Bingo rozdávalo miliony po svém. Diváci fandili, podvodník počítal zisky

TV Nova v 90. letech slavila úspěch se soutěží Bingo. Někdo však znal výsledky dřív než štěstí samo.

Jak upozornila blogerka Kristina Kidogo na serveru Medium.cz s odvoláním na své interní zdroje, kolem legendární soutěže Bingo se v devadesátých letech odehrál jeden z největších podvodů české televizní historie. A protože jde o téma jako stvořené pro satiru, magazín FaktHusty.cz si nemohl odpustit několik poznámek nad tím, jak se tehdy důvěra v náhodu potkala s lidskou vynalézavostí.

TV Nova vstoupila na českou mediální scénu v únoru 1994 jako televizní uragán. Zatímco diváci objevovali dosud nevídanou směs zahraničních seriálů, moderní grafiky a soutěžních pořadů, Bingo se rychle zařadilo mezi nejsledovanější programy. Každý týden usedaly k obrazovkám až tři miliony lidí.

V době, kdy internet představoval spíše sci-fi a mobilní telefon byl luxusní rekvizitou úspěšných podnikatelů, stačil tiket za dvacet korun a člověk mohl snít o pohádkové výhře.

Bingo nabízelo přesně to, co devadesátky milovaly. Naději, že zcela obyčejný člověk během několika minut přeskočí několik příček společenského žebříčku. Zatímco většina národa poctivě věřila ve štěstí, někdo jiný zřejmě dospěl k závěru, že je efektivnější štěstí rovnou naprogramovat.

Když náhoda dostala vlastní disketu

Podle pozdější obžaloby sehrál klíčovou roli programátor Pavel Fantyš, který měl na starosti počítačovou techniku používanou při losování. Zatímco veřejnost sledovala blikající světla a napjaté soutěžící, v zákulisí údajně probíhala operace, kterou by dnešní kybernetičtí experti možná označili za analogovou verzi hackingu.

Princip byl překvapivě prostý. Fantyš měl přístup ke zdrojovému kódu a před vysíláním údajně měnil disketu obsahující program pro losování za vlastní verzi. Po skončení pořadu vše zase uvedl do původního stavu. Kdyby tehdejší bezpečnostní standardy měly podobu dveří, patrně by byly zamčené cedulkou „Prosíme nevstupovat“. Nešlo přitom jen o samotný výběr soutěžících. Vyšetřování později ukázalo, že někteří účastníci dostávali doporučení, které skříňky ve finální hře otevřít. Náhoda tak měla občas velmi konkrétní instrukce. Zatímco diváci sledovali dramatické okamžiky v přímém přenosu, scénář mohl být v některých případech napsán dříve, než se rozsvítily studiové reflektory.

Výsledkem měly být neoprávněné výhry v celkové hodnotě přibližně 27 milionů korun. V polovině devadesátých let šlo o částku, která nepůsobila jako výhra v televizní soutěži, ale spíše jako rozpočet menšího města.

Podezření rostlo, důvěra mizela

První pochybnosti se neobjevily u policie ani auditorů, ale u lidí, kteří měli k pořadu blízko. Moderátor Jan Rosák si podle dostupných informací začal všímat zvláštních vazeb mezi některými soutěžícími. Podezřelé okolnosti zaznamenal také zástupce kanadské společnosti podílející se na managementu soutěže.

Některé výherní tikety totiž pocházely ze stejného balíku a stejného místa prodeje, přestože výherci měli reprezentovat různé kouty republiky. Matematická pravděpodobnost se tehdy zřejmě rozhodla odejít na dovolenou a nikomu neoznámila návrat.

Zlom přinesly až informace zveřejněné v Lidových novinách, které odstartovaly policejní vyšetřování.

TV Nova se nejprve pokusila pořad zachránit reformovanou verzí pod názvem Nové Bingo. Jenže důvěra diváků se opravuje podstatně hůř než televizní kulisy. Projekt už nikdy nezískal původní popularitu a do konce roku 1996 definitivně skončil.

Nepříjemné následky pocítil i Jan Rosák, přestože vyšetřování prokázalo, že o manipulacích nevěděl. Veřejnost si však často pamatuje tvář na obrazovce lépe než jména lidí ukrytých v zákulisí.

Moderátor tak musel čelit reakcím části diváků, kteří si celou aféru spojovali i s jeho osobou.

Zajímavou dohru měl případ také z právního hlediska. Pavel Fantyš po vypuknutí skandálu odcestoval do Spojených států a české justici unikal přibližně dvě desetiletí. Teprve po vydání do České republiky v roce 2017 byl souzen i on. Za organizaci manipulací kolem soutěže si nakonec odpykal tříletý nepodmíněný trest.

Celá kauza dnes působí jako učebnicová připomínka divokých devadesátých let. Éry, kdy lidé věřili televizním soutěžím, diskety rozhodovaly o milionech a slovo „algoritmus“ znělo jako název nové značky pracího prášku. Bingo mělo být symbolem štěstí pro každého. Nakonec se ukázalo, že největší jackpot nevyhrál ten, kdo si koupil tiket, ale ten, kdo měl přístup k disketě. A právě v tom spočívá ironie celé aféry, která ani po třiceti letech neztratila schopnost zvedat obočí.

Použité zdroje: Medium.cz, FaktHusty.cz