Výročí ODS v troskách: Zahradil a Topolánek si šli veřejně po krku

ODS slavila narozeniny. Místo potlesku přišla hádka. Zahradil rýpl, Topolánek oplatil. Staré křivdy vyplavaly na povrch.

Tématu se věnoval portál Blesk.cz, který ukázal, že z oslavy 35 let ODS se stal spíš veřejný souboj eg než důstojná politická událost.

Staré gardy se vrací. A místo dortu hází špínu

Pomalu chátrající a krachující ODS měla slavit. Třicet pět let existence. Historie, tradice, velká slova. Jenže místo nostalgie přišla stará dobrá česká disciplína: veřejné praní špinavého prádla. A kdo jiný by měl začít než ti, kteří kdysi stáli u zrodu.

Jan Zahradil si otevřel pusu. A ne málo. Vadilo mu, že mezi gratulanty figuruje Jan Lipavský. Politik, který přišel z Pirátů a dnes funguje pod značkou ODS. Pro Zahradila? Nepřijatelný mix. Výsledek jeho komentáře byl jasný: dnešní ODS už není ta, kterou kdysi pomáhal stavět. A ještě přitvrdil. Lipavského označil za „pirátskou náplavu“.

Tohle nebyla poznámka do diáře. To byl veřejný kopanec. A Mirek Topolánek si ho nenechal líbit. Bývalý premiér naskočil do debaty a rovnou bez zahřívání. Připomněl, že někteří lidé nechybí vůbec nikomu. A že charakter není věc, kterou si přepíšeš podle aktuální nálady. Jinými slovy: problém není jen v ODS, ale i v těch, co z ní odešli a teď kážou.

Ega na steroidech. A politika jako osobní vendeta

Zahradil se pokusil brzdit. Tvrdil, že jeho výpad nemířil na Topolánka. Jen na to, kam se ODS posunula po roce 2020. Jenže to už bylo pozdě. Topolánek šel tvrdě dál. Označil jeho chování za plivání na vlastní chlebodárce. Přidal lekci o loajalitě. A jasný vzkaz: po odchodu se má mlčet, ne kopat.

Zahradil vytáhl čísla. Volby 2006 a 2010. Propad. Podle něj jasná vizitka Topolánka. Topolánek kontroval okamžitě. Připomněl, že stranu zvedl, než ho odstavili. A pak přišla osobní rána: dlouhá kariéra, ale bez výsledků.

Tady už nešlo o ODS. Tady šlo o ego. O to, kdo má větší zásluhy. Kdo má právo mluvit. A kdo je jen hlasitý komentátor vlastního bývalého života. Zahradil nakonec vytáhl starou kartu – že byl proti Topolánkovu odvolání. Takové to klasické „já ti kdysi pomohl“. V politice to zní spíš jako výčitka než argument.

Do celé přestřelky vstoupil politolog Otto Eibl. Bez emocí. Podle něj se Zahradil snaží zůstat viditelný i kvůli vazbě na Motoristy. Topolánek prý komentuje, jak je jeho zvykem. Oba podle něj balancují na hraně politického důchodu. A možná si jen ventilují frustraci.

Jenže drama pokračuje i mimo jejich souboj. Místopředseda ODS Pavel Drobil si rýpnul do Motoristů. Strany, která se stylizuje do role pravicové alternativy. Přirovnal ji k parodii. A ne zrovna povedené. Politolog Eibl dodává, že snaha Motoristů stát se „tou pravou ODS“ dlouhodobě selhává.

A aby toho nebylo málo, napětí prosáklo i do televizní debaty. Marek Benda z ODS označil výroky Andreje Babiše za bláboly. Boris Šťastný z Motoristů naopak vládu hájil a tvrdil, že funguje perfektně.

Výsledek? ODS slaví výročí. Ale místo jednoty předvádí rozklad v přímém přenosu. Politika jako reality show. Bez scénáře. Zato s dostatkem starých účtů, uražených eg a veřejných kopanců.