Babiš znovu krouží kolem Hradu. Pavel zatím sleduje rozcvičku opozice
Petru Pavlovi stále věří většina lidí. Opozice už mezitím piluje útoky, jako by volby byly příští týden.
Tématu se věnoval zajímavý portál Profit Online, který popsal sílící střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a hnutím ANO před prezidentskými volbami roku 2028. A i když do voleb zbývá ještě více než rok a půl, česká politika už tradičně připomíná stadion, kde se všichni rozcvičují na finále dávno před výkopem.
Zatímco běžní lidé řeší hypotéky, ceny energií nebo to, jestli bude máslo zase stát jako menší investiční fond, politické tábory už zkoumají, kdo obsadí Pražský hrad. Česká republika totiž umí mnoho věcí, ale klidné politické období mezi dvěma volbami mezi ně opravdu nepatří.
Pražský hrad se sice bude volit až za rok a půl, ale česká politika už tradičně běží v režimu permanentní paniky, průzkumů a televizních přestřelek. A zatímco voliči řeší ceny potravin, stranické štáby už nervózně počítají, kdo komu zničí reputaci dřív, než vůbec začne oficiální kampaň.
Prezident Petr Pavel zatím zůstává podle průzkumů nejsilnějším kandidátem. Výhodu úřadující hlavy státu ostatně potvrzuje i česká historie. Václav Havel, Václav Klaus i Milouš Zeman své mandáty obhájili. Pražský hrad totiž není jen budova s nádherným výhledem na Prahu. Je to také největší politická reklamní plocha v zemi, kde každé gesto automaticky získává váhu státní události. Když prezident otevře most, je to zpráva dne. Když otevře dveře, vzniká analýza nálad společnosti.
Právě proto dnes opozice ví, že pokud chce Pavla oslabit, musí začít dlouho před samotnými volbami.
A zatím to vypadá, že jediným skutečně relevantním soupeřem zůstává Andrej Babiš. Muž, který už jednou prezidentskou porážku od Pavla zažil a dobře ví, že druhý neúspěch by se prodával podstatně hůř než koblihy v kampani roku 2021. Politika totiž umí odpouštět ledacos, ale opakované prohry bývají v českém prostředí stejně populární jako fronta na úřadě v pondělí ráno.
ANO rozjíždí předvolební rozehřívání už rok a půl předem
Podle průzkumu STEM/MARK zůstává Babiš jediným politikem, který by mohl Pavla reálně ohrozit. A v posledních týdnech je vidět, že hnutí ANO začíná prezidenta stále ostřeji kritizovat.
Andrej Babiš se vymezuje vůči Pavlovým zahraničněpolitickým postojům a další představitelé ANO nenechají bez komentáře téměř žádný prezidentův výrok. V české politice tak opět vzniká známé prostředí permanentní kampaně, kdy se z každé věty stává boj o titulní stránky a z každého rozhovoru malá národní krize.
Výrazně je slyšet například místopředseda ANO Radek Vondráček. Do kritiky prezidenta se zapojila také ministryně financí Alena Schillerová, která reagovala na Pavlovo vyjádření ohledně možné kompetenční žaloby kvůli cestě na summit NATO. Schillerová označila prezidentova slova za politickou chybu a ostudu. Česká politika tak opět připomíná zvláštní disciplínu, kde se největší pozornost nevěnuje tomu, co země skutečně potřebuje, ale kdo komu hlasitěji vysvětlí, že představuje problém pro demokracii, stát nebo vesmírný pořádek.
Zároveň je ale vidět, že ANO nehraje jen jednu variantu. Babiš si dobře uvědomuje riziko další přímé porážky. Pokud by znovu prohrál s Petrem Pavlem výrazným rozdílem, šlo by o těžkou reputační ránu. A právě proto se stále častěji objevují úvahy, že hnutí může nakonec podpořit jiného kandidáta.
Česká politika totiž miluje strategické mlžení. Oficiálně nikdo nic nechystá, neplánuje a neřeší. Neoficiálně už mezitím polovina republiky testuje preference, analyzuje sociální sítě a hledá slogan, který se vejde na billboard i do večerních zpráv.
Prezident Pavel těží z důvěry i z chaosu soupeřů
Petru Pavlovi navíc pomáhá ještě jedna věc. Jeho podpora zůstává dlouhodobě nadpoloviční a prezident zatím nepůsobí dojmem politika, který by ztrácel kontrolu nad veřejným obrazem. To je v dnešní době téměř exotická disciplína. Česká politika je totiž plná lidí, kteří zvládnou během jednoho týdne vyvolat konflikt, popřít vlastní výrok a následně vysvětlit, že šlo o mediální manipulaci. Pavel zatím působí podstatně klidněji, což mu pomáhá hlavně u voličů unavených permanentními přestřelkami.
Zároveň ale platí, že prezidentské volby v Česku bývají stále více emotivní. Nejde jen o program nebo zkušenosti. Velkou roli hraje atmosféra, mobilizace táborů a schopnost vytvořit dojem zásadního civilizačního střetu. Každé další volby tak připomínají referendum o stavu společnosti, kde jedna část země zachraňuje demokracii a druhá zachraňuje republiku před zachránci demokracie. Výsledek pak obvykle rozhodnou voliči, kteří ještě měsíc před hlasováním tvrdí, že politiku nesledují, ale nakonec stejně dorazí rozhodnout „menší zlo“.
Andrej Babiš proto stojí před složitým rozhodnutím. Na jedné straně zůstává nejsilnější opoziční osobností a jediným politikem, který má podle průzkumů šanci Pavla ohrozit. Na druhé straně dobře ví, že další prezidentská porážka by se stala symbolem jeho limitů. A politika bývá krutá hlavně k těm, kteří dlouho vypadají neporazitelně. Stačí několik špatných kampaní a z volebního buldozeru je najednou muž, kterému komentátoři začnou vysvětlovat konec éry ještě dřív, než skončí tisková konference.
Prezidentské volby jsou přitom stále daleko. Jenže česká politika už dávno funguje v režimu nekonečné kampaně. Každý výrok je zbraň, každý summit potenciální skandál a každý průzkum národní událost.
A tak zatímco většina lidí řeší běžný život, politické štáby už dávno počítají, kdo bude za dva roky stát na balkoně Hradu a tvářit se, že právě zachránil republiku před katastrofou. Jen se ještě neví, kterou katastrofou tentokrát přesně myslí.
Použité zdroje: Profitonline.cz, Stemmark.cz
