Vítejte v Česku: Zemi, kde je realita lepší než satira

Česko je země, kde sliby zní velkolepě, realita je komická a politika umí bavit víc než nejlepší stand-up.

Říká se, že realita bývá nudná. Kdo tohle tvrdí, asi nikdy nesledoval českou politiku, dopravu, ceny potravin a sliby o digitalizaci státu. Tady se absurdní scény píšou samy, bez pomoci komiků a scénáristů.

D1 – český časoprostorový experiment

Nejdelší dálnice v zemi? Spíš nejdelší výmluva. Každý rok slyšíme, že už to „skoro bude“. Dálnice D1 je jako dietní plán: začíná se v pondělí, výsledky se slibují na jaře a nakonec skončíme u pizzy a kolon.

A když konečně opraví jeden úsek, slavnostně se otevře, televize natočí reportáž a řidiči si oddechnou. Jenže pak se dozvědí, že další dva úseky se právě zavírají, protože „je potřeba je modernizovat“.

Člověk má skoro chuť navrhnout, ať ji raději přejmenují na „Cestu tam a zpátky“.

Politika: umění slibů na pokračování

Politici mají zvláštní schopnost. Umí mluvit dvě hodiny a neříct nic konkrétního. Když se jich zeptáte, kdy postaví školy, nemocnice nebo dálnice, odpoví: „Pracujeme na tom.“ Kdy to bude? „Brzy.“ Kolik to bude stát? „Optimalizujeme.“

A tak zatímco v jiných zemích staví rychlodráhy, my stavíme věty v podmiňovacím způsobu.

Digitalizace státu: sci-fi na český způsob

Všichni politici slibují digitalizaci. Už brzy prý půjde vyřídit všechno online: pas, řidičák, stavební povolení. Zatím ale funguje hlavně to, že si online můžete stáhnout formulář, vytisknout ho, podepsat a osobně donést na úřad.

To není digitalizace, to je papírování s Wi-Fi.

Ceny potravin: reality show bez vítěze

A pak jsou tu ceny. Máslo je dražší než benzin, rohlík se blíží ke dvaceti korunám a mléko začíná připomínat luxusní zboží.

Obchodní řetězce slibují akce, ale v praxi to vypadá, že slevy jsou hlavně na věci, které nikdo nechce. „Jogurt s příchutí kopru? Jasně, akce minus 80 %.“

Člověk má skoro pocit, že hypermarkety testují, kolik toho sneseme, než začneme chovat vlastní slepice.

A přece se smějeme

A to je na tom to krásné. I když stojíme v koloně, platíme u pokladny majlant a slyšíme politiky mluvit o zářné budoucnosti, pořád se dokážeme smát. Protože jestli je v Česku něco nekonečné, není to jen oprava dálnic, ale i schopnost brát realitu s humorem.