. Finsko má s Ruskem dlouhou hranici a po desetiletích neutrality se stalo členem Aliance právě v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Švédsko následovalo později.

Moskva tak svým tlakem dosáhla historického výsledku: rozšířila NATO tam, kde by se to ještě před několika lety zdálo politicky velmi nepravděpodobné. Geopolitický génius se někdy pozná podle toho, že si sám vyrobí přesně ten problém, proti kterému údajně bojuje.

Z vojenského hlediska nejde jen o počty kasáren a vozidel. Důležitá je infrastruktura, logistika, sklady, ubytovací kapacity a možnost rychlého doplnění jednotek.

Prázdná budova sama o sobě neválčí, ale může čekat na lidi, techniku a rozkazy. A právě to podle švédské vojenské rozvědky Rusko buduje: rámec, který bude možné naplnit, až to politická a vojenská situace dovolí. Tohle není divadelní kulisa. Je to připravené jeviště, na kterém nikdo rozumný nechce vidět premiéru.

Závěr je nepříjemně jednoduchý. Rusko u hranic NATO buduje kapacity, které podle satelitních snímků a zpravodajských analýz neslouží jen k tomu, aby se vojáci měli kde ohřát a vozidla kde zaparkovat. NATO reaguje posilováním východního křídla a evropští velitelé varují před rychlou změnou situace po případném příměří na Ukrajině. Kreml mezitím mluví o obraně, zatímco jeho ideologové šermují slovníkem o smetišti dějin a rakovině. A tak se Evropa znovu učí starou lekci: když soused staví kasárny, sklady munice a přiváží techniku, není to dobré sousedství. Je to účet za roky iluzí, který právě přistál na stole.

Použité zdroje: Forum24.cz, Svt.se/nyheter, FaktHusty.cz