Zmrazená miliardová sauna pro Kreml: a Babiš už si chystá ručník

Rusku zůstávají v EU zmrazené stovky miliard eur a Brusel si oddechl. Zato v Praze se řeší, kdo bude příště hlasovat s kým a komu to bude kamarádsky trapné.

Portál Forum24.cz se tématu zmrazení ruských aktiv věnoval s vážností odpovídající vážnosti války. A protože v příběhu figuruje Andrej Babiš, je to pro satiru téma doslova jak dělané. Když se totiž evropská geopolitika potká s českou politickou pamětí a přátelstvími na ose Budapešť–Bratislava, vzniká materiál, který si říká o lehký ironický komentář.

Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) označil rozhodnutí EU ponechat ruská aktiva zmrazená na neurčito za krok, který Moskvu skutečně bolí. Rusko podle něj rozpoutalo největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války a Unie mu tímto způsobem alespoň symbolicky, ale citelně zavřela peněženku. Z pohledu Bruselu elegantní řešení: žádné půlroční nervózní hlasování, žádné riziko, že se někdo ráno probudí s chutí „to zkusit jinak“. Horší zprávou podle Krutílka je, že Maďarsko a Slovensko byly proti. Viktor Orbán a Robert Fico se tak opět připomněli jako stálice evropského repertoáru, které při zmínce o Rusku instinktivně hledají měkčí tón. Krutílek si přitom neodpustil poznámku, že u těchto dvou politiků už to vlastně nikoho nepřekvapí.

Do hry ale vstupuje český rozměr celé věci. Staronový premiér Andrej Babiš se dlouhodobě netají tím, že má s Orbánem nadstandardní vztahy, a blízko má i k Ficovi, kterého veřejně podpořil ve volbách. Podle Krutílka je tedy namístě obava, že by se Česko mohlo při příštím hlasování klidně ocitnout ve stejné hlasovací kabince jako Budapešť a Bratislava.

A to by podle něj znamenalo obří mezinárodní ostudu – takovou, která se špatně vysvětluje i na tiskové konferenci.

Rozhodnutí EU má přitom velmi konkrétní dopady. Unie aktuálně blokuje zhruba 210 miliard eur ruských aktiv, z nichž většina leží v Belgii v depozitáři Euroclear, další pak v bankách ve Francii a dalších státech. Právě Belgie dlouhodobě upozorňovala na riziko, že pokud by sankce nebyly prodlouženy jednomyslně, mohlo by dojít k uvolnění aktiv a jejich návratu Rusku. To je scénář, který si v Bruselu nikdo nechce ani představit.

Hlasování tentokrát proběhlo kvalifikovanou většinou, opřené o článek 122 Smlouvy o EU, tedy v duchu solidarity a reakce na mimořádnou ekonomickou situaci. Maďarsko protestovalo a Viktor Orbán označil postup za protiprávní, Slovensko se přidalo. Česko bylo na straně většiny – alespoň zatím. Zmrazení aktiv je navíc jen prvním krokem. Na nadcházejícím summitu EU se bude řešit financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027. Ve hře je buď půjčka od EU, nebo takzvaná reparační půjčka zajištěná právě zmrazenými ruskými aktivy. Maďarsko i Slovensko už dopředu vzkázaly, že s druhou variantou nesouhlasí. Robert Fico dokonce písemně ujistil Brusel, že nepodpoří žádné řešení, které by zahrnovalo krytí vojenských výdajů Ukrajiny.

Česko má na summitu zastupovat Andrej Babiš...

A tak zatímco jsou ruské miliardy bezpečně uložené v evropském mrazáku, v Praze se tiše řeší jiná otázka: jestli se z české zahraniční politiky nestane sauna, kde se sice navenek mluví o solidaritě, ale uvnitř se hledá, ke komu si vlastně přisednout.